bloom

Z trojice filmů o Herbiem, které Prima vysílala, byl tento asi nejlepší. K Herbiemu se vrátil jeho "páníček" Jim a rozhodl se oslavit s ním comeback. To hlavní, co ale film dělá nejlepším ze série je protředí a vedlejší role. Protože jsme ve Francii, tak hraje prohnaného komisaře Boucheta Jacques Marin. V roličkách jsou tu i Jean-Jacques Moreau jako neuctivý řidič a hlavně Gérard Jugnot, který zde zahrál etudu, která by bez problému zapadla do Pana Tau. Bonbónkem na dortu je dvojice zlodějů v podání Bernada Foxe a Roye Kinneara (Planchet z Lesterových Mušketýrů).

Rybu jménem Wanda mají na svědomí dvě legendy různých období britské komedie. Režisér klasických veseloher studií Ealing Charles Crichton a člen Monty Python John Cleese, kterým se úspěšně povedla symbióza jejich stylů – Crichtonovy krimikomediální orientace a Cleesových bláznivých vtipů a zálibě v excentrických postavách. Wanda je určitě povedená komedie, u které se člověk zaručeně pobaví, ale je také pravdou, že diváky nezvyklé právě na silně zkarikované postavy může trochu vylekat. U postavy Otta ve skvělém podání Kevina Klinea si tvůrci vyřizují účty s americkou nadutostí, ale výstřední chování této figury (která na jedné straně čte Nietzscheho a na druhé si myslí, že McDonald je pojmenovaný podle kačera Donalda, na jedné straně cvičí jógu a na druhé považuje zvířata za boží omyl) může leckoho pěkně rozčilovat. Stejně tak i motivace Wandy, která svými koketeriemi a sváděním myslí jen sama na sebe. Právě silná nadsázka se trochu tluče s několika romantickými momenty, které tvůrci prodávají „seriózně“. I přes tuto problematičnost je většina scén děsně vtipná - více zde.

S Vraždami v Midsomeru nejlepší detektivní seriál současnosti. Monka beru jako něco mezi Herculem a Columbem. Ted Levine si nasadil tupé a vytvořil jappovskou postavu. A taky mám rád jeho bratra Johna Turtura :).

Až nedávno jsem si uvědomil, jak je tento snímek na svou dobu moderní. Martin Frič byl moderní režisér, o tom není pochyb. Ale Hugo Haas by se svým herectvím narozdíl např. od Františka Smolíka mohl hrát ještě dneska. A co tepve ty gagy ("Táhnout!") a dialogy ("Je zajímavé, jak rozličně působíte na mé dcery." "To bude počasím."), které napsal ve scénáři, vtipně bláznivém, ale zároveň na realistickém základě. Takových scénářů a Hugo Haasů by dnes bylo potřeba jako sůl. Jinak herci ve vedlejších rolích hrají na jedničku. Mandlová, Dvorský jako domácí, Kohout jako zákazník. Mými favority jsou však tradičně skvělý Theodor Pištěk a ženský komik Světla Svozilová.

Podle mě je to nejlepší zpracování příběhu se slečnou Marplovou (taky jich nebylo tolik jako s Herculem). Marplovou ale Christieová nepsala jako křehkou stařenku, spíše rozvíjela postavu sestry dr. Sheparda z Vraždy Rogera Ayckroyda. Čili starší venkovská babka všetečka, která se nestydí poslouchat za zavřenými dveřmi. A to se Lansburyové povedlo. Škoda, že nevzniklo víc dílů jako v případě Ustinovova Poirota, ale v případě románů z anglického venkova se těžko hledá zápletka pro mezinárodní hvězdné obsazení. Jinak zkuste zkouknout kopii s barandovským předrevolučním dabingem. Podobný případ jak u Smrti na Nilu: novácký dabing není špatný, ale tenhle si víc užijete už kvůli dabingovým esům.

Role Hercula Poirota byla původně opět nabídnuta Albertu Finneymu. Ten sice účast zvažoval, ale nakonec odmítl prý kvůli složitému líčení a přípravě Poirotovy masky. Podle mě je verze s Ustinovem lepší a to nejen kvůli obsazení. Film je sice dlouhý (2 a čtvrt hodiny), ale to vůbec nevadí. Ustinov prostě hraje Poirota trochu jinak než Suchet, ale vůbec ne špatně. Záporák George Kennedyho je možná rolí jeho kariéry (kromě Bláznivé střely :-) ) Ženské výkony jsou odvedené líp než ty mužské (předwoodyovská Mia Farrow, pogainsbourgovská Jane Birkin, veteránka Bette Davis, stálice christieovských adaptací Maggie Smith či budoucí slečna Marplová Angela Lansbury). Nejlepší je ale David Niven jako plukovník Race. ("Objednejte mi les mérules." "Á, úhoře!") Pokud budete mít možnost vidět dabing ČT, dejte mu přednost před dabingem Novy, který sice není špatný, ale u ČT je profesionálnější.

Vlastně můžeme být rádi, že vznikla nová adaptace knihy Lord Edgware dies, protože Třináct u stolu se fakt moc nepovedl. Tenkrát hrál Suchet Jappa a podal slušný výkon. Ale tady se po čtyřech letech vrátil v roli Poirota v plné parádě. A jak zahrál Poirotův vztah k Jane Wilkinsonové! Mimochodem, tenhle film se jako jeden z mála vysílá s dabingem pana Kostky.

Je štěstí, že Prima zachovala dabing Petra Kostky aspoň ve čtyřech filmech a Ayckroyd patří mezi ně. Může vás napadnout, že kniha je nezfilmovatelná, ale tady to filmaři zvládli velmi chytře. Moc se mi tu líbí Japp ("Špagety nemám rád"), ale nejlepší ze všech je Oliver Ford Davies, televizní herec, kterého mám čím dál tím raději.

Za "kostkovského" dabingu se to vysílalo pod názvem Jedna, dva, má bota.

"Tohleto je krásná půdička. Tam se mi to bude věšet." Já ten film prostě miluju, ale možná by bylo zajímavější, kdyby Bílka hrál Jan Werich. Smoljak se Svěrákem mu to nabízeli, ale on už byl tehdy velmi nemocen.