Cedr

Mišmaš spousty plně nevyužitých nápadů. Původně mělo jít o non-Godzilla film v hlavní roli s Jet Jaguar (jakožto vítězný design dětské Toho soutěže) a Godzilla byla naroubována do filmu dodatečně jako marketingová výpomoc. Spousta recyklované stopáže z minulých filmů a nedotaženost sráží jinak velmi slibné myšlenky, a to zejména poutavý úvod u jezera a samotný koncept Seatopie. Destrukce přehrady je taktéž parádní. Z Fukudových Godzill zatím ale nejslabší kousek.

Pro Fukudu typický důraz na příběhovou stránku je sice přítomný i zde, ale jádro filmu (pro Fukudu prvně) tvoří monster akce. A akce je to ke všemu pořádně vypečená. Celý film je překvapivě temný a velmi krvavý. Efekty i přes občasný chaos mají díky velkému použití výbuchů a ohně ještě větší šťávu než obvykle. Prolínání miniatur s normálními záběry je sice (nepřekvapivě) okaté, ale nadmíru sympatické. Ponurá Sci-Fi mysteriózní atmosféra je fajn a Gigan je cool. Definitivně jeden z dosud nejlepších Godzillích příspěvků.

Po tragicky příšerné Godzilla's Revenge přichází naopak jeden z dosud nej Godzilla snímků. Yoshimitsu Banno zvládl neuvěřitelné a skloubil návrat ke kořenům s porcí originality. Návrat ke kořenům spočívá v silném environmentálním podtónu, nečekaně temné atmosféře a nočním scénám. Originalita v unikátním designu Smog monstra a obecné bizarnosti místy hraničící až se surreálnem.

O tolik povedenější než Boardwalk Empire až to od Britů není skoro fér. Parádní obsazení (když už to vypadá, že lépe to ani nejde, tak se na scéně objeví Tom Hardy), chytlavý scénář a skvělé dialogy.

I mistr se někdy utne. Tragická snaha o výchovnou lekci v podání mluvící (ugh...) Minilly. Snaha cílit na dětské publikum je pochopitelná, ale tohle se dětem prostě v žádném případě líbit nemohlo. Veškeré monster prvky se odehrávají pouze ve snech/fantazii hlavního hrdiny. Jinými slovy Godzilla v tomto filmu není ani "skutečná". Vidět tento paskvil jako malý kluk, tak by mi pan Honda skutečně radost neudělal. Málo miniatur, málo speciálních efektů a monster souboje (kvůli scénáři) bez špetky napětí.

Desátý film s Godzillou je velmi rozporuplným příspěvkem do této ságy. Honda začíná pěkně zostra a nabízí luxusní městskou destrukci, tedy prvek který prakticky naprosto chyběl v předešlých dvou filmech pod taktovkou Fukudy. Na druhou stranu scénář je vyloženě hloupý, charaktery jsou ještě hloupější a jejich dialogy jsou přímo tragické. Po Fukudově filmech, kde právě tyto prvky (v rámci možnosti) vyčnívaly je to vážně děs. Ale koho to zajímá, že? Miniatury jsou parádní, monster je tu nepočítaje a finální bitka je necharakteristicky drsná. Díky ní si film ušmudlané čtyři hvězdy zaslouží. Překvapivá ostrost této scény totiž nabízí unikátní pohled na to jak by to s Godzillou mohlo být, kdyby se filmy od třetího dílu nevydaly rodinnou a vyloženě kids friendly cestou.

Nepříliš atraktivní tatínkovský design Godzilly a dětinská Minilla sráží jinak velmi povedený sci-fi příběh o kontrole počasí. Kombinace ještě usilovnějšího cílení na to nejmladší publikum a jinak vcelku (opravdu jen v rámci kaiju možností) dospělý příběh působí trochu podivně. Pěkné kulisy džungle a povedená ostatní monstra však vše příjemně vyvažují. Fukudův předchozí díl s Ebirou byl však přeci jen lepší.

Změna režiséra je na filmu rozhodně znát. Honda ústřední herce spíš používal jako vyprávěcí prostředek a hlavní role patřily monstrům (resp. speciálním efektům). Fukuda na lidské síly v tomto filmu klade mnohem větší důraz, což je na jednu stranu velké mínus, poněvadž oblíbené kaiju destrukce je to poměrně málo. Na stranu druhou má scénář (i přes tradiční tokusatsu naivitu) poměrně solidní říz. Projevuje se to tak, že díky charakterům s větší prezencí se ve filmu děje stále něco chytlavého. Interakce lidských postav byla většinou jen nutnou vatou, ale tentokrát je vyloženě zábavná a spíš než o tradiční kaiju snímek, jde o dobrodružné sci-fi. Destrukce a soubojů je bohužel velmi málo, nicméně speciální efekty jsou na velmi vysoké úrovni (a to i v rámci tradičně luxusní kvality studia Toho). Godzilla do filmu ve finále ani příliš nesedí a skoro zde až překáží. Není se čemu divit, neboť její roli měl původně mít King Kong (což je velmi patrné ze scénáře a např. s předešlými filmy série vcelku nekonzistentního chování Godzilly). Jako čistokrevný Godzilla film jde tedy spíš o slabší kousek, ale jako tokusatsu snímek s Godzillí cameo rolí je to velmi povedené. Tak jako tak jde o zajímavý závan čerstvosti.

Lamův deziluzující pohled na triády se místo heroických zloduchů s dobrým srdcem, jak tomu u gangsterských filmů bývá typické, zabývá ponurým příběhem školačky, která se proti své vůli zaplete se zloduchy neheroickými a bez srdce. Film je nevybíravou sociální kritikou mířící krom zločineckého podsvětí i na hongkongský školní systém. Není tedy příliš překvapivé, že cenzoři si na tomto snímku pořádně smlsli. Atmosféra je těžká a akce, dojde-li na ni, velmi šťavnatá. Všehovšudy jde ale spíš o syrové drama, než tradiční HK akční film.

Krutopřísný Harkův příspěvek do Hongkongské New Wave, který i přes CATIII rating politicky příliš nelíbil a byl pěkně zostra zcenzurován. Není se čemu divit, poněvadž tato depresivní pouť svou ponurostí zamává i s těmi nejotrlejšími. Kouzelné na tom je, že šokující scény nejsou prvoplánové a do filmu prostě a jednoduše patří. Za chaotickými eskapádami nihilistického čtyřlístku ústředních postav se krom tradiční mládežnické rebelie/vykořenění dají snadno detekovat i dobové socio-ekonomické komentáře a (zcenzurované) reference na levicové protesty 60. let, cílené samozřejmě na tehdejší Britskou nadvládu. Luxusní ponurá atmosféra a skvělé obsazení (Chen Chi Lin ve své roli sociopatky na entou vyloženě září) od prvního okamžiku chytnou a nepustí. Film je podložen do nihilistické atmosféry trefně padnoucím soundtrackem na férovku vykradeným například z Dawn of the Dead. Instantní favorit, který se ladně vyhoupl do top5 HK filmů, kterých jsem kdy viděl. 10/10