Botostroj

Hmm, tak to je tedy "kus". Hodně tezovité, velmi schematické, nadmíru lživé (to snad ale netřeba zmiňovat). Nejlepší na celé věci je František Peterka, kterého jsem si náhodou všiml v úvodních titulcích a jeho cameo mne opravdu potěšilo. Minietudka s Vlastou Fialovou je taková vtipná česká varianta reklamy na Marlboro - jen místo kovboje tu vystupuje letec a jeho družka + místo nezbytné cigaretky je vyšvihnut duchem nepřítomný úsměv. Čekal jsem na chvíli, kdy Šéf nechá odprodat veškerý materiál a přejde na zbrojní výrobu, aby těch "buržoazních hříchů" náhodou nebylo málo - on totiž člověk, který pendluje mezi USA, Jižní Amerikou, Berlínem a Mussoliniho Itálií, je schopen všeho. Ano, správně, soudruzi! Buržoazní prostředí je líheň zla a erotismu. Pouze dělnická třída je schopna osvěty (a po práci samozřejmě také cudné lásky, zde prezentované uprostřed panenských pastvin mladým jinochem Joskou a nesmělou údernicí Marií). :o) "Haló, tady ŠÉF." Absurdní. (13.06.2011)

Karel Michael Walló byl další zaprodanec poúnorové filmové ideologie, ne však tak obecně známý a dostupný, jeho jméno utkvělo v povědomí výhradně „díky „ filmu „Botostroj“ z roku 1954. Všichni dnes již víme, jak se komunisté stavěli k hodnotám vybudovaných za první republiky, ne jinak tomu bylo i v případě světoznámého šikovného (a taky velmi lidského) podnikatele Tomáše Bati. Ten dostal v tomto snímku na frak maximálním způsobem a došlo k téměř stoprocentnímu překroucení jeho postavy, vlastností a fungování podniku. Na místo moudrého a laskavého člověka z něj film dělá stvůru, která mírou své lidskosti nedosahuje ani té nové továrny, jakožto neživého hmotného statku. Celé toto filmové zobrazení lže, až se mu od huby práší, a mně z něj bylo poměrně nevolno. (23.11.2012)

Botostroj je jednostranné komunistické zúčtování se zkaženou kapitalistickou minulostí. Botostroj je zřejmě nejucelenější ukázkou úporného legitimizování převzetí moci a správného evolučního kroku nového politického uspořádání. Film je v této funkci nenahraditelným výkonným pomocníkem. Vše lze vysvětlit a upravit v rámci vyššího zájmu. Z agresivně hysterické uvědomělosti naskakuje mrazení v zádech a husí kůže. Botostroj je nestydaté překrucování skutečností angažovanými straníky. Ponechme stranou osobu Tomáš Bati, vpřed ho hnala především vlastní budoucnost a možný blahobyt pro ostatní byl vedlejším produktem jeho vize. Po filmařské stránce je příběh veden nenápaditě až křečovitě v jasně viditelné touze vykreslení vlastního vševědoucího a extrémně subjektivního úhlu pohledu. Po herecké stránce obstojí několik postav, většina trpí toporností a neumětelstvím. Hlavní postavou příběhu je šéf Botostroje (zajímavý Vítězslav Vejražka), prototyp buržoazního velko-vykořisťovatele prosté dělnické třídy. Na sentiment, ani na empatii není žádný prostor, na prvním místě je prosperita osobní a k ní vede cesta chladnokrevně bezcitná. Oslavovaným hrdinou je Josef Horák alias Joska (Vilém Besser), aktivní komunista. Rád plamenně řeční o světlé budoucnosti pro prostý dělnický lid a jeho jedinou činností je snaha o organizovaný odpor. Hlavní ženskou postavou je Marie Dorňáková (Eva Kubešová), skromná dělnice, která je haněna pro mužskou pozornost. Postava Antonína (zajímavý Zdeněk Řehoř), nového správce, má nabádat k větší míře politické angažovanosti. A pochopitelně tím správným levicovým směrem. Postava Lojzy Andrése (Oldřich Vykypěl), pracovitého zedníka, má zvýšit soucítění s nespravedlivě vykořisťovaným dělnickým lidem. Vrcholem úpadku je Jakub (velmi podivný Petr Skála), šéfův poživačný synek bez taktu i charismatu. Nechutný a prospěchářský kapitalismus v různých podobách zastupuje také úslužný ředitel Botostroje Ort (Ota Sklenčka), předpojatá sociální správcová Elsa (Marie Vášová) a pokoušející účetní a boxer Šram (zajímavý Rudolf Hrušínský). Z dalších rolí: nespokojená a záletná Andrésova manželka (Božena Böhmová), stařičká starostlivá Joskova matka (zajímavá Jarmila Kurandová), komunističtí agitátoři a štváči Nikodým (Oldřich Lukeš) a Pazdera (J. O. Martin), kapitalisty vydíraný dělník Pavlica (Kamil Olšovský), komunista a prodavač buřtů Kábrt (Vladimír Řepa), nešťastný pilot (František Peterka), či přizpůsobivý ředitel německé pobočky Hans Hahn (Štěpán Bulejko). Komunista má jasnou představu o životě, pracovat nechce a ani neumí. Řeční, burcuje, protestuje a bojuje proti zavedeným pořádkům, chce se dostat na místo kapitalisty. Ale práce? Ta mu stále smrdí a nemíní za ní nést odpovědnost! Po ideologické stránce je to zrůdnost, po filmové stránce nevyrovnaná křečovitost. (27.09.2017)

Já mám sorelu hodně rád. Líbí se mi v architektuře, na plakátech i v sochařství. S filmem je to ovšem horší. Botostroj postrádá pro ni typickou rozjásanou barevnost plakátů, chybí mu monumentálnost a přitom účelnost typická pro budovy v tomto stylu, a ani zdaleka nemá dynamičnost, jíž se mohou pyšnit její sochy. Aby byla katastrofa dokonána, tak kvůli dialogům vyniká hloupost a naivnost jeho propagandy. Nebýt vynikajícího Vítězslava Vejražky, tak bych se film zařadil k tomu nejhoršímu co naše kinematografie zplodila. (30.06.2022)

Ve své horlivě vykonstruované snaze v podstatě jedna z největších komedií českého filmu. Díky nesmrtelnému triu Besser-Kubešová-Kurandová. Avšak po hlubším prostudování kristalická oslava kapitalizmu. Aneb s novodobým čtením filmu se děje totéž, co se stalo při uvedení muzikálu podle filmů Anděl s ďáblem v těle a Anděl svádí ďábla. Co mělo být za minulého režimu pranýřováno jako otřesná minulost, se dnes stává přirozeným pojítkem se současností. A je to skutečná paseka a skvělá filmařina. Hudba dech beroucí a Vít Vejražka v životní roli. Jediné, co mi opravdu vadí, je nedotažení příběhu Andrésovi Lojsky, která měla být po zásluze zesměšněna a potrestána. A samozřejmě dramaturgie scény rozchodu Mařky a Antonína, který se později divil, že neodjela, ačkoli jasně viděl, že vlak nestihla. Matičky chlebíček už nikdy nenazvu panskými hody, ale zvážím nihilistickou skočnou. Kdo neporozuměl napoprvé, že film zatočil více s Kerenským, než s batismem, tomu není pomoci ;) Protože jinak bude navrženo filmování, obušky a pěkně do vás. "Well, tohle je americký způsob života, chlapci!" V pokračování se bludná pouť změnila v Nevěru. (04.03.2009)