Reklama

Reklama

Botostroj

  • angličtina Giant Shoe-Factory
Československo, 1954, 101 min

Réžia:

K. M. Walló

Predloha:

Svatopluk Turek (kniha)

Kamera:

Julius Vegricht

Hrajú:

Vítězslav Vejražka, Vilém Besser, Eva Kubešová, Zdeněk Řehoř, Oldřich Vykypěl, Petr Skála, Ota Sklenčka, Marie Vášová, Rudolf Hrušínský, Božena Böhmová (viac)
(ďalšie profesie)

Obsahy(1)

Umělecký film natočený podle stejnojmenného románu laureáta státní ceny T. Svatopluka.  Film nás uvádí do prostředí průmyslového města Botostroje v době krise v roce 1932. Ukazuje nám na příbězích hlavních hrdinů Josky, Pazdery, Nikodýma, Andrése, Marie, Antonína i jiných pravou tvář tohoto amerikánského města i způsobu vykořisťování. Odhaluje i postavu šéfa, vydávaného za „správného" podnikatele, který dovede dát lidem práci i výdělek, jako bezostyšného kapitalistu, jenž používá těch nejbrutálnějších method vykořisťování, aby dosáhl co nejvyššího zisku. Film je však současně věnován oněm hrdinům, kteří se přes všechnu persekuci nebáli illegálně proti šéfové moci bojovat, i jejich snaze sjednotit dělníky před nebezpečím fašismu u nás. (Filmový přehled)

(viac)

Recenzie (152)

Subjektiv 

všetky recenzie používateľa

Botostroj je sice tupá, schematická propaganda, to ale nic nemění na tom, že v dnešní době je spousta filmů tupá a schematická zcela stejně, ne-li víc. Jen ten současný politický podtext je pro nás přijatelnější, či ještě častěji je zastřen nebo zcela chybí. Současné filmy však nemají Velkého Šéfa, který je nádherným pohádkovým záporákem, jenž by se skvěle vyjímal v úloze vládce temného království v nějaké dark fantasy či scifárně o zotročené planetě. Jen ho trochu více nalíčit, skvělé hlášky už v ústech má... Silná *. ()

KM Phoenix 

všetky recenzie používateľa

Tento film se ani nedá brát jako propagandistický. Je to absurdní taškařice s bizarními postavami a jedním hlavním ultra komunistickým hrdinou, který má naprosto neskutečný účes a nepopsatelný herecký projev. Na druhou stranu chápu, že zpodobňované události mohly leckomu hnout žlučí a tak mě to zdemolovaný kino ani nepřekvapuje. Nicméně vzhledem k tomu, že nejsem ze Zlína a vazby na Baťu taky nemám, jsem si mohl film užít od začátku do konce. Je to štvavá prolhaná agitka, která dnes však pobaví absurditou a naprostým neumětelstvím. Zde lze dát pouze "odpad" nebo plný počet. Já volím to druhé. ()

Reklama

Disk 

všetky recenzie používateľa

Bohužel, Botostroj na rozdíl od Zítra se bude tančit všude a Nástupu vůbec není nechtěně vtipný, je jenom směšný. K. M. Walló je sice vynikající dabingový režisér, jako režisér filmový však neobstál ani náhodou. Film je natočen tím nejkonvenčnějším způsobem, takže nuda se dostaví téměř okamžitě. Scénář je jedna velká zrůdnost, záporáci jsou krvelečné bestie, kterým není rovno. Ovšem Joskovy (Vilém Besser) proslovy mrazí. Jakoby z nich mluvil Joseph Goebbels nebo Klement Gottwald. * pouze za proslovy. Toto guilty pleasure potenciál rozhodně nemá. ()

IMPAIRED 

všetky recenzie používateľa

Dokázal by se tu NĚKDO odprostit od té HRDÉ rudé nenávisti a zkomentoval FILM, ne IDEU?? Všichni jste tak zapálení do těch vašich hodnot že nedokážete ohodnotit film? Doboha! Tak ,můj názor zní: nebavilo mě to a, jako ve všech starých filmech, herecké výkony jsou trochu ustrnulé, a samotný příběh mě ničím nezaujal, což patřičně ovlivnil i můj věk. Proto, z hlediská mojí generace, 50%, protože ten film si své ocenění ve své době patrně zaslouží, at uz mudrlanti hážou vajíčka po Paroubkovi nebo ne. ()

Zevon odpad!

všetky recenzie používateľa

Ideologická záležitost, na tohle se nedá dívat ani hodnotit standardním způsobem. Víra v lepší zítřky a mozkové závity přetočené nalevo si nezadají s fanatismem německého národa předválečné éry, výsledek je naprosto tentýž. Myslím, že film bych si podruhé rozhodně nepustil, mohu se přesvědčovat jak chci, ale slepotu a hluchotu pod ospravedlněním čehokoliv prostě nesnáším. Co se týká románu Botostroj, tak k tomu se dá přirovnat jedině "Malý Bobeš" od J.V.Plevy, další to povinná četba mých velmi mladých let. Už tehdy jsem to cítil jako faleš, no dnes bych to nepoužil ani na podpalku, by se mi kouřilo moc z komína.Lepší hodnocení je nesmysl, je to produkt doby, ideologie a není v něm nic lidského ani osobního. ()

Galéria (7)

Zaujímavosti (7)

  • Natáčení probíhalo ve Zlíně. (Cucina_Rc)
  • Už s prácou na scenári sa tvorcom dostalo exkluzívnej pomoci v podobe nezištne poskytnutého niekoľkomesačného pobytu v Sovietskom zväze a spolupráce s vtedy významnými ruskými filmármi. V Rusku bol potom vtedy podľa scenára natočený vopred dokonca celý skúšobný (niekoľko desiatok minút dlhý) film, aby sa overilo, ako potom bude pôsobiť na československého diváka, ktorému mal byť Baťa a jeho Zlín predstavený ako stelesnenie všetkého kapitalistického zla. (Raccoon.city)
  • Stejnojmenná knižní předloha Svatopluka Turka, jenž byl u Bati v letech 1926–1933 kresličem reklamních plakátů, byla vydán v říjnu 1933 pražským nakladatelstvím Sfinx. J. A. Baťa zažaloval autora a nakladatele za úražku na cti, 2. listopadu 1933 byl náklad zabaven na základě usnesení Krajského soudu v Praze. Žalovaní se hájili tvrzením, že šlo „o dílo literární a nikoliv o klíčový román, ve kterém nikdy nechtěli tvrdit, že stěžejní postavy by se vyznačovaly opovržlivými vlastnostmi a že litují, že kniha vzbudila dojem opačný“. V roce 1938 bylo vydání díla soudně zakázáno a žalovaní se vzdali autorských práv ve prospěch firmy Baťa. Román byl znovu vydán až po válce roku 1946. (VN85)

Reklama

Reklama