type_B

Tak jsem teda viděl i tenhle skvost. Celou dobu jsem předpokládal, že je to nějaký italský film řízlý poetikou Rosamundy Pilcher. Je evidentní, že tvůrci nikdy neslyšeli Škvoreckého pravidlo, které zakazuje míchat detektivku a jiné žánry. Obzvláště ne romantické a milostné! Výsledkem je pak absolutně nudný a utahaný film s celkem dobře očekávatelným závěrem. Psal jsem u toho projekt do školy a i tak mě to vyloženě štvalo. Fuj kanadským trillerům podobné provenience!

Kdyby hlavní hrdinka půl filmu zmateně nepobíhala sem a tam, kdyby závěrečné rozuzlení nebylo tak stupidní, kdyby nebyla magická stránka a ezoterika tak odfláknuté, těšilo by mě se na tento snímek podívat. Takhle dávám odpad. Film nestojí za to.

Tento film nenávidím.

Echt pro masochisty. Ještě teď mi běhá mráz po zádech.

Extrémě temný díl zabývající se čarodějnictvím. Jako téma detektivky méně než uvěřitelné, jako téma hororové nemůžu než dát pět.

Věc: "Hrobník" Na české poměry nadprůměr, ale stejně žádná velká sláva. Krimi to je, ale horor určitě ne. Závěr poměrně nelogický a postavě vraha byla věnována vcelku malá pozornost, což by zasloužilo napravit, protože bylo její jednání vysvětleno jen náznakem, ne-li vůbec. Proti ději jinak vcelku žádné námitky. Postava Dity velmi pěkná. Konec protokolu. Dodatek: Až ex post jsem přečetl text distributora - ha, prý chandlerovská detektivka![ To snad od Chandlera distributor nikdy nic nečetl.]

Seagalův sen o japonském kýči v koženém kabátku se vyplnil dokonale. Prefabrikovaná romantika společně s neumnými šermířskými scénami spolu více než ladí. Vše doplňují pohledy na obnažené asijky. Aspoň že něco, že. Nuda. Nuda. Nuda. Jedna zviezda za onen překypující kýč.

Tohle je film generace mého otce. Mě připadal spíš směšný, má ale něco do sebe. Takovou podivnou atmosféru dobrodružných příběhů sedmdesátých let, kde ještě záleží na zvratech v ději, které jdou dnes substituovány jinými podpůrnými prostředky.

Extra špatný film, který kopíruje Čelisti, ale je naprosto nudný. Po 30 minutách jsem vzdal sledování. Záběry na žraloky patří evidentně do jiného filmu. Starosta je tak tupý, jako byl asi scénárista. Základní zápletka - postřílej žraloky, nebo zabijou lidi, protože já tu oslavu na pláži nezruším kvůli místním živnostníkům - je vskutku echt debilní. Skoro se mi to až líbilo. Skoro.

V době, kdy se pomalu začaly plížit společenské tendence, jako je malost, konformnost, konzumerismus, tendence, které přežívají, akorát v jiné podobě, dodnes, vznikl film, který by dokázal s přehledem ztvárnit shakespearovské drama. Minimalistické scény (podle mě velmi moderní) jen podtrhují ohromnou bohatost textů a silně kontrastují s vypjatým výrazem herců, herecké výkony jsou patetické - v tom nejlepším slova smyslu, jsou divadelní, jsou extrémně těžko pojatelné a jsou extrémně elitářské, jak vzhledem k jejich původcům, tak k jejich recipientům. Zeyer stojí zcela neprávem ve stínu Jiráska... Jiráska zná snad úplně každý, málokdo od něj něco četl, ale téměř nikdo nečetl nic od Zeyera, přitom jeho prózy jsou velmi nevšední a zajímavé. Závěrem chci vzpomenout hudbu, která je úžasná.