Reklama

Reklama

Botostroj

  • angličtina Giant Shoe-Factory
Československo, 1954, 101 min

Réžia:

K. M. Walló

Predloha:

Svatopluk Turek (kniha)

Kamera:

Julius Vegricht

Hrajú:

Vítězslav Vejražka, Vilém Besser, Eva Kubešová, Zdeněk Řehoř, Oldřich Vykypěl, Petr Skála, Ota Sklenčka, Marie Vášová, Rudolf Hrušínský, Božena Böhmová (viac)
(ďalšie profesie)

Obsahy(1)

Umělecký film natočený podle stejnojmenného románu laureáta státní ceny T. Svatopluka.  Film nás uvádí do prostředí průmyslového města Botostroje v době krise v roce 1932. Ukazuje nám na příbězích hlavních hrdinů Josky, Pazdery, Nikodýma, Andrése, Marie, Antonína i jiných pravou tvář tohoto amerikánského města i způsobu vykořisťování. Odhaluje i postavu šéfa, vydávaného za „správného" podnikatele, který dovede dát lidem práci i výdělek, jako bezostyšného kapitalistu, jenž používá těch nejbrutálnějších method vykořisťování, aby dosáhl co nejvyššího zisku. Film je však současně věnován oněm hrdinům, kteří se přes všechnu persekuci nebáli illegálně proti šéfové moci bojovat, i jejich snaze sjednotit dělníky před nebezpečím fašismu u nás. (Filmový přehled)

(viac)

Recenzie (152)

infected 

všetky recenzie používateľa

Autor předlohy T.Svatopluk musel být asi hodně slušně duševně chorý člověk když zplácal takový paskvil.A většině herců se divím že do něčeho tak strašného šli.Ikdyž ze začátku je to sranda,přijímání nových zaměstanců kde velí gestapáckým stylem ještě mladý Ota Sklenčka,stejně jako znechucení a následná "úprava" záchodu pro dělníky panem šéfem.U většiny dialogů lítají fantastické a kardinální hlášky.Ale po čase mě to usmívání přešlo a v mé mysli se usadila otázka-jak proboha mohlo něco takového u nás vzniknout?Takže rdemolování kina které premiéru doprovázelo považuji za vcelku pochopitelnou reakci.Bod za hrůzný celek jako memento doby-pokřivovaní reality a jeden extra za překrásnou Vlastu Fialovou a její oči.Nebyla šéfovi po vůli tak letěla jak hadr. ()

Jello Biafra odpad!

všetky recenzie používateľa

Schématický béčkový film precpaný demagógiou až k prasknutiu sa môže smelo zaradiť medzi najhoršie filmy, ktoré sa kedy v Československu natočili. Hlavnou úlohou filmárov bolo očierniť Tomáša Baťu. Polmetrové úsmey komunistov, ktorí tu zosobňujú akože poctivých ľudí zatiaľ čo každý, kto je názorovo niekde inde, je tu automaticky záporák. A ešte k tomu tie otrasné dialógy, až sa chytáte za hlavu jak sú stupídne. Vsadím boty že na tomto braku sa naplno podielal profesionálny vymývač mozgov, minister informácií Václav Kopecký. Len on dokázal takto obludne pretvárať pravdu a demagogicky očierňovať. Navyše autori tohto braku sa tu dosť kopli pretože Baťa zomrel v roku 1932 kedy sa aj tento brak odohráva a Hitler prebral moc až v roku 1933 čiže mu Baťa logicky nemohol ísť gratulovať k prevzatiu moci ako je to ukázané tu. Cielom útoku tu však nie je len Baťa ale aj treba veriaci či hospodári. Dosť veľkým klamstvom, ktoré človeka znalého dejín vytočí do nepríčetnosti, je aj preslov jednej z postáv, ktorá tvrdí že v SSSR nestretnete žobráka ani hladovejúceho. Tu už som si myslel že asi hodím tyčku: film sa totiž odohráva v roku 1932 a zrovna vtedy zúril na Ukrajine Stalinom vyvolaný hladomor pri ktorom zomrelo 9 miliónov ľudí. Zaráža ma že sa tu komunisti snažili spraviť z Baťu beštiu prvej kategórie. Dotyčný je tu totiž kráčajúca postava tých najnegatívnejších vlastností: má sympatie k nemeckému nacizmu a dokonca posiela do Berlína Hitlerovej NSDAP tučné šeky, vyhadzuje zamestnancov len tak z ničoho nič, má opĺzlé chúťky, v kancli má vystavený obraz Musolliniho, a žije len pre svoje prachy. Našťastie sa pravda ukázala a robotníci z Baťových závodov si na svojho bývalého chlebodarcu kydať nenechali a začali počas projekcie demolovať kino. To je dôkazom akým nechutným pamfletom tento film je. ()

Reklama

ledzepfan 

všetky recenzie používateľa

Jestli tohle někdo považuje, za natolik škodlivé, že je nutné to z fleku vyodpadovat, tak mu asi chybí odstup, schopnost samostatně přemýšlet a odfiltrovat tupou, okatou propagandu. Tenhle film má obrovskou výpovědní hodnotu o vnímání, ideálech a poblouznění společnosti své doby-a taky o konstrukci a struktuře oldschoolové, echtovní a přímočaré propagandy..... bavil jsem se nad vší tou černobílostí vyhnanou do extrému, nad všema těma siláckýma heslama a gestama vybičovanýma až na hranici karikatury........... Bavil jsem se, ohodnotil čtyřma rudýma hvězdama a přesto jsem zůstal ideologickým obsahem zcela nepoznamenán...to je ale zvláštní, že?................................................... čest :D ()

Zevon odpad!

všetky recenzie používateľa

Ideologická záležitost, na tohle se nedá dívat ani hodnotit standardním způsobem. Víra v lepší zítřky a mozkové závity přetočené nalevo si nezadají s fanatismem německého národa předválečné éry, výsledek je naprosto tentýž. Myslím, že film bych si podruhé rozhodně nepustil, mohu se přesvědčovat jak chci, ale slepotu a hluchotu pod ospravedlněním čehokoliv prostě nesnáším. Co se týká románu Botostroj, tak k tomu se dá přirovnat jedině "Malý Bobeš" od J.V.Plevy, další to povinná četba mých velmi mladých let. Už tehdy jsem to cítil jako faleš, no dnes bych to nepoužil ani na podpalku, by se mi kouřilo moc z komína.Lepší hodnocení je nesmysl, je to produkt doby, ideologie a není v něm nic lidského ani osobního. ()

igi B. odpad!

všetky recenzie používateľa

Další z filmů, kterým musím dát nálepku >odpad< bez ohledu na jakékoli filmové (ne)kvality. Kdysi dávno v sedumdesátých létech uvedeno v ČST jako jeden z prvních počinů v cyklu >Film pro pamětníky< ...To byli normalizační komunisti tak blbí, že věřili, že už nejsou na zemi lidi, pamatující Baťu a Zlín... ()

Galéria (7)

Zaujímavosti (7)

  • Film slúžil ako propaganda na zdiskreditovanie zakladateľa spoločnosti Baťa, Tomáša Baťu. (dobso)
  • Natáčení probíhalo ve Zlíně. (Cucina_Rc)

Reklama

Reklama