KM Phoenix

Francouzský příspěvek k alternativním vánočním filmům. Co ve své době asi fungovalo jako černohumorná taškařice, může z dnešního pohledu fungovat přinejmenším zvláštně. Už třeba ten fakt, že hlavním padouchem je duševně postižený bezdomovec. Toho může být publiku i chvílemi líto, nicméně v mnoha jiných působí jako řádně vyšinuté individuum, což je v rámci žánru jedině dobře. Jinak film slušně ubíhá, bez toho aby se člověk příliš nudil a neruší ani drobné nelogičnosti či chyby. V rámci filmů s vánoční tématikou si film rozhodně pozornost zaslouží. A člověk by neměl brát příliš v potaz, zde v komentářích tak často zmiňovanou podobnost s Home Alone. Ano oboje je v čase Vánoc, má to malého protagonistu a také dojde na "home invasion", ale to bude asi tak všechno. Tento film se těžko stane běžnou rodinnou vánoční hřejivou tradicí jako Home Alone. To já jsem si ho v kině užil a je dost pravděpodobné, že někdy v budoucnu na Vánoce (možná i jindy) si ho zase pustím.

LT 38 konečně ukázalo co umí, škoda že to bylo jeho poslední představení v této podobě. Každopádně díky tomuto dílu jsem objevil fantastický japonský vojenský pochod z roku 1895 "Yuki no shingun" 雪の進軍

Trestuhodné vynechání souboje s italskou školou, ještě že to později odčinili v Girls und Panzer: Kore ga hontó no Anzio-sen desu! (2014)

Odkazy na Kellyho hrdinové (1970) a předvším Sgt. Oddballa potěšily. "Tanks were always my friends."

Takové sprinty co provádí Churchill s Matildou, to člověk jen tak nevidí... Stejně jako "Goosefish dance"... :D "People rarely get hit."

"Omluvte se Finům!" :D

Nevinný člověk se ve vězení předávkuje, Rainerův kámoš to koupí a Kolumbijci zdrhnou... trošku zvláštní vyznění dílu...

Tato série je tak trochu jako poslední série seriálu Scrubs, s polovinou herců z předchozích sérií, v naprosto odlišném prostředí a s dějem, který je naprosto mimo. Což z toho (stejně jako v případě Scrubs) dělá zbytečný přívěšek, který kdyby nevznikl, tak nejenže by toho nikdo nelitoval, ale v mnoha ohledech by byl celkový dojem ze seriálu mnohem lepší. Tato série umístěná do experimentální školy pro ultimátní dementy je mizerná ve všech ohledech. Označení za dementy používám v tomto případě jako hodnocení chování postav a ne jako termín pro osoby s postižením. Těmi tam jsou sice prakticky všichni, ale to není to co by mi nějak vadilo. Vadí mi především nekonzistentnost postav, jejich vývoj a jejich projevy. Prakticky nikdo se tam nechová podle nějaké elementární logiky natož aby respektoval předchozí děj a role postav v něm. Jediná linie, která se tomu vymyká je ta Adamova a tak působí až trochu jako zjevení, přestože by v předchozích sériích byla jen jednou z mnoha. Zklámání způsobuje celá plejáda věcí, z nichž je až smutná role G. Anderson, která byla v předchozích sériích výrazným tahounem, ale zde je pouze vzdálenou ozvěnou jejího minulého já. Těm, kteří si nechtějí kazit dojem z celkem povedeného seriálu doporučuji se tomuto zbytečnému dovětku vyhnout. Ostatním přeji silné nervy při sledování chaotického, ultra pestrobarevného chaosu, který jen parazituje na předchozích úspěších, bez toho aby přinášel něco co by seriál důstojně uzavřelo.

Je vidět, že se seriál ještě hledal. Bones je dost nekonzistentní v tom co dělá oproti Boothovi, který se ve své pozici usadil prakticky hned a bez problémů. Škoda, že toto je jediná série kde je archeolog Dr.Goodman jako vedoucí. Jeho nahrazení Dr.Saroyanovou (která překvapivě není arménského původu) hned v prvním dílu další série mi rozhodně nepřišlo jako zlepšení. Když už tak ji měli nasadit jen jako dalšího běžného člena týmu.

Nejprve má člověk pocit, že se jedná o velmi nepovedený projekt s ambicemi Lostů, ale s provedením Leteckých katastrof. Vzápětí přijdou pseudonáboženské bullshity doplněné kecy o předurčennosti a nevyhnutelnosti osudu. Ideologie je však dost nejednotná a často si protiřečí. Co však je docela konstantní je chování postav, v případech kdy sledují své "vyšší cíle" jde všechna morálka stranou a i ty "nejkladnější" postavy nemají problém s manipulací lidmi, jejich mučením či pokusy na nich a vlastně málokdy mají vůbec pochyby o tom že jednají naprosto v pořádku. V bežném ději pak působí předestřené situace neskutečně naivně či až orwellovsky dystopicky, za všechny je nejlepší příklad chování tajných služeb (v tomto případě NSA). Buď jsou tak naprosto neschopní, že nedokážou sledovat bandu amatérů (kteří jsou pro ně navíc zájmovou skupinou), když si volají přes své běžné osobní mobily, nebo jsou naopak tak schopní, že prakticky předvídají jejich kroky na několikrát dopředu. Špatnost tohoto seriálu pak stvrzuje to, že tyto postupy používají furt bezskrupulózně dokola, prostě podle toho jak se jim to zrovna hodí. Herecky je to prachmizerné, ale některé dialogy by měli problém věrohodně přednést i nejlepší shakespearovští herci. Zprvu jsem měl pocit, že by toto mohla být tak trochu taková guilty pleasure záležitost jako The 100, nebo Another Life a i přesto, že seriál má mnoho parametrů, které to splňují, tak toho hrozného balastu je tam až příliš aby si to mohl někdo regulérně užít. Závěrečná sezóna se tvářila, že přináší nový svěží přístup. To se však nestalo a i přes drobné kosmetické změny je to furt to samé, i když ten novodobý koncentrák, byl zajímavým vhledem do uvažovaní tvůrců (i když by mne zajímalo nakolik byl výsledek ovlivněn možnostmi rozpočtu). Každopádně, po shlédnutí tohoto skvostu se už nikdy nebudu smát technickému a hereckému provedení Leteckých katastrof, minimálně už ne tolik jako dřív.