Eva Foustková

Eva Foustková se narodila 2. ledna 1911 v Kročehlavech na Kladně do rodiny významného sociologa Břetislava Foustky (1862 – 1947). Absolvovala kladenské gymnázium a roku 1937 herectví na pražské Státní konzervatoři.

Ještě za studií vystoupila na tanečních cyklech v pražském Mánesu, hostovala na Národním divadle v Praze, kde ještě hostovala v letech 1940 a 1948. Poté hrála ve Východoslovenském národním divadle v Košicích (1937 – 1938) a v pražské Lidové scéně sídlící v koncertním sále Unitarie (1938 – 1939).

V této době hostovala i v ostravském Národním divadle (1937) a olomouckém Českém divadle (1940) a následně byla členkou Východočeské společnosti (1940 – 1942). Zbytek války prožila v Městském divadle na Kladně (1942 – 1945).

Po osvobození nadobro zakotvila na divadelních pódiích v Praze a dvou oblastních scén jako herečka a režisérka: Severočeské národní divadlo Liberec (1945 – 1947), Divadlo mladých pionýrů (1947 – 1949) – u kterého byla několik měsíců ředitelkou (1948 – 1949), Městské divadlo pro mládež (1949), Městské oblastní divadlo Žižkov a Libeň (1949 – 1951), opět Městské oblastní divadlo na Kladně (1952 – 1955) a do ochodu na penzi Divadlo Jiřího Wolkera (1955 – 1968). Na odpočinku ještě v 70. letech hostovala v Hudebním divadle v Karlíně a v Činoherním klubu.

Na divadle sehrála výrazné kreace jako Marie Luisa („Napoleon"), Hedvika („Divoká kachna"), Militka („Ženichové"), Princezna Pampeliška („Princezna Pampeliška"), Tekla Ivanovna („Ženitba"), Rosaura („Sluha dvou pánů"), Panna Cibulčini („Fidlovačka"), Ulita („Les"), Žena („Romeo, Julie a tma"), Dvořan („Slavík"), Kráva („Čáry máry fuk"), Hana („Lišky, dobrou noc"), Smrčková („Josefína"), Babička Růžena („Tři babičky a kanárek"), Vojnická („Strýček Váňa"), Matka („Král tuláků"), Agrafena („Vlk").

Z režií a asistencí režie Evy Foustkové uveďme inscenace „Petr a Lucie", „Kubula a Kuba Kubikula", „Kdo hledá, najde", „Věra Lukášová", „Rusalka", „Ztracený dopis", „Divotvorný klobouk", „Pan Johanes" atp.

Kromě toho u několika her byla choreografkou („Gero", „Vzbouření na vsi", „Lhář a jeho rod", „Ze života hmyzu", „Hrátky s čertem", „Tartuffe", „Lišák Pseudolus", „Sluha dvou pánů") a dramatizátorkou pásma „Do boje, lásko, leť...!".

S českým filmem jako herečka započala na samém sklonku války, když hrála ženu na veselici v Krškově komedii ŘEKA ČARUJE (1945). V 50. letech sehrála menší úlohy rekreantky uklízečky Anny Kazdové v komedii DOVOLENÁ S ANDĚLEM (1952) Bořivoje Zemana, ženy ve filmu Alfréda Radoka DIVOTVORNÝ KLOBOUK (1952), dělnice v dramatu BOTOSTROJ (1954) režiséra K. M. Walló a Kovandové v Gajerově koprodukčním snímku ROČNÍK 21 (1957).

V 60. letech se uvedla jako Kovajsová v dramatu Václava Gajera KRÁLÍCI VE VYSOKÉ TRÁVĚ (1961), svíčková bába ve Sci – Fi filmu Pavla Hobla ZTRACENÁ TVÁŘ (1965), zřízenkyně s poštou v Gajerově komedii JAK SE ZBAVIT HELENKY (1967), stařena v NOCI NEVĚSTY (1967) Karla Kachyni, Kofroňová v Krškově DÍVCE SE TŘEMI VELBLOUDY (1967) a podivná žena v dramatu PASŤÁK (1968 a 1990) Hynka Bočana.

V 70. letech Foustková vytvořila zřejmě svoji nejznámější postavu zavražděné soukromnice Františky Zuzánkové v detektivce PARTIE KRÁSNÉHO DRAGOUNA (1970) Jiřího Sequense, dále ještě v této dekádě předvedla výkony báby kořenářky v Kachyňově ŠKAREDÉ DĚDINĚ (1975), pokladní v kině v Bočanově povídkovém TAK LÁSKA ZAČÍNÁ... (1975) a nakonec dvojrole členky panstva a babky v Kachlíkově komedii NÁŠ DĚDEK JOSEF (1976). Posledně jmenovaný titul měl premiéru (září 1977) více jak půl roku po její náhlé smrti.

Účinkovala rovněž v rozhlase („Občané", „Trochu hudby, trochu poezie" aj.), dabingu (KDO SEJE VÍTR, MRAZÍK ad.), televizních filmech (RAPOTÍNSKÁ TRAGÉDIE, CHLÉB A PÍSNĚ, TEN KŮŇ MUSÍ PRYČ, JAK PRINCEZNY SPALY NA HRÁŠKU, RODIČ, PANENKA Z VLTAVSKÉ TŮNĚ, DOBA STRACHU atd.) a seriálech (např. JANA EYROVÁ).

Byla politicky činná. Poprvé byla provdána jako Novotná, od 13. února 1951 byla manželkou herce Josefa Kemra (1922 – 1995). Herečka a divadelní režisérka Eva Foustková zemřela 20. února 1977 v Praze ve věku šestašedesáti let. S manželem Josefem Kemrem je pochována na pražském hřbitově Šárka.

Jaroslav "krib" Lopour