Recenzie (1 704)
La frusta e il corpo (1963)
Typický gotický příběh se skvělou vizuální stránkou, skvělá kamera a atmosférické kulisy hradu. Fajnové herecké výkony a uspokojivý námět. Bohužel vyprávěcí styl postrádá šťávu a místo budování napětí a atmosféry je velká část vyplněna neforemní hlušinou. 66%
Demolice (2015)
Možná je to tím, že se těmto filmům vyhýbám jak čert kříži, takže Demolition zapůsobila opravdu pořádně. Troufnu si ale nastřelit, že i v rámci podobných pocitovek se tento snímek poměrně dost odlišuje. O originalitu ale stejně příliš nejde, faktem totiž tak jako tak zůstává, že brilantní režie a skvělé výkony ke spokojenosti bohatě stačí. Okatá a pochopitelně účelná melancholie, je záhadným způsobem prezentována nenuceným stylem. Možná je to mou žánrovou nezkušeností, ale spolkl jsem to i s navijákem. Jak už zde bylo poznamenáno, Gyllenhaal si skutečně umí filmy vybrat.
I tre volti della paura (1963)
Tři nesourodé povídky, které zápletkou po více než půl století příliš nepřekvapí, ale taktéž v žádném případě neurazí. Silnou stránkou je kamera, sety/exteriéry a obecně celkově brilantně atmosférický vzhled filmu. Druhá, upírská, povídka vypadá naprosto luxusně. Konkrétní hodnocení by bylo první za 4, druhá za 5 a třetí za lepší 3 hvězdičky. Povedený závěr třetí (jinak nepříliš výrazné) povídky a závěrečný komentář Borise Karloffa, zanechá velmi sympatický dojem.
Doo gaeui dal (2012)
Sympatický horor s poutavým námětem a celkem solidní prezentací. Mysteriózní atmosféra na začátku rozplétání celé zápletky filmu obzvlášť sluší. S postupným odkrývání tajemství Two Moons bohužel trochu sklouzávají k šedému průměru. 70%
Ulica Cloverfield 10 (2016)
Hlavní část je za solidních 9/10, zejména díky skvělému Goodmanovi, tuhé atmosféře a překvapivě svižnému tempu. Kratší závěrečná část je k pláči a kvalitativně je jak vystřižena z o dvě až tři třídy slabšího snímku.
Zelená miestnosť (2015)
Povedený thriller/slasher z neokoukaného punk+nazi prostředí jako variantou pro hixploitation. Zatraceně dobrá filmařina se dala detekovat již v předchozím filmu tohoto talentovaného pána, ale Green Room je výrazně učesanější a mnohem zábavnější. Skvělé tempo, absence hluchých scén, parádní gore efekty a fajnové obsazení (a to nejen páni ze Star Treku). 9/10
Kami no cuki (2014)
Nečekaně poutavý Pale Moon díky skvělé režii a kameře vypadá mnohem lépe, než dvouhodinové drama o (zpro)nevěře má vůbec právo vypadat. Zasazení do poloviny devadesátých let se smyslem pro detail a přiměřenou porcí napětí posouvá na papíře nepříliš záživný námět do překvapivě chytlavých výšin. I přes solidní výkony napříč obsazením jde povětšinou stejně o one woman show Rie Miyazawy. 9/10
Lao Li (2016)
Osudy hrstky pokřivených charakterů napříč HK společností se protnou ve večerce, která se stane terčem přepadení. Jde o střelenou satirickou komedii skloubenou s celkem ostrým krvákem, takže to "jen" u prostého přepadení dlouho nezůstane a vše se začne značně komplikovat. Vtíravě působivý úvod a slibný námět se bohužel brzo zvrtne v přemrštěnou šaškárnu, která neví kudy kam. Do všeho je naroubován pokus o nějaký ten společenský komentář, ale vše vyznívá do prázdna. Pár úsměvných scén potěší a hongkongsky podivný závěr vše lehounce zvedne. Vcelku slušný námět by si však zasloužil serioznější zpracování. Průměr.
Trivisa (2016)
Přirovnání k Triangle (2007) stejného studia se na jednu stranu přímo nabízí. Trio režisérů a velmi srovnatelný námět. Trivisa však dohromady ladí mnohem víc. Možná je to tím, že tentokrát nespolupracovali tři super-veteráni, ale tři režiséři na počátku svých kariér, možná je to jen lepšími editory. Tak jako tak Trivisa je zatraceně zajímavý projekt. Atraktivní dobové zasazení roku 1997 a velmi nihilistický podtext jsou hlavními rysy tohoto snímku. Atmosférou Trivisa evokuje například Long Arm of the Law (1984) či podobné pre-handover snímky. Jsem líný udělat research jak se na tento film tvářila Čína, ale tipuji, že cenzoři z něj příliš nadšeni být nemohli. Trivisa je skutečně závanem čerstvého větru, protože podobné snímky se v HK už netočí. Milkyway se tentokrát skutečně vytáhlo. Nevím komu které segmenty patřily, ale všechny dějové linky jsou proloženy solidní filmařinou. Ne-laciný filmový look je taktéž velkým plus. Napětí je skvěle (a hlavně atypicky) vygradováno do povedeného závěru. Že by se v Hong Kongu filmově blýskalo na lepší časy? 95%
Godzilla tai Mechagodzilla (1974)
Ambiciózní příběh, ponurá atmosféra a povedené souboje. Bez debaty jeden z nejlepších Showa Godzilla filmů. Fukuda se po nešťastném Megalonovi vrátil v plné síle se všemi svými trademarky.