Cedr

Simon Yam jako super-policista a super-otec starající se o svého mentálně postiženého syna se srdeční chorobou. Neexistující zápletka skládající se pouze z hrstky naprosto nesouvisejících trestných činů, které jsou záminkou pro pár mírně nadprůměrných akčních scén je doplněna domácí hrou na city a dvěma těžce podprůměrnými romanticko-dramatickými minizápletkami vedlejších charakterů. Plakáty a slušné obsazení slibují tradiční akční/krimi ale bohužel vypadají o 1000% lépe než finální produkt (zajímavé mimochodem je že ač přes relativní dostatek akce a střelby Simon Yam za celých 100 minut brokovnici nevezme do ruky natož aby z ní vystřelil). Tím nejhorším na celém filmu je příšerně plochý, prázdný a absolutně nikam nevedoucí scénář. Bude to znít jako nejapné zveličování, ale i podprůměrná epizoda vašeho nejméně oblíbeného seriálu z produkce TV Nova je dost pravděpodobně smysluplnější. Za relativně neokoukané lokace vizuálně atraktivního Hong-Kongu, spoustu známých tváří a dvě slušné akční scény v úvodu si The Constable aspoň jednu hvězdičku ale zaslouží. Pozitivní také je, že The Constable je značně motivujícím filmem. Motivuje mě k tomu konečně napsat scénář, koupit letenku do Hong-Kongu a natočit tam film. Lépe než Dennis Law by to zvládl rotiž vážně každý.

Trefná parodie Hong-Kongských akčních filmů zabalená do netradičního hávu pánské jízdy. Kvalita scén občas zakolísá ale vrcholné momenty patří k tomu nejlepšímu co tento typ komedií může nabídnout. Jak už zde bylo řečeno, nefanouškům filmů o triádách a policejních thrillerů toho Men Suddenly in Black příliš neřeknou a zanechají tak maximálně dojem ulítlé taškařice.

Tempo filmu je nastaveno do naprosto ideálně padnoucí polohy mezi líně se vlečící a vláčně plynoucí. Plynoucí ale bez zaváhání a ve svém stínu nezastavitelně budující úžasnou atmosféru prakticky skoro z ničeho. Nálepka komedie se mi úplně nezamlouvá, protože jde o absurdní (v tomto případě ale jen a jen v tom nejlepším a nejvznešenějším slova smyslu) drama s přesahem skoro až do paranoidního neo-noir thrilleru. Chápu, že nekonvenčnost snímku asi ale lépe naznačit nejde. Nad bolestivě dokonalým castingem se mi ani nechce zbytečně rozplývat, ale vyzdvihnout filmový návrat překrásné Irene Wan si přesto neodpustím. Klavírní podkres je jedním z nosných pilířů atmosféry, která i přesto že venku právě mrzne mi přijde jako naprosto stvořená pro brzce ranní projekci o jedné z těch letně vonících tropických nocí.

Připadal jsem si že sleduji jednu z těch shrnujících montáží před začátkem každé nové seriálové sezóny. A to ještě aspoň dvakrát zrychleně. To co se na plátno dostalo není sice vůbec zlé, ale Ender's Game jako dvouhodinová zhuštěnina prostě nefunguje. 50%

Bezkonkurenční ústřední trio, luxusní kamera, prvotřídní ozvučení a supersvižná akce. No a pak se po první půlhodině začnou dít věci. První dávka za vlasy přitažených scén se dá ještě nějak strávit, protože proč ne? Trocha popcornového over-the-topu nikoho ještě nezabila. Pak ale přijdou krokodýli, míra naivity přeteče do úrovní parodie plus do toho všeho trocha dojení citů za doprovodu Amazing Grace. Z filmu se stane pořádný trainwreck, od kterého jak se říká "nelze odvrátit zrak". No a kupodivu... to nějak přeci jen dohromady funguje. Šlo by to bezpochyby právem zazdít ušmudlanými dvěma hvězdičkami (protože věřte mi... dějí se tam fakt věci) ale taktéž by šlo vyzvednout prapodivnou superzábavnost toho všeho (a objektivně vysokou produkční kvalitu). Co jiného totiž reflektuje kvalitu filmu lépe než spokojený úsměv na tváři, který po první třetině filmu prostě nešel setřást. Hledáte-li špičkový krimi-thriller sáhněte raději po o rok mladší a naprosto bezkonkurenční Drogové válce . Jste-li odvážní a nebojíte se vypnout mozek The White Storm by mohlo splnit svůj účel.

Temný mix fantasy, akce a hororu přetéká těžce specifickou asijskou mytologií. Atmosféra vzhledem k zasazení do ponuře monstrózního obytného komplexu trochu připomíná nového Dredda či povedenou indonéskou řežbu The Raid. Obsazení je převážně složeno z veteránů hororově komediální série Mr. Vampire (1985) a ostatně celý film je poctou těmto a podobným Hong Kongských duchařin či upířin té doby. I pro nepříliš zběhlého diváka tohoto specifického subžánru přes nevyhnutelné nezachycení tuny referencí musí stejně být patrné, že Rigor Mortis byla pro režiséra naprostá srdcovka. Zvláštní je ale poměrně značné opuštění komediální úrovně ve prospěch hororu a akce. To by vůbec nevadilo kdyby hororová rovina trochu více děsila. CGI efekty nejsou sice na hororové poměry vůbec zlé ale občas byl podle mě digitál úplně zbytečně použit na místě kde měl být skutečný záběr/efekt. Skloubení duchařiny s upíří tématikou je ale nadmíru povedené a po luxusní úvodní scéně následuje prvotřídní budování ponuré atmosféry. Lekačky však (díkybohu) nečekejte.

Solidní popcornové nahlédnutí do světa triád. Svou popularity si tento film jistojistě nezasloužil svou hloubkou ale chytlavou zábavností. Na filmu je znát (a to nejen díky povedeným vizuálním callbackům) že předlohou byl komiks a není to vůbec na škodu.

Charaktery Simona Yama a Sueta Lama byly v No Way Out poněkud nevyužity. To v Human Nature mají sice prostoru víc než dost, ale ve značně zbastardizované podobě. Nekonzistence s původní PTU a Tactical Unit: The Code je místy vážně značná. Z perfektních neo-noir policejních thrillerů se z velké části stal výchovný film o kamarádství a špatnosti dluhů. Pořád jde ale o slušnou společenskou sondu nastolující pár zajímavých otázek. Noční automobilové scény (až na příliš okaté zrychlení) vzhledem k rozpočtu filmu mají překvapivě pořádnou šťávu. Kamera a produkční hodnota obecně je na "video film" opět na solidní úrovni a rozuzlení naštěstí není tak moralizující jako většina filmu. Po stránce charakterů a jejich dialogů jde ale definitivně o zbytečně zahozený potenciál.

Film je z převážné části zaměřen na příběh mentálně postiženého Faie a jeho "přítelkyni" živící se prostitucí. Oba jsou proti své vůli zataženi do potyčky dvou znepřátelených gangů a staré známé jednotky PTU. Bohužel PTU a staré známé postavy mají jen velmi málo prostoru (geniálně zkorumpovaný Suet Lam všehovšudy prohodí jen pár zbytečných vět) a celý PTU "pohled na věc" je do příběhu naroubována vcelku násilně. Je vidět, že scénáristé chtěli hlavně povědět příběh velmi atypické dvojice žíjící na opravdovém dně Hong Kongských ulic a série Tactical Unit byla jen záminkou. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby celá linie Faie a jeho přítelkyně nebyla tak okatě a prvoplánově hrající na city. I ty nejhrůznější scény působí pak bohužel naprosto vlažně. Celý scénář je na poměry Milkyway plný neodpustitelných nelogičností a naivně působících náhod. Závěrečná "zamyšlení" policistů o jejich roli a roli gangů působí jakoby si scénáristé na poslední chvíli vzpomněli, že jde o sérii Tactical Unit a měli zapotřebí filmu (zbytečně) přidat ještě nějakou myšlenku. Naturalistický pohled na život v ulicích Hong Kongu je však i přesto poutavý a film na to že jde o "video film" tak má solidní produkční kvalitu.

Velmi dusná atmosféra policejního thrilleru v kontrastu s přeslazenou romcom složkou funguje v tomto případě překvapivě dobře. Dusno je opravdu pořádné neboť film očividně čerpá z masivních obav o budoucnost Hong Kongu, které byly v době uvedení filmu aktuální. Z dua Simon Yam a Ching Wan Lau by se dalo sice vytěžit možná ještě o chlup víc, ale jinak filmu krom nudného soundtracku není moc co vytknout. Ve srovnání se svým bratrským snímkem The Longest Nite ale Expect the Unexpected výrazně zaostává. To však neplatí jen pro Hong Kongské thrillery konce 90. let ale naprostou většinu filmů.