Reklama

Reklama

Botostroj

  • angličtina Giant Shoe-Factory
Československo, 1954, 101 min

Réžia:

K. M. Walló

Predloha:

Svatopluk Turek (kniha)

Kamera:

Julius Vegricht

Hrajú:

Vítězslav Vejražka, Vilém Besser, Eva Kubešová, Zdeněk Řehoř, Oldřich Vykypěl, Petr Skála, Ota Sklenčka, Marie Vášová, Rudolf Hrušínský, Božena Böhmová (viac)
(ďalšie profesie)

Obsahy(1)

Umělecký film natočený podle stejnojmenného románu laureáta státní ceny T. Svatopluka.  Film nás uvádí do prostředí průmyslového města Botostroje v době krise v roce 1932. Ukazuje nám na příbězích hlavních hrdinů Josky, Pazdery, Nikodýma, Andrése, Marie, Antonína i jiných pravou tvář tohoto amerikánského města i způsobu vykořisťování. Odhaluje i postavu šéfa, vydávaného za „správného" podnikatele, který dovede dát lidem práci i výdělek, jako bezostyšného kapitalistu, jenž používá těch nejbrutálnějších method vykořisťování, aby dosáhl co nejvyššího zisku. Film je však současně věnován oněm hrdinům, kteří se přes všechnu persekuci nebáli illegálně proti šéfové moci bojovat, i jejich snaze sjednotit dělníky před nebezpečím fašismu u nás. (Filmový přehled)

(viac)

Recenzie (152)

IMPAIRED 

všetky recenzie používateľa

Dokázal by se tu NĚKDO odprostit od té HRDÉ rudé nenávisti a zkomentoval FILM, ne IDEU?? Všichni jste tak zapálení do těch vašich hodnot že nedokážete ohodnotit film? Doboha! Tak ,můj názor zní: nebavilo mě to a, jako ve všech starých filmech, herecké výkony jsou trochu ustrnulé, a samotný příběh mě ničím nezaujal, což patřičně ovlivnil i můj věk. Proto, z hlediská mojí generace, 50%, protože ten film si své ocenění ve své době patrně zaslouží, at uz mudrlanti hážou vajíčka po Paroubkovi nebo ne. ()

troufalka 

všetky recenzie používateľa

Au. Inu ať si udělá úsudek každý sám. (první verze komentáře) Tak nějak mi to nedalo. Hned po revoluci šel v rozhlasu rozhovor s Tomášem Baťou mladším. Po mém příjezdu do Německa byl obchodní dům Bata to první, co jsem viděla. Tehdy mě to potěšilo a byla jsem hrdá, že to nějaký Čech dotáhl na mezinárodní úroveň. Viděla jsem snad všechny baťovské dokumenty. Manžel pochází ze Zlína a Zlín znamená Baťa. Prošla jsem si Baťovo muzeum. Při každé velikonoční obchůzce jsme chvíli poseděli u sousedů a poklábosili. Byli to lidé, co u Bati pracovali (nebo někdo z jejich rodiny), bydleli v baťovských domcích, nosili baťovky na nohách. Tehdy jsem prvně slyšela o baťovských mladých mužích, které si sám vychoval a dal jim práci. Když to srovnám s ukrajinskými "zaměstnanci" pana Babiše, měli se ti hoši královsky. Viděla jsem Botostroj jako dítě a nudila jsem se. Viděla jsem ho nyní a začala mít takový divně nepříjemný pocit. Vejražka byl tak přesvědčivý, až z toho mrazilo. Ta karikatura Bati, kterou Turek a Wallo vytvořili je děsivá. Soudruzi dobře věděli, jaká je ve filmu síla a bezostyšně jí využívali. Dívat se na jejich produkty mi působí utrpení. Pro doplnění přehledu celé československé kinamatografie jsem to absolvovala do konce. Předpokládám, že z podobného důvodu toho podstupují i další. Jinak si nedokážu představit nikoho, kdo by se na Botostroj díval dobrovolně a se zalíbením. (druhá verze komentáře 18.1.2018) ()

Reklama

Tosim odpad!

všetky recenzie používateľa

POZNÁVÁTE MĚ, MALHORNE??? Vždycky, když Villém Besser ukázal ten svůj půlmetrový úsměv, čekal jsem že se ozve "cink!" Tyhle komunistické sračky vás buď naštvou, nebo pobaví. Co jsem nečekal, byla ospalá nuda a nezájem. No aspoň, že v tomto klenotu socialistického realismu nehrál Rudolf Deyl mladší. Jožka, vracející se domů, zdraví svou rodinu, která pracuje na poli, slovy: "pomáhej Pán Bůh!" To jste trošku nevychytali, soudruzi! :-D ()

ghatos odpad!

všetky recenzie používateľa

Viděl jsem dost tvrdých bolševických propagandistických dílek. Botostroj se dostal skoro na úplnou špici. Je tam společně s Výstrahou (1953) - http://www.csfd.cz/film/1592-vystraha/ , o které jsem si myslel, že je nepřokonatelná. Co se týče legrace, tak jsem se pobavil....hlavně ten komunistický předák na úplném konci - to je něco extra! 10%. ()

infected 

všetky recenzie používateľa

Autor předlohy T.Svatopluk musel být asi hodně slušně duševně chorý člověk když zplácal takový paskvil.A většině herců se divím že do něčeho tak strašného šli.Ikdyž ze začátku je to sranda,přijímání nových zaměstanců kde velí gestapáckým stylem ještě mladý Ota Sklenčka,stejně jako znechucení a následná "úprava" záchodu pro dělníky panem šéfem.U většiny dialogů lítají fantastické a kardinální hlášky.Ale po čase mě to usmívání přešlo a v mé mysli se usadila otázka-jak proboha mohlo něco takového u nás vzniknout?Takže rdemolování kina které premiéru doprovázelo považuji za vcelku pochopitelnou reakci.Bod za hrůzný celek jako memento doby-pokřivovaní reality a jeden extra za překrásnou Vlastu Fialovou a její oči.Nebyla šéfovi po vůli tak letěla jak hadr. ()

Galéria (7)

Zaujímavosti (7)

  • Stejnojmenná knižní předloha Svatopluka Turka, jenž byl u Bati v letech 1926–1933 kresličem reklamních plakátů, byla vydán v říjnu 1933 pražským nakladatelstvím Sfinx. J. A. Baťa zažaloval autora a nakladatele za úražku na cti, 2. listopadu 1933 byl náklad zabaven na základě usnesení Krajského soudu v Praze. Žalovaní se hájili tvrzením, že šlo „o dílo literární a nikoliv o klíčový román, ve kterém nikdy nechtěli tvrdit, že stěžejní postavy by se vyznačovaly opovržlivými vlastnostmi a že litují, že kniha vzbudila dojem opačný“. V roce 1938 bylo vydání díla soudně zakázáno a žalovaní se vzdali autorských práv ve prospěch firmy Baťa. Román byl znovu vydán až po válce roku 1946. (VN85)
  • Film počas uvedenia vo vtedajšom Gottwaldove (Zlín) vyvolal série výtržností, predovšetkým z radov robotníkov, ktorí zistili, že špiní Baťu. Začali demolovať kiná a premiéra sa tam nakoniec neodohrala. (Jello Biafra)

Reklama

Reklama