Yoko Ono

„Every man has a women who loves him. If he finds her in this life time, he will know.“

Yoko Ono se narodila 18. 2. 1933 na rodinném sídle v Tokiu. Její otec Eisuke Ono byl potomkem japonského císaře z 9. století, její matka byla zase vnučka zakladatele významné japonské banky. V mládí se svým otcem často pobývala v Kalifornii, ale během bombování Japonska za druhé světové války se nacházela v Tokiu. Teprve v padesátých letech se s rodiči přestěhovala do New Yorku. Tam vystudovala střední školu a její obdiv k umělcům jako byli Franz Kafka, Vincent van Gogh nebo Arnold Schönberg ji přivedl k avantgardě. Ke konci padesátých let se vdala a zase rozvedla. Také se na krátký čas vrátila do Japonska, kde trpěla depresemi a nějakou dobu kvůli tomu byla hospitalizována v léčebně. Následovala další svatba (za filmového producenta Anthony Coxe) a nedlouho poté i rozvod.

V polovině 60. let se stala součástí uměleckého hnutí Fluxus. Začala se zabývat videoartem, happeningy, tvorbou uměleckých objektů a protestními mírovými akcemi, kterým se věnuje dodnes. Vydala knihu básní Grapefruit. Proslula spoustou kontroverzních projektů, jako například jedno vystoupení, kdy klečela na pódiu a návštěvníci z ní mohli stříhat oblečení. Na výstavě Nedokončené obrazy a předměty, která se konala 9. listopadu 1966 v Londýně, se seznámila s Johnem Lennonem, zpěvákem, kytaristou a skladatelem proslulé kapely The Beatles, a naprosto ho očarovala. Spolu s Lennonem pokračovala ve svých uměleckých pokusech a také se hojně angažovali v mírových protestech – tzv. bed-inech. Společně založili kapelu Plastic Ono Band. Hodně se spekuluje o tom, že častá přítomnost Yoko na zkouškách a nahrávání Beatles byla jedním z hnacích motorů rozpadu skupiny, k němuž nakonec došlo v dubnu 1970.

Po rozpadu Beatles se Lennonovi přestěhovali do New Yorku, kde měl John problémy s imigračními úřady kvůli zápisu v trestním rejstříku za držení drog. Bydleli v domě Dakota, kde se například natáčel film Romana Polanského ROSEMARY MÁ DĚŤÁTKO. Po menší manželské krizi, kdy žili chvíli v odloučení, porodila Yoko syna Seana Ono Taro Lennona, jediné společné dítě s Johnem. Předtím několikrát potratila – údajně i kvůli experimentům s heroinem. Po Lennonově vraždě v prosinci roku 1980 zůstala Yoko Ono v Dakotě a věnovala se ještě více svému synovi i šíření myšlenky míru, kterou s Johnem vždy razili. Vydala několik sólových alb a uspořádala i jedno turné. Je autorkou dvou muzikálů a nespočtu experimentálních uměleckých počinů, jako například světelný pomník Johna Lennona na Islandu nebo výstava Woman's room v Praze na Kampě.

Za své činy se Yoko Ono dostalo několika ocenění. Za album Double fantasy spolu s Lennonem dostala v roce 1982 cenu Grammy, stejně jako za produkci filmu Gimme some truth - The making of John Lennon's Imagine album roku 2001. V roce 1987 obdržela cenu Helen Caldicottové za propagaci míru. Je držitelkou čestného doktorátu na umělecké škole v Chicagu a čestného doktorátu práv na liverpoolské univerzitě za umělecký přínos a založení stipendijního fondu Johna Lennona v roce 1991.

„A dream you dream alone is only a dream. A dream you dream together is reality.“

Dagmar "Morien" Pokorná