Tento ojedinělý filmařský zjev v dějinách komediálního filmu se již bohužel nikdy nebude opakovat, ke smůle všech milovníků krásného čistého humoru a pravdy. Mluvím zde o muži s nevýslovně širokým rozhledem v oblasti světové komiky.
Jean Girault se teprve ve svých pětatřiceti letech dostává skrze složitý osobní život k filmu, u kterého zůstává až do své příliš předčasné smrti. To teprve jeho velká charismatická osobnost, kolegy označovaná jako "dar z nebes", dostává později věhlasného komika Louise de Funèse před kameru a v komediálním střihu. S osobním přítelem Jeanem Lefebvrem později přemlouvají po úpěšné komedii POUIC POUIC Louise, aby se s Giraultem pustil do další komedie, která měla znamenat předzvěst jedné velké a slavné éry francouzského humoru. Vše odstartoval až slavný ČETNÍK ZE SAINT TROPEZ, následuje hned druhý díl veleúspěšné série šesti snímků s Funèsem v hlavní roli, kterou se stali pánové Girault a Funes jistě nesmrtelnými. Další spoluprácí těchto dvou mužů činu vznikají SENZAČNÍ PRÁZDNINY, JO, další dva díly četnické hexalogie.
Pak nastává v Giraultově profesním životě alternativa za zcela vytíženého a jinými obsazovaného Funèse, a sice spolupráce na jednom dílu pentalogie Bažantů s Les Charlots. Vzniká tak snímek BAŽANTI JEDOU DO ŠPANĚLSKA, který však u diváků nesklízí očekávané sympatie a proto se spolupráce Giraulta se skupinou ruší. Přes všechny režisérovy útrapy s komerčními neúspěchy a producenty, naváže v roce 1975 komunikaci s velkým Jeanem Gabinem a rozhodne se za výrazné podpory nového producenta zrežírovat snímek SVATÝ ROK, pro některé diváky dnes již kultovní film.
Nová vlna "giraultovské režie a nápaditosti" dá vzniknout STEPUJÍCÍ STONOŽCE a konečně znovu naláká Funèse, aby oba již starší pánové opětovně navázali na osm let nerealizovanou spolupráci. Vzniká pátý a šestý díl Četníků vyplněný dvěma toužebně vymodlenými snímky Louisem de Funèsem, a sice LAKOMEC dle Moliérovy předlohy, kterého si chtěl zahrát již od divadelních dob a ZELŇAČKA, komedie o vztahu, úctě a toleranci široké společnosti ke stáří. Oba však již dosti zesláblí životem i prací končí právě posledním dílem ČETNÍK A ČETNICE v roce 1982 dlouhodobou spolupráci. Tento rok je poznamenán smrtí Jeana Giraulta. Půl roku na to končí i životní cesta souznícího Funèse. Éra smíchu a radosti francouzského filmu však přetrvá dále právě díky velkému duchu Jeana Giraulta.
D. "LiVentura" Ch.
