Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Krimi
  • Akčný
  • Dobrodružný

Recenzie (391)

plagát

The Rutles (1978) (TV film) 

Tenhle film jsem si užil, protože mám rád Erica Idlea a Beatles. Nejlepší scénka je George Harrison a Michael Palin.

plagát

Agatha Christie: Slečna Marpleová - Vražda na fare (2004) (epizóda) 

Zatím asi nejlepší díl této série o slečně Marplové. Může se klidně rovnat s Poirotem, kterého viditelně kopíruje (důraz na výpravu a je tu i humor). Geraldine McEwanová se sice nestane Marplovou mého srdce (to je Margaret Ruthefordová a hlavně Angela Lansburyová), ale za svůj způsob ztvárnění role se rozhodně stydět nemusí. Navíc ČT udělala výborný dabing. A ještě si můžete vychutnat Herberta Loma, česko-anglického veterána z Vinnetoua a Růžových panterů.

plagát

Agatha Christie's Poirot - Karty sú na stole (2005) (epizóda) 

Připadá mi, že v těch novějších poirotovských dílech už to prostě není ono. Spolu s některými vedlejšími rolemi (Hastings, Japp, Lemonová) se vytratil i humor a už to není tím pádem tak zábavné. Jasně, že Poirot vyšetřoval později sám, ale vždy měl nějakého "watsona", se kterým příběh odlehčoval například vtípky narážejícími na Poirotovu ješitnost. Naštěstí se objevil ve Smrti na Nilu objevil plukovník Race v podání Jamese Foxe a v tomto díle byla velmi příjemným překvapením Zoë Wanamakerová jako paní Ariadne Oliverová. Tu uvidíme i v několika dalších dílech,což seriálu pomůže. Nevidíme také už moc exteriérů jako dřív,ale to vadí pouze ve smyslu, že už se moc nedá docenit onen kouzelný retrostyl z prvních dílů, protože v místnostech se tak neprojeví. Co mě ale mrzelo nejvíc, bylo odchýlení od zápletky v knize předěláním několika postav a přidáním zápletky týkající se gayů. To prostě není stylové, aby Poirot chytil vraha na to, že je homosexuál (a navíc by to Agatha nikdy nenapsala). Co se týče těch postav, tak v knize vystupuje plukovník Race (ano, ten co je v obou Smrtích na Nilu - jednou David Niven, podruhé James Fox a v knize Cyankáli v šampaňském je dokonce hlavní pátrač) a tady je nahrazen ne moc přijemným plukovníkem Hughesem, který mi se svým monoklem přišel trochu otravný (to si nemohli zaplatit ještě jednou zaplatit Jamese Foxe?). Opoti tomu se z "jappovského" superintendenta Battlea stal světácký šéfinspektor Wheeler (ale ta postava je dobře zahraná), který se na rozdíl od knihy vloupá do Shaitanova bytu, kvůli zcizení jistých fotografií. Seriál tedy už pomalu drží jenom Suchetův výkon a začíná ho překonávat poslední zpracování slečny Marplové, kde je vidět, že kopíruje Poirota (důraz na výpravu atd.), ale je to odlehčenější. To mě mrzí, protože Hercula mám radši než Marplovou i v knihách. Na druhou stranu seriál ještě patří mezi nadprůměr současné detektivní produkce, v porovnání s německými detektivkami se jedná o oscarové dílo. Je lepší i než Ustinovovy televizní (ne filmové!) adaptace z 80.let. Původně jsem chtěl dát 4, ale to rozřešení mě dostalo, takže 3. U dabingu už jsem Petra Kostku ani nečekal, ale jinak to bylo nadabované dobře. Jenom bych zakázal dabing Pavlovi Rímskému...

plagát

Piti, piti, pá (1970) 

Je pravda, že ten film nemá na Četníky či na Velký flám, ale to je tím, že Funés tam nemá žádného dobrého sparingpartnera (to, co mu dělali Lefébvre a Galabru v Četnících nebo Jacques Dynam ve Fantomasovi). Pouze když se na plátně objeví na chvíli Paul Préboist, předvede spolu s Louisem komické číslo par excellence. Oliver de Funés sice nemá herecké vlohy, ale ve filmu mě štve míň než třeba Francois Leccia jako Filip Bosquier v Senzačních prázdninách. Soundtrack je opravdu povedený, taky ho dělal Francois de Roubaix, podle mě spolu s Vladimirem Cosmou nejlepší francouzský skladatel filmové hudby. Když si pustíte cokoliv z toho, co je od něj na http://www.francouzskyfilm.cz/download.html , tak se mnou možná budete souhlasit. Já však miluju hlavně hudbu k filmům Ho! a Stará puška.

plagát

The Alphabet Murders (1965) 

Nevím, jestli je to přímo parodie, ale každopádně komická verze příběhů s Herculem Poirotem. Postavy mají úplně jiné vlastnosti: Poirot, kterého hraje Tony Randall (netypicky s kravatou), je sportovní typ hrající kuželky a pěstující jógu. Hastings v podání vesměs komediálního herce Roberta Morleyho je oproti tomu tlustý hromotluk, který pouze přihlíží Poirotovým eskapádám (například když Hercule cvičí jógu ve věznici). Navíc je britským agentem chránícím Porota. Jsou tedy spíš jako Holmes s Watsonem než Poirot a Hastings. Jediný, kdo zůstal věrný originálu je Japp, jehož představitel Maurice Denham má stejný oblek jako Phillip Jackson v suchetovském seriálu. Za zmínku stojí Anita Ekberg jako slečna A.B.Crossová. Film je prošpikovaný gagy jak z němé grotesky, takže ten, kdo čeká seriózní detektivku bude zklamán. Doporučím mu tedy verzi s Davidem Suchetem. Ve filmu je ale velmi vtipné cameo Margaret Rutherfordové, která v šedesátých letech ztvárnila v několika filmech slečnu Marplovou.

plagát

Vražda v Orient exprese (1974) 

Vynikající obsazení, stylová hudba a kostýmy z toho dělají jednu z nejlepších christieovských adaptací. Finney hraje Poirota jinak než Suchet (jemný mužíček) či Ustinov (ješitný gurmán), ale vůbec to nevadí, protože asi takhle by si podle mě Agatha Hercula představovala. Existují dvě verze dabingu a kupodivu jsou obě excelentní. Jak Barrandov za totality, tak i Nova obsadila legendy českého herectví a ne matné dabéry, které jinak můžete slyšet v každém seriálu. A tak si můžete vybrat, aby Poirot promlouval hlasem Martina Růžka či Borise Rösnera.

plagát

Schôdzka so smrťou (1988) 

K poirotovským filmům se vrátil Anthony Shaffer, scénárista Hitchcockovy Zběsilosti nebo Slídila s Michaelem Cainem a Laurencem Olivierem. Podílel se na scénářích všech filmových Poirotů od Vraždy v Orient Expresu. Pak vznikly ty tři televizní filmy, násilně převedené do současnosti, ale tady se Hercule vrací v parádě odpovídající právě filmům jako je Smrt na Nilu nebo Zlo pod sluncem. Osobně se mi nejvíce líbil sir John Gielgud, který v tomto filmu dělal Poirotovi "watsona". Následující rok ovšem po Ustinovovi, který držel poirotovské žezlo celých deset let, přichází jistý herec, který si v tom jednom špatném televizním filmu zahál inspektora Jappa...

plagát

Hra na vraždu (1986) (TV film) 

Asi nejlepší z trojice Poirotovských filmů s Peterem Ustinovem, kdy byl děj převeden do sočasnosti.

plagát

Vražda v troch dejstvách (1986) (TV film) 

Svůj původní komentář jsem musel psát snad omámený. Zcela nešťastně a neuvědoměně jsem napsal, že Poirot neopustil Evropu (naprostý nesmysl) pouze z důvodu, abych zdůraznil skutečnost, že Poirot nenavštívil ani jednu z Amerik (což je skutečně fakt!) a jelikož jsem ho psal po uplynutí určité doby po zhlédnutí filmu, napsal jsem, že Poirot přijel do Argentiny na návštěvu za kapitánem Hastingsem, což mi vyplynulo z toho, že tam se (aspoň podle Agathy) Hastings později odstěhoval. Na umístění zápletky do Acapulca jsem zcela zapomněl. Tímto se omlouvám, je mi trapně a doufám, že komentář nečetl nikdo z mých vyučujícíh. Právě ten násilný přesun do současnosti a do jiných míst mě rozhořčil. Původní předloha se odehrává v Anglii (česky pod názvem Tragédie o třech jednáních) a místo v Los Angeles pobývá v knize Poirot na francouzské Riviéře a hlavní zápletka se neodehrává v Mexiku, ale na starém dobrém anglickém venkově. Pitomost kapitána Hastingse je tu sice dotažena ad absurdum, ale nevinil bych z toho Jonathana Cecila (mým kandidátem na tuto roli v tomto filmu by byl britský herec Kenneth Williams) a není to aspoň takový odklon od původního pojetí postav jako tady. (Mimochodem v knize Hastings nevystupuje, místo něho zde máme pana Satterthwhitea, asisenta jiného hrdiny Agathy, tajemného Harleyho Quinna) Zápletka je celkem povedená, Tony Curtis příjemný a Peter Ustinov mi nikdy jako Poirot nevadil. Ale až později televizní tvůrci dokázali pochopit, že kouzlo těhle detektivek nespočívá pouze v pátrání a vraždách, ale i v dobovém zpracování, které současnost osmdesátých let nezachrání.

plagát

Návrat Ružového pantera (1975) 

Pro mě je tenhle díl druhý nejlepší z celé série. Sellersovy převleky (Emil Flornois, opravář telefonů) dosahují vrcholu. Navíc jsem měl možnost vidět film s původním dabingem, kdy Dreyfuse daboval Rudolf Hrušínský! (Naštěstí jsem si ho nahrál.) Pak mě ale jednou zchladil onen brněnský příšerný... Jinak Nivena je opravdu škoda, Plummer to zahrál jinak, ale ne špatně. Podle mě by s Nivenem bylo méně "akčních" scén. Větší problém je s Plummerovou manželkou. Mělo by jít přece o bývalou Closeauovu ženu (kterou předtím hrála Capucine). Ale tady je to úplně jiná postava. To by tolik nevadilo, kdyby se v dílech (rozuměj nastavované kaši) Stopa Růžového pantera a Kletba Růžového pantera nevrátila Capucine jako Closeauova žena. Spolu s ní opět David Niven jako sir Charles. V menší, ale památné roli hoteliéra uvidíte Victora Spinettiho známého z filmů s Beatles. (Máte zimru/Máte vilný pokoj?)