Botostroj

Každá doba má témata, proti nimž se vymezuje a která démonizuje, a pak zase jiná témata, jež propaguje a předkládá občanům, aby věděli, jaký mají, ba přímo musí mít názor. Tento film je ukázkou toho, vůči čemu se vymezoval režim, který zde panoval v padesátých letech minulého století. Tříminutový sestřih filmů z oblasti pozitivní propagandy z oné doby lze shlédnout zde: https://www.youtube.com/watch?v=OA0ewf5CS5Y  - - - Zvláště jsem ocenil scénu, která začíná v 0:25:50. Protirežimní aktivista utíká se štosem kopií textu Charty 77 a pronásleduje jej příslušník SNB. Kdyby byl disident dopaden, byl by zadržen, obviněn, souzen a uvězněn nebo by ho přinejmenším vyhodili z práce, tedy pokud někde pracoval. V parku natrefí na muže a ženu a žádá muže, aby u sebe kompromitující materiály schoval. Muž odmítá s tím, že se o politiku nezajímá, ale statečná žena si ochotně strčí papíry pod kabát a pak ještě pošle esenbáka špatným směrem. Možná jsem to trochu popletl, ale nějak takhle to v tom filmu bylo. Občané, kteří smýšlejí jinak, než se od nich vyžaduje, jsou pronásledováni státní mocí bez ohledu na momentálně vládnoucí režim, jenom míra represí se liší. Někdy jsou popravováni, někdy zavíráni do vězení, jindy jen šikanováni, ostrakizováni nebo očerňováni, aby tak či onak zmizeli z veřejného života. Mimochodem by mě zajímalo, kam zmizel protislámský politický aktivista Martin Konvička. Na Wikipedii údaje o jeho osobě končí rokem 2019. Pak se po něm nějak slehla zem. V každém totalitním režimu samozřejmě existuje také cenzura, jejíž snahou je potlačovat názory a informace, které jsou v rozporu s tím, co hlásá oficiální propaganda. Příklad ze současnosti viz zde: https://www.novinky.cz/clanek/kultura-knihy-nevratne-poskozeni-albatros-nevyda-knihu-zpochybnujici-transgenderovou-identitu-40465793#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=6&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz  - - - Zkrátka mi to všechno přijde v principu furt stejné, stejné, stejné, přestože politické režimy se střídají jak apoštolové na orloji. Ale proč tady tohle všechno vykládám? Inu proto, abych divákům nabídnul pohled na toto filmové dílo v trochu širším kontextu. (11.04.2024)

Napriek tomu, že o podstate dravého kapitalizmu sa vo filme vysloví obrazom i slovom veľa právd, je toto posolstvo strpčené dobou a okolnosťami vzniku. Tento film totiž nevznikol ako rebelské gesto vzdoru voči nespravodlivej spoločnosti, ale ako gesto víťaza - boľševického režimu, ktorý si aj prostredníctvom filmu potreboval kopnúť do nepriateľa, prekrútiť známe fakty a vyjsť zo všetkého ako morálny a ideový víťaz. Niektorí kolegovia tu píšu o filme a ko o skvelej komédii, ktorú netreba brať vážne, mne veľmi do smiechu nebolo, skôr mi to búšenie do ideového odporcu pripadalo odporné. (21.04.2017)

Další z filmů, kterým musím dát nálepku >odpad< bez ohledu na jakékoli filmové (ne)kvality. Kdysi dávno v sedumdesátých létech uvedeno v ČST jako jeden z prvních počinů v cyklu >Film pro pamětníky< ...To byli normalizační komunisti tak blbí, že věřili, že už nejsou na zemi lidi, pamatující Baťu a Zlín... (15.02.2006)

Svatopluk Turek vydal svůj Botostroj v roce 1933 a zkusil od Bati jako pes. První vydání románu bylo soudem určeno do stoupy (Hitler měl na co navazovat) a další zakázána. Druhé tedy vyšlo až krátce po válce. Když odstraníme pozdější komunistický email, jde o film, který ani dnes není od věci. A navíc Vítězslav Vejražka zvládl svou roli šéfa skutečně mistrně ("záchodová scéna", žádný výmysl, mluvili o ní i jiní pamětníci, byla až na příliš snadné vyrážení latěk, typická). Přehlednou studii (viz internet) napsal Stanislav Holubec ("SILNÍ MILUJÍ ŽIVOT. UTOPIE, IDEOLOGIE A BIOPOLITIKA BAŤOVSKÉHO ZLÍNA"), který naznačil hlavní baťovská témata, i když rozvést si je holt musí už každý sám. (20.10.2020)

Botostroj je ve své podstatě unikátní snímek. Řemeslně je to průměr a moc nevyniká, obsahově ale budí velké kontroverze. Jde o ryzí propagandu. Celý snímek je naplněn jednostrannou kritikou kapitalismu, očerňováním reálné postavy Tomáše Bati a oslavou komunismu, jako jediné správné cesty. Kapitalisté jsou zde vykresleni jako nemorální jedinci, kteří jdou za ziskem i přes mrtvoly a komunisté naopak jako ideální hrdinové, kteří jsou vždy morálně bezúhonní a ještě stále pomáhají rodině a všem potřebným okolo. Tvůrcům se to ale lehce zvrtlo. Pokud někdo propagandu tak přepálí, vyzní to nakonec jako parodie. Na Botostroj lze nahlížet jako na podivný relikt své doby, který ukazuje i to, co tvůrci nezamýšleli a díky tomu má cenu ho vidět. S odstupem více než třiceti let od komunismu už je to naštěstí jen úsměvné. Nebo jako na dobrou parodii, u které se člověk s alespoň minimálním historickým přehledem a potřebným nadhledem dokáže skvěle pobavit. (17.08.2020)