Reklama

Reklama

Botostroj

  • angličtina Giant Shoe-Factory
Československo, 1954, 101 min

Réžia:

K. M. Walló

Predloha:

Svatopluk Turek (kniha)

Kamera:

Julius Vegricht

Hrajú:

Vítězslav Vejražka, Vilém Besser, Eva Kubešová, Zdeněk Řehoř, Oldřich Vykypěl, Petr Skála, Ota Sklenčka, Marie Vášová, Rudolf Hrušínský, Božena Böhmová (viac)
(ďalšie profesie)

Obsahy(1)

Umělecký film natočený podle stejnojmenného románu laureáta státní ceny T. Svatopluka.  Film nás uvádí do prostředí průmyslového města Botostroje v době krise v roce 1932. Ukazuje nám na příbězích hlavních hrdinů Josky, Pazdery, Nikodýma, Andrése, Marie, Antonína i jiných pravou tvář tohoto amerikánského města i způsobu vykořisťování. Odhaluje i postavu šéfa, vydávaného za „správného" podnikatele, který dovede dát lidem práci i výdělek, jako bezostyšného kapitalistu, jenž používá těch nejbrutálnějších method vykořisťování, aby dosáhl co nejvyššího zisku. Film je však současně věnován oněm hrdinům, kteří se přes všechnu persekuci nebáli illegálně proti šéfové moci bojovat, i jejich snaze sjednotit dělníky před nebezpečím fašismu u nás. (Filmový přehled)

(viac)

Recenzie (152)

Marigold 

všetky recenzie používateľa

T. Svatopluk vydal svou knihu "Botostroj" už za První republiky a ihned z toho byla soudní tahanice s firmou Baťa. V padesátých letech text dopracoval, vyostřil ideologicky a vyhladil po všech ostatních stránkách. Film nabízí tresť dobového vidění buržoazie a pro-amerikánského kapitalisty a to přímo neodolatelnou formou, ve které se mísí jakási naivní odezva anti-industriální rétoriky 20. let (komplex Botostroje) a hotová ideologická smršť stereotypů. Scény jako např. ta v továrníkově salónu, kde se buržousti veselí za zvuků nihilistického klavíru a posléze tančí dupáka za zvuku jazzu, tvoří velice úsměvnou výpověď o dobovém vidění První republiky (či spíše úporné ideologické snahy, aby tak byla viděna). Stejně tak výjevy z dělnického života, prodchnuté selankou a bukolickou pohodou soudružské sounáležitosti nabídnou současnému divákovi něco z dobového rejstříku kulturních emblémů. Dost dobře nechápu ty vyostřené odsudky ideologie – na ten film se dá koukat jako na celkem průhlednou a poučnou výpověď o socialistické kultuře 50. let. Jeho škodlivost je nulová, fráze a naivita musí praštit přes nos každého. Pro znalce socrealistických bizardit rozhodně výtečný zážitek a krystalická sonda do rétoriky "Šťastného věku". ()

honajz2 

všetky recenzie používateľa

Přesně takové guilty pleasure jsem potřeboval, už dlouho jsem na žádné nenarazil a po zhlédnutí Vstanou noví bojovníci jsem si vzpomněl na tohle veledílo, které jsem už kdysi chtěl vidět, ale nakonec se k tomu nějak neměl. Výsledek je opravdu něco neskutečného, nepředstavitelného a nevěřím, že v Československu mohla vzniknout radikálnější agitka. Tahle je ale tak unikátně prokomunisitická, že se mi až nechce věřit, že to celé není parodie. Naprosto extrémní charaktery zlotřilého Šéfa, oproti kterému je i Hitler příliš mírný, a nezranitelného hrdinného komunisty Josky, který šíří mír skrze nelegálně vydávané Rudé Právo, teda Rudý Botostroj, jsou tím nejpozoruhodnějším, co celý film nabízí. Joska neustále cituje Gottwalda a Stalina, z nekomunisty dostane zážitek z návštěvy Sovětského svazu (kde samozřejmě je vše krásné, hladem nikdo netrpí a není v něm nic krásnějšího než pohled na pionýry), vydává noviny, zachrání člověka před sebevraždou a neustále vede odboj, navzdory tomu, že kdyby Šéf byl aspoň trochu inteligentní, tak si na něj najme vraha, ale to by Botostroj skončil rychle a typický hrdina komunistů by chyběl, což je samozřejmě nepřípustné. Šéf je ale ještě šílenější postava, protože v kanceláři má obrovský obraz Mussoliniho, na konci letí Hitlerovi říct, jak správně by měl postupovat (!!), hnusný je naprosto na všechny, za projev sebemenší slabosti vyhazuje z práce a bere lidem domy, zakazuje odchod z práce, dokud není vše hotovo, bojuje proti návrhu záchodů pro dělníky a jeho syn neustále nosí rajtky a vysoké černé holínky, které jsou vždy perfektně vyleštěné. A když není zbytí a nelíbí se mu vyrobené boty, spálí je a strhne to všem z platů. Celá jeho továrna je spíš koncentrační tábor, jako všechny ty v USA, kde se pálí obilí a asi i mrzačí zvířata. Jakékoli jiné možné výklady ve stylu obecné, "nadčasové" kritiky kapitalismu ani nejsou možné, protože se to vše naprosto utopí v nánosu rázných komunistických hesel, budovatelské revolty a naprosté extrémnosti ve všech aspektech. Těžko se to popisuje tak, aby si člověk barvitě představil, jak obrovský bizár to vlastně je. To se prostě musí vidět, protože mírové tance, hippie delikventi, rudé Kladno i pravdivý příběh Zápotockého taty jsou oproti tomu nic. Vážně to snad nedokázal brát nikdo ani v době vzniku, takže to hodnotím z recese. Já to beru jako absurdní sci-fi komedii s hororovými prvky a u jako takové jsem se naprosto skvěle bavil. Jinak to asi ani nejde, těch přehnaností je tu víc než dost a málem jsem se bavil až tak, že bych dal plný počet. Na ten to ale nebylo až tak příšerné geniální, ale poctivé čtyři rudé hvězdy tomu dám rád, protože jsem se takhle skvěle bavil naposledy u Perníkové chaloupky. Holt mám divný smysl pro humor, co se dá dělat :D Kupředu levá! Silné 4* ()

Reklama

Adramelech 

všetky recenzie používateľa

Každá doba má témata, proti nimž se vymezuje a která démonizuje, a pak zase jiná témata, jež propaguje a předkládá občanům, aby věděli, jaký mají, ba přímo musí mít názor. Tento film je ukázkou toho, vůči čemu se vymezoval režim, který zde panoval v padesátých letech minulého století. Tříminutový sestřih filmů z oblasti pozitivní propagandy z oné doby lze shlédnout zde: https://www.youtube.com/watch?v=OA0ewf5CS5Y  - - - Zvláště jsem ocenil scénu, která začíná v 0:25:50. Protirežimní aktivista utíká se štosem kopií textu Charty 77 a pronásleduje jej příslušník SNB. Kdyby byl disident dopaden, byl by zadržen, obviněn, souzen a uvězněn nebo by ho přinejmenším vyhodili z práce, tedy pokud někde pracoval. V parku natrefí na muže a ženu a žádá muže, aby u sebe kompromitující materiály schoval. Muž odmítá s tím, že se o politiku nezajímá, ale statečná žena si ochotně strčí papíry pod kabát a pak ještě pošle esenbáka špatným směrem. Možná jsem to trochu popletl, ale nějak takhle to v tom filmu bylo. Občané, kteří smýšlejí jinak, než se od nich vyžaduje, jsou pronásledováni státní mocí bez ohledu na momentálně vládnoucí režim, jenom míra represí se liší. Někdy jsou popravováni, někdy zavíráni do vězení, jindy jen šikanováni, ostrakizováni nebo očerňováni, aby tak či onak zmizeli z veřejného života. Mimochodem by mě zajímalo, kam zmizel protislámský politický aktivista Martin Konvička. Na Wikipedii údaje o jeho osobě končí rokem 2019. Pak se po něm nějak slehla zem. V každém totalitním režimu samozřejmě existuje také cenzura, jejíž snahou je potlačovat názory a informace, které jsou v rozporu s tím, co hlásá oficiální propaganda. Příklad ze současnosti viz zde: https://www.novinky.cz/clanek/kultura-knihy-nevratne-poskozeni-albatros-nevyda-knihu-zpochybnujici-transgenderovou-identitu-40465793#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=6&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz  - - - Zkrátka mi to všechno přijde v principu furt stejné, stejné, stejné, přestože politické režimy se střídají jak apoštolové na orloji. Ale proč tady tohle všechno vykládám? Inu proto, abych divákům nabídnul pohled na toto filmové dílo v trochu širším kontextu. ()

zdeny99 

všetky recenzie používateľa

Názorná filmová ukázka dějin, která je zobrazená líbivou formou na objednávku tehdejšího režimu, neboli strašná sračka u které se člověk musí ironicky jen smát. Botostroj coby film sloužil na zdiskreditování Tomáši Baťi. Však také dělníci Baťových závodů začali při premiéře likvidovat kina a ve městě začaly další nepokoje. Tomáš Baťa je zde ukázán jako nemorální, surový, nelidský, ziskuchtivý šéf. Likviduje záchodovou budku tak, aby do ní bylo vidět, zda dotyčný dělník v ní spí nebo ne. Odmítá přijímat staré lidi a je proti jakémukoliv vztahu na pracovišti. Naopak druhá hlavní postava Josef Horák, zde naopak kladná, je nechutně slizký komunista, kterému se nechce pracovat. Sám vyznává teorii, že úkolem komunisty je nic nedělat. [949. hodnocení, 116. komentář, 43%, 75. nejrozporuplnější film] ()

Vesecký 

všetky recenzie používateľa

Až na ty plamenné výjevy soudruha Josky, které byly typické pro budovatelsklé filmy 50. let a jimž se dnes už usmíváme, musím konstatovat, že jde o dost věrné zobrazení toho, čemu se říkalo batismus. Hesla jako "Život je boj", "Silný zvítězí" nebo "Každý dělník milionářem" dnes někteří omílají stejně jako před pětaosmdesáti lety. A mnohde jsou i metody řízení firem taky stejné. Vše pro maximalizaci zisku, pálení neprodejného zboží, podpora válečného průmyslu. Americký způsob života - náš vzor. Vše pro peníze. Změnilo se něco? ()

Galéria (7)

Zaujímavosti (7)

  • Film počas uvedenia vo vtedajšom Gottwaldove (Zlín) vyvolal série výtržností, predovšetkým z radov robotníkov, ktorí zistili, že špiní Baťu. Začali demolovať kiná a premiéra sa tam nakoniec neodohrala. (Jello Biafra)
  • Film slúžil ako propaganda na zdiskreditovanie zakladateľa spoločnosti Baťa, Tomáša Baťu. (dobso)

Reklama

Reklama