bloom

Je škoda, že Cartoon Network už nechytám a žádná z českých televizí tuhle kreslenou srandu nechce koupit.

Kde jsou ty doby, kdy jsem každé víkendové ráno koukal na Supermaxu nejdříve na Animáky a poté na Dobrodružství Rudly a Koumáka, kteří dostali svůj vlastní seriál. Vtipná byla už znělka studia Warner Brothers před samotnými Animáky, ve které se objevili všechny postavičky Looney Tunes (mimochodem, ti měli v Animácích vydařená camea). Pak přišla ta chytlavá pínička a po ní v prvním filmu trojice sourozenců Warnerových, kteří předvedli, jak dovést někoho k šílenství. Pak následovali další dva filmy s jinými hrdiny (Veverka Kecka, předškolačka Minka, holubi Péřáci, kočka Rita či myši Ruda s Kápem - Rudla s Koumákem).

Animovaná předloha filmu s dementním názvem Agenti dementi. Stokrát předčí svého hraného nástupce. Kdysi byl vysílán na Supermaxu (asi tak rok 1997), ale od té doby se s ním slehla zem.

Zklamání. Jinak se to prostě nazvat nedá. Jediné slušné gagy jsou ve scénách výcviku (piráti nezklamali) a kdykoli se na plátně objeví syn vikingského mudrce. Jinak je to nuda. Skoro vůbec není vidět Panoramix a zápletka vůbec není postavena na hlavních hrdinech. Modernizace zas tolik filmu neuškodila, ale ani nepřidala. Jestli to však takto půjde dál, dopadne kreslený Asterix jako hraný Garfield. Dabing je povedený pouze v obsazení Oty Jiráka do Obelixe. Asterixe mluví Pavel Trávníček (nejspíš proto, že mluví i hraného), ale zbytek je (kromě tří dalších postav) namluven v Brně. A to už mluví samo o sobě. Nejlepší dabingy z Brna jsou totiž Smolíkovi a Bolek a Lolek na olympiádě, od té doby to jde z kopce.

Mě se Horem pádem líbilo a na Krásku jsem se těšil. A nezklamala mě, ale zároveň má očekávání nepřekonala. Jiří Schmitzer je opravdu perfektní, například v poslední "bazénové" scéně pouze "je" a nestrhnete z něj oči. Z Josefa Abrháma dobrota čiší přirozeně, Anna Geislerová hraje s naprostou samozřejmostí. Postavě Jana Hrušínského škodí, že je poznat, že jsou to dvě postavy spojené v jednu. Dobrá je Jaromíra Mílová jako jeho sestra. Jiří Macháček podle mě ve filmu zbytečný není a svou roli zvládl výborně mezi karikaturou a přirozeností. (Pobavila mě invalidní známka v jeho autě.) Zbytečná mi přijde pouze postava Emílie Vašáryové a záběry Radůzy (její hudba by bohatě stačila). A za výborného pozorovatele se můžete považovat, když odhalíte cameo Petra Čtvrtníčka a jeho parťáka Zdeňka Dolejšího.

Podle mě ne moc známý, ale vynikající seriál, který dikazuje, že uvěřitelné zápletky, příjemný humor a přirození herci dokáží vytvořit skvost. Dostal mě díl, ve kterém dva detektivové zatknou domácího za vraždu, nejen za to, že ji spáchal, ale, že chtějí získat byt po oběti, který by si jinak finančně nemohli dovolit.

Ten film považuji za jeden z Delonových nejlepších. Stylová výprava, výborná hudba Claudea Bollinga, co teprve herci, protože všichni podávají znamenité výkony, včetně Maria Davida a Henriho Guybeta, kteří většinou hrají spíše v komediích. Velice vydařený je i český dabing, kde Delona nedabuje Pavel Trávníček, jak bývá zvykem, ale Josef Abrhám, který narozdíl od Trávníčka stíhá s Delonem udržet herecký krok. Tvůrci filmu chtěli navázat na film další adaptací Bornicheova románu. Film Gang se ale tak nepovedl.

Taky si kladu otázku, co říci a neopakovat se. Tak vám doporučím, pusťte si na DVD vysvětlující komentář, dozvíte se hodně zajímavých věcí, např., že Travolta bydlel ve svých začátcích ve stejném bytě jako Tarantino, když ho obsazoval.

Film navazuje na předchozí, tematicky podobnou Vraždu na večeři, v níž Peter Falk také hrál detektiva "drsné školy". Je to celkem sranda, ale Vražda na večeři je lepší, už kvůli obsazení (Sellers, Niven, Guiness...). V menších rolích zde jsou i někteří herci z Vraždy: James Coco, Eileen Brennan, James Cromwell. V roli číšníka se objeví Charles Emerson Winchester III. z M.A.S.H, David Ogden Stiers, dále se tu mihnou komici Sid Caesar a Phil Silvers. Co se týče dabingu, naplno souhlasím s Oskarem.

Rád si pročítám memoáry komiků nebo knihami o nich, protože mě vždycky zajímalo budování komedie. Přečetl jsem jich opravdu hodně (od Monty Python, přes dvě knihy o Louisi de Funés až k Woodymu Allenovi a nejnověji Alanu Aldovi) a vlastně v každé se uvádějí jako inspirační zdroj staré němé grotesky. Ano, Chaplin, Buster Keaton (toho má rád hlavně Terry Jones), ti jsou často zmiňovaní, ale o Laurelovi a Hardym se píše snad všude. Rowan Atkinson řekl, že jsou mnohem lepší než Chaplin, protože nejsou tak sentimentální. Peter Sellers preferoval Stana Laurela, protože prý nikdy neplakal z fyzické bolesti, ale z psychické, oproti Louisi de Funésovi, který dával přednost Hardymu, protože to je ten, kdo velí. Já sám je mám taky nejradši ze všech slapstickových komiků, protože jak říkával František Filipovský, jejich gagy vycházejí opravdu z reality. Vy prostě jim věříte, že ta smolná událost se musela stát. Ale teď ke Světu smíchu Laurela a Hardyho. Sledujeme útržky z některých grotesek, které natočili pro domovské studio Hala Roache a v úvodních minutách můžeme vidět, jak se vlastně vyvíjela jejich komická dvojice, od dvou na sobě naprosto nezávislých postav, přes strýčka a jeho skotského synovce na návštěvě až k nerozlučnému duu, jaké známe dodnes. Pak následuje reprezentativní výběr patrně nejlepších grotesek, (Veselé Vánoce ovšem chybějí) kořeněný groteskami jejich kolegů ze stáje Hala Roache Charlieho Chase a židovského komika Maxe Davidsona. A ani dnes vám to vůbec nebude připadat zastaralé.