The Magical Hat
Réžia:
Alfréd RadokKamera:
Josef StřechaHudba:
Jiří SternwaldHrajú:
Saša Rašilov st., Zdeněk Dítě, Josef Kemr, Alena Kreuzmannová, Theodor Pištěk, Rudolf Pellar, František Kovářík, Jarmila Bechyňová, Otto Rubík, Jiří Novotný (viac)Obsahy(1)
Student, který namísto očekávaných peněz zdědil bezcenný třírohý klobouk, vymyslí se svým kumpánem lest na hloupého kupce a klobouk mu prodá jako zázračný - kdo si ho nasadí na hlavu, nemusí prý nikomu nic platit... Hudební film na motivy divadelní frašky V. K. Klicpery natočil podle vlastního scénáře Alfréd Radok. Snímek, okamžitě obviněný z kosmopilitismu, byl na popud vedení barrandovských studií několikrát přestříhán, ale i přesto se stal záminkou k Radokovu vyhazovu - velký podíl na něm měl Otakar Vávra. Film dodnes působí především poetickou, na detail soustředěnou kamerou a na svou dobu nevšední hudbou. Vedle představitelů hlavních rolí, v té době zavedených filmových herců Zdeňka Dítěte, Josefa Kemra a Saši Rašilova se dočkali větších příležitostí i Rudolf Pellar a především Alena Kreuzmannová. (MarekMotor)
(viac)Recenzie (23)
Jeden z mála filmů padesátých let na který se ještě dalo dívat.. Budovatelská atmosféra stalinismu zde ještě nepronikla naplno. Film byl ale i tak označen za hodně formalistický (několikrát upraven, předělán a nakonec i zkrácen) a kritika ho smetla nemilosrdně ze stolu, pouze prý Saša Rašilov ve své charakterní tragické úloze hloupého kupce Koliáše, kde spojoval grotesknost s odpudivostí, lakomství a škudlilství které se mu nakonec i vymstilo, došel nakonec svým výkonem k milosti. Těžko tedy říct jaká byla vůbec původní Radokova koncepce. Hodnotím vysoko, pro mě osobně je to druhý nejlepší Radokův film, hned po Daleké cestě. Škoda že toho nenatočil tento celkem neprávem opomíjený režisér přeci jen o trochu víc. Doba mu prostě nepřála realizovat své jistě důsledné umělecké představy... ()
"Podívejte se! Ten blbec se směje a neví čemu!!" Zajímavý Radokův snímek na pomezí divadla a hraného filmu. Herectví je spíše divadelní, filmařina je postavena na zajímavých prostřizích a krátkých záběrech jdoucích po sobě v rychlém sledu. Jednotlivé záběry jsou dobře promyšlené, objevují se vtipné detaily. Hudba je skotačivě hravá, nese stopy pouťové muziky. Jsou patrné kabaretní prvky. ()
Z bohaté dramatické tvorby Václava Klimenta Klicpery (1792—1859), Tylova předchůdce, jsou na současných našich jevištích hrány především jeho veselohry a frašky: Divotvorný klobouk (napsaný v roce 1817), Lhář a jeho rod, Hadrián z Římsů, Rohovín čtverrohý, Veselohra na mostě, Každý něco pro vlast, Zlý jelen. Klicpera se v nich vyznal ze své lásky k mládí, volnosti, svobodě a nemilosrdně se vysmál omezencům, sosákům a mamonářům své doby. Náš znárodněný film, uvědomuje si svou povinnost přiblížit dílo tohoto klasika i filmovým divákům, přistoupil k natočení jedné z nejoblíbenějších Klicperových veseloher, Divotvorného klobouka. Scénárista a režisér Alfréd Radok dotvořil takřka anekdotický příběh veselohry především tím, že v rozvitém ději ukázal, jak zděděný klobouk „divotvorně" působí, dále tím, že do značné míry pozměnil vzájemné vztahy jednotlivých osob, aby je mohl věrněji charakterisovat a motivovat jejich jednání. Ve snaze vytvořit bohatou podívanou, blížící se svými tanečními a hudebními prvky operetnímu charakteru, však upadl do formalismu a křečovitosti, takže děj filmu — také pro značné střihové zásahy — ustupuje místy do pozadí a jeho zkratkovitost a náznakovost jde často na úkor srozumitelnosti; tím je ovšem oslabována také základní idea původní hry i filmu — odsouzení a výsměch chorobné touze po moci, hrabivosti po penězích a víra v tvořivou sílu člověka, v jeho optimismus, překonávají každý nezdar a nouzi. Filmový přehled 28/1953 ()
Divotvorný klobouk vystihuje divadelní základ Alfréda Radoka. Rozverná divadelní jednoaktovka Václava Klimenta Klicpery poskytla ideologicky nezávadné téma, byť ani to nezaručovalo práci bez nástrah a skeptického podezřívání. Přepis satirické veselohry na filmové plátno se opírá o výraznou výtvarnou složku, včetně kostýmů a kulis. Herecká stránka si vychutnává sílu mimiky a gest pro zdůraznění hravého nadhledu. Divotvorný klobouk rozdává radostné nadšení, vždyť zápletka je v obměnách aktuální v každé možné době. Mezihry jsou provedeny citlivě a ve vkusném rytmu se nadechují k dalšímu vzepjetí pošťuchování. Pointa je vyřešena s důvtipem a v odlehčení, nenastává destrukce, ale uvolňující prozření. A urozená vzletnost na vše stále s pobaveným úsměvem dohlíží. Hlavní postavou rozverné veselohry je kupec Koliáš (vynikající Saša Rašilov st.). Jeho postava nakumulovala jednu z nejprokreslenějších odvrácených tváří společensko-sociálního soužití. Chronická lakotnost a počínající hysterická paranoia ukazují extrémní polohu záludné a nečestné touhy po bohatství a moci. V prostoduchosti i slaboduchosti fyzické převahy na vlastním výsostném postavení lze jednoduše chybovat a stát se výstražným terčem všem ostatním. Koliášův pocit vlastní nadřazenosti patří k nejúchvatnějším hereckým výkonům! Na druhé straně životního postoje je student a hudebník Tomáš Křepelka (velmi zajímavý Zdeněk Dítě), vzdálený Koliášův příbuzný, a jeho nejbližší přítel a malíř Antonín Strnad (dobrý Josef Kemr). Lehkomyslnost, pracovitost, optimismus a šlechetnost se dostává do těžkého střetu a vyslyší svou největší výzvu o pokoření svého zapšklého soka, který rád dává pocítit tíživou trudnomyslnost. Nepoddajnost, hravost a životní vitalita se spojila v oslavu života a na všechny strany tryská gejzír radosti. Hlavní ženskou postavou je Koliášova neteř Bětuška (půvabná Alena Kreuzmannová), s nezbytnou romantickou úlohou. Nikdy neklesá na mysli a nechává se unášet všeobecnou vlnou bezprostřednosti a veselí. Z dalších rolí: laskavý i neústupný hostinský Barnabáš (dobrý Theodor Pištěk), využitý písničkář Pohořalský (příjemný Rudolf Pellar), trestaný Koliášův učedník František (Jiří Novotný), smutný pomocník v obchodě a vysloužilec Václav (velmi příjemný František Kovářík), veselý sklepník Zvonek (Jaromír Pleskot), vitální šenkýřka (Jarmila Bechyňová), zákeřně pečlivý špicl Knopp (zajímavý František Šlégr), notář a vykonavatel pozůstalosti (Vladimír Řepa), či nejdůraznější z nervózně na platbu čekajících handlířů Černokudrnáč (zajímavý Otto Rubík). Divotvorný klobouk je rozvernou společenskou satirou, která se s optimistickou nadějí divá na možné vyhlídky. Divadelní základ nelze přehlédnout, ale díky hercům jde o stále velmi příjemnou zábavu a odreagování. ()
Vizuálně celkem milé, avšak forma i obsah naprostá katastrofa = nekoukatelná, otravná slátanina, totálně šantánově přemuzikálovaná, žánrově povšechná. Dokonce i jinak skvělý Rašilov je tady dokonale přiškrcený. Děj podaný jako rozplzlá uzpívaná fraška. Nebyl to nechtěně a nevědomě první pokus o "novou vlnu"? Nie mehr, danke! ()
Galéria (1)
Fotka © Filmexport
Reklama