Kapustová polievka

Tvorcovia mali naštudované surrealistické princípy konkrétnej iracionality, voľného prúdu asociácií a čistý psychický automatizmus bez akejkoľvek rozumovej kontroly a ohľadov morálnych či estetických. Alebo nie? Budem teda uvažovať triezvejšie. Film, v ktorom sa je, pije a prdí tak často ako v nijakom inom môže byť parafrázou na okrídlený termín carpe diem. Lenže nemám žiadne indície, že je tomu naozaj tak. V závere sa dá uvažovať o sociálno-kritickom tóne a pietnom rozjímaní nad pominuteľnosťou tradičného spôsobu života, indícií je na to dosť. Ale pre také vzletné idey je forma, ktorá bola zvolená, tak strašne hlúpa, až ma to znovu privádza k prvej vete. Vidieť Majstra v takej donebavolajúcej trápnosti je tak tristné... (30.08.2022)

Předposlední Funésův film se povedl. Příjemná oddychovka na jedno odpoledne. Výborná melodie, která mě každý den ráno probouzí z mobilního telefonu. Dva staříci prděním přivolají mimozemšťana z planety Ox, kterému zachutná polévka zelňačka. I když mě nechutná, tento film s jejím názvem jsem strávil dobře. Dále musím vyzdvihnout velmi pěkný obraz, ač je film natočen začátkem 80. let, působí to díky obrazu, jako by to bylo natočeno teprve nedávno. Škoda jen, že se film k nám do ČR dostal až po smrti Filipovského, protože dabing s Krampolem (není mu moc rozumět, protože se snaží až moc napodobovat Filipovského), nebo s Lábusem (ten ho nenapodobuje vůbec, ale i tak je to příšerné) stojí za starou bačkoru a někteým lidem to znechutí tak, že filmu dají menší hodnocení. (16.08.2008)

bohémsky úlet dvoch starých bardov francúzskeho filmu, a snáď aj niečo ako "dernier adieu" Louisa de Funésa s odkazom pre divákov..... Louisov "Glaude" má ďaleko od predchádzajúcich závistlivcov, namyslencov, mizantropov, sebeckých boháčov, snobských ješiťákov alebo lakomcov.... tentokrát je jeho postava presýtená človečinou, láskyplnosťou a priateľstvom... akoby nám maestro v závere svojej kariéry chcel povedať: "Mal som vás rád. Žite spolu v priateľstve a mieri, a nikdy neprestante byť ľuďmi. Nenechajte sa strhnúť moderným svetom a vždy si zachovajte svoju tvár. Ja vás opúšťam. Stretneme sa na planéte Oxo :)".... možno sa moc nenasmejete (aj keď Jacques Villeret v jednej zo svojich prvých rolí vám určite pošteklí bránicu svojou streštenou postavou ufónka), ale určite vás tento film zahreje na duši...a možno aj trošku rozosmutní..... UPOZORNENIE! ak sa vám zdá humor, kde sa "mimozemský koráb" privoláva gargarizmami sprevádzajúcimi záverečnú fázu ľudského trávenia v podaní starých pánov Funesa a Carmeta, radšej tento film nepozerajte :)) (17.11.2007)

Neříkám, že je ten film špatný, ale zůstal na půli cesty, po které se vydal. Louis de Funés nám tu dokazuje, že není jenom vzteklý čertík z krabičky, ale pan herec. Pro něj samotného to bylo setkání s předlohou přítele Falleta a hlavně setkání s přítelem Jeanem Carmetem, se kterým nefilmoval 19 let. Jeho postava hraje na struny, na které si Louis brnkl už při Křidýlku. A navíc s Carmetem vytvořili rovnocenné melancholické duo, doplńované skvělým Jacquesem Villeretem. Ale chybou Zelňačky je režie Jeana Giraulta. Ten uměl výborně natočit bláznivé komedie, ale poetická komedie mu moc nesedla. Proto vás zamrzí, když dojde fekální humor. Navíc nevyužil možnosti ukázat krásy francouzského venkova a nový partner Fusésovy ženy by nemusel být motorkář. Ideálním režisérem Zelňačky by byl Jiří Menzel, z "komerčních" Francouzů bych vybral Yvese Roberta. Ten uměl natočit komedii s gagy (Velký blondýn s černou botou) i lyrické pagnolovské adaptace (Tatínkova sláva, Maminčin zámek). Na druhou stranu se Giraultovi povedl kontrast s moderní dobou. Ta stavba a pak ty atrakce, to jsou nejlepší scény. Když jsem však viděl českou televizní verzi, zjistil jsem, že jsme byli ochuzeni o bohatší zápletku se starostou a dalším kupcem. Jejich ideálními představiteli by byli Philippe Noiret a Michel Serrault (ať mi Marco Perrin promine). Kvůli zjištění, která adaptace byla lepší, si asi přečtu předlohu, už kvůli nejasnému závěru. Claude Gensac tu má ovšem nejpůvabnější roli své kariéry. Co se týče dabingu, nechápu jak Nova mohla dát postavám přezdívky Prďoch a Prcík. Dejte samozřejmě přednost Lábusovi před Krampolem, ale u mě zůstane nejlepším "pofilipovským" dabérem Jiří Císler. (23.01.2007)

Blllllllllll, blllll bll bllllllllllllll. Bllll bllllllllllllllll blll blllllllllllllllllllllllll. Bllllllllllllll blllllllll blll bllllllllllll blll bl bllllllllll. Jak říkám, u Zelňačky jsem se dost nasmál a svým způsobem mě to chytlo a užíval jsem si jak Funèse, i když ho tentokrát daboval Lábus (není to ono), tak ufounka se svou ufounštinou. (30.05.2014)