Botostroj

Bohužel, Botostroj na rozdíl od Zítra se bude tančit všude a Nástupu vůbec není nechtěně vtipný, je jenom směšný. K. M. Walló je sice vynikající dabingový režisér, jako režisér filmový však neobstál ani náhodou. Film je natočen tím nejkonvenčnějším způsobem, takže nuda se dostaví téměř okamžitě. Scénář je jedna velká zrůdnost, záporáci jsou krvelečné bestie, kterým není rovno. Ovšem Joskovy (Vilém Besser) proslovy mrazí. Jakoby z nich mluvil Joseph Goebbels nebo Klement Gottwald. * pouze za proslovy. Toto guilty pleasure potenciál rozhodně nemá. (24.10.2008)

Každá doba má témata, proti nimž se vymezuje a která démonizuje, a pak zase jiná témata, jež propaguje a předkládá občanům, aby věděli, jaký mají, ba přímo musí mít názor. Tento film je ukázkou toho, vůči čemu se vymezoval režim, který zde panoval v padesátých letech minulého století. Tříminutový sestřih filmů z oblasti pozitivní propagandy z oné doby lze shlédnout zde: https://www.youtube.com/watch?v=OA0ewf5CS5Y  - - - Zvláště jsem ocenil scénu, která začíná v 0:25:50. Protirežimní aktivista utíká se štosem kopií textu Charty 77 a pronásleduje jej příslušník SNB. Kdyby byl disident dopaden, byl by zadržen, obviněn, souzen a uvězněn nebo by ho přinejmenším vyhodili z práce, tedy pokud někde pracoval. V parku natrefí na muže a ženu a žádá muže, aby u sebe kompromitující materiály schoval. Muž odmítá s tím, že se o politiku nezajímá, ale statečná žena si ochotně strčí papíry pod kabát a pak ještě pošle esenbáka špatným směrem. Možná jsem to trochu popletl, ale nějak takhle to v tom filmu bylo. Občané, kteří smýšlejí jinak, než se od nich vyžaduje, jsou pronásledováni státní mocí bez ohledu na momentálně vládnoucí režim, jenom míra represí se liší. Někdy jsou popravováni, někdy zavíráni do vězení, jindy jen šikanováni, ostrakizováni nebo očerňováni, aby tak či onak zmizeli z veřejného života. Mimochodem by mě zajímalo, kam zmizel protislámský politický aktivista Martin Konvička. Na Wikipedii údaje o jeho osobě končí rokem 2019. Pak se po něm nějak slehla zem. V každém totalitním režimu samozřejmě existuje také cenzura, jejíž snahou je potlačovat názory a informace, které jsou v rozporu s tím, co hlásá oficiální propaganda. Příklad ze současnosti viz zde: https://www.novinky.cz/clanek/kultura-knihy-nevratne-poskozeni-albatros-nevyda-knihu-zpochybnujici-transgenderovou-identitu-40465793#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=6&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz  - - - Zkrátka mi to všechno přijde v principu furt stejné, stejné, stejné, přestože politické režimy se střídají jak apoštolové na orloji. Ale proč tady tohle všechno vykládám? Inu proto, abych divákům nabídnul pohled na toto filmové dílo v trochu širším kontextu. (11.04.2024)

Schématický béčkový film precpaný demagógiou až k prasknutiu sa môže smelo zaradiť medzi najhoršie filmy, ktoré sa kedy v Československu natočili. Hlavnou úlohou filmárov bolo očierniť Tomáša Baťu. Polmetrové úsmey komunistov, ktorí tu zosobňujú akože poctivých ľudí zatiaľ čo každý, kto je názorovo niekde inde, je tu automaticky záporák. A ešte k tomu tie otrasné dialógy, až sa chytáte za hlavu jak sú stupídne. Vsadím boty že na tomto braku sa naplno podielal profesionálny vymývač mozgov, minister informácií Václav Kopecký. Len on dokázal takto obludne pretvárať pravdu a demagogicky očierňovať. Navyše autori tohto braku sa tu dosť kopli pretože Baťa zomrel v roku 1932 kedy sa aj tento brak odohráva a Hitler prebral moc až v roku 1933 čiže mu Baťa logicky nemohol ísť gratulovať k prevzatiu moci ako je to ukázané tu. Cielom útoku tu však nie je len Baťa ale aj treba veriaci či hospodári. Dosť veľkým klamstvom, ktoré človeka znalého dejín vytočí do nepríčetnosti, je aj preslov jednej z postáv, ktorá tvrdí že v SSSR nestretnete žobráka ani hladovejúceho. Tu už som si myslel že asi hodím tyčku: film sa totiž odohráva v roku 1932 a zrovna vtedy zúril na Ukrajine Stalinom vyvolaný hladomor pri ktorom zomrelo 9 miliónov ľudí. Zaráža ma že sa tu komunisti snažili spraviť z Baťu beštiu prvej kategórie. Dotyčný je tu totiž kráčajúca postava tých najnegatívnejších vlastností: má sympatie k nemeckému nacizmu a dokonca posiela do Berlína Hitlerovej NSDAP tučné šeky, vyhadzuje zamestnancov len tak z ničoho nič, má opĺzlé chúťky, v kancli má vystavený obraz Musolliniho, a žije len pre svoje prachy. Našťastie sa pravda ukázala a robotníci z Baťových závodov si na svojho bývalého chlebodarcu kydať nenechali a začali počas projekcie demolovať kino. To je dôkazom akým nechutným pamfletom tento film je. (03.04.2012)

Jestli tohle někdo považuje, za natolik škodlivé, že je nutné to z fleku vyodpadovat, tak mu asi chybí odstup, schopnost samostatně přemýšlet a odfiltrovat tupou, okatou propagandu. Tenhle film má obrovskou výpovědní hodnotu o vnímání, ideálech a poblouznění společnosti své doby-a taky o konstrukci a struktuře oldschoolové, echtovní a přímočaré propagandy..... bavil jsem se nad vší tou černobílostí vyhnanou do extrému, nad všema těma siláckýma heslama a gestama vybičovanýma až na hranici karikatury........... Bavil jsem se, ohodnotil čtyřma rudýma hvězdama a přesto jsem zůstal ideologickým obsahem zcela nepoznamenán...to je ale zvláštní, že?................................................... čest :D (27.01.2013)

Svatopluk Turek vydal svůj Botostroj v roce 1933 a zkusil od Bati jako pes. První vydání románu bylo soudem určeno do stoupy (Hitler měl na co navazovat) a další zakázána. Druhé tedy vyšlo až krátce po válce. Když odstraníme pozdější komunistický email, jde o film, který ani dnes není od věci. A navíc Vítězslav Vejražka zvládl svou roli šéfa skutečně mistrně ("záchodová scéna", žádný výmysl, mluvili o ní i jiní pamětníci, byla až na příliš snadné vyrážení latěk, typická). Přehlednou studii (viz internet) napsal Stanislav Holubec ("SILNÍ MILUJÍ ŽIVOT. UTOPIE, IDEOLOGIE A BIOPOLITIKA BAŤOVSKÉHO ZLÍNA"), který naznačil hlavní baťovská témata, i když rozvést si je holt musí už každý sám. (20.10.2020)