Zaujímavosti (4)
Domov (2011)
- Režisér se přiznal, že ho silně ovlivnily westerny Sama Peckinpaha a Johna Forda a také Nebeské dny (1978) Terrence Malicka, konkrétně práce kameramana Néstora Almendrose. "Estetiku filmu ovlivnily tři faktory, přičemž všechny tři jsou americké. Literární stopa, to je William Faulkner, obrazová malíř Andrew Wyeth a kinematografická Sam Peckinpah." Ruští filmoví kritici našli podobnost s filmy Rodinná oslava (1998), Nesmiřitelní (1992) i Invaze barbarů (2003), ale také s filmy Alexandra Dovženka a divadelní hrou Čechova "Višňový sad". (Aelita)
Tragedija v stile rok (1988)
- Hlavní hrdina bydlí v "Kulatém domě". To je jeden ze dvou moskevských domů ve tvaru kružnice. Tento 9poschoďový dům o vnitřním průměru 155 metrů s 26 vchody byl postaven v letech 1976-1979 a nachází se na ulici Dovženka. Alexandr Dovženko byl světově proslulý sovětský filmový scenárista a režisér. (Aelita)
Proščaj, Amerika! (1951)
- Alexandr Dovženko začal filmovat podle autobiografické knihy „Annabelle Bucar“, pracovnice americké ambasády, která skutečně požádala v roce 1949 o politický azyl v Moskvě. Dal si záležet na obzvláště deklamativním vykreslení odporného chování imperialistických nenávistníků v protikladu ke všestranně pozitivní motivaci Anny a jejich přátel. Pochopitelně mírová politika Stalina je v přímém protikladu s Trumanovskými agenty. Po natočení zhruba poloviny filmu bylo ovšem natáčení zastaveno a Dovženko už se nikdy k režii nedostal. V roce 1996 bylo na Berlínském festivalu uvedeno torzo filmu s komentářem týkajícím se nenatočených scén, včetně závěru, kdy měla Anna veřejně odhalit podstatu americké diplomacie na oslavách na tribuně na Rudém náměstí. (Peabody)
Jiří Menzel
- Na své začátky coby filmového diváka vzpomínal: "Nebyl jsem moc velkej filmovej fanda. V padesátých letech tady nebyly žádné filmové kluby, jenom pár nadšenců zorganizovalo promítání filmů z filmového archivu. Každý čtvrtek večer v Kinu mladých v Klimentské ulici. Tady jsem poprvé viděl Intoleranci, Občana Kanea, Zrzka, Pepé le Moko, Dovženkovu Zemi, Děti ráje, filmy Chaplinovy a Clairovy, Ejzenštejnův Křižník Potěmkin. Bylo to v době, kdy jsem toho moc nevěděl, ale moje hlava i srdce byly otevřené a tyhle filmy mi řekly všechno, co jsem potřeboval o filmu vědět. Jeden z těch večerů byl věnovaný Renoirovi a před Velkou iluzí běžel krátký snímek Výlet do přírody. Tenhle film rozsvítil mou hlavu jako lampu na plyn, mohu-li citovat klasika. Spolu s filmem Soví řeka patří k absolutní špičce mého diváckého žebříčku. Film, i ten zvukový, nemá být nic jiného než vyprávěním v obrazech. Vedle těch dvou filmečků mi připadají současné filmy většinou spíš užvaněné a ukodrcané." (NIRO)
Režisér
| Filmy | |
|---|---|
| 1951 |
Proščaj, Amerika! |
| 1948 |
Život v květech |
| 1939 |
Ščors |
| 1935 |
Aerograd |
| 1932 |
Ivan |
| 1930 |
Země |
| 1929 |
Arsenál |
| 1928 |
Zvenigora |
| 1927 |
Aktovka diplomatického kurýra |
| 1926 |
Vasja reformator |
| Dokumentárne | |
|---|---|
| 1945 |
Strana rodnaja |
Vítězství na pravobřežní Ukrajině |
|
| 1943 |
Bitva za našu Sovětskuju Ukrainu |
| 1940 |
Osvobození |
| 1939 |
Bukovina, zemlja Ukrainskaja |
| Krátkometrážny | |
|---|---|
| 1926 |
Plod lásky |
Scenárista
| Filmy | |
|---|---|
| 1964 |
Začarovannaja desna |
| 1961 |
Pověsť plamennych let |
| 1959 |
Poema o more |
| 1951 |
Proščaj, Amerika! |
| 1948 |
Život v květech |
| 1939 |
Ščors |
| 1935 |
Aerograd |
| 1932 |
Ivan |
| 1930 |
Země |
| 1929 |
Arsenál |
| 1927 |
Aktovka diplomatického kurýra |
| 1926 |
Vasja reformator |
| Krátkometrážny | |
|---|---|
| 1926 |
Plod lásky |
Herec
| Filmy | |
|---|---|
| 1927 |
Aktovka diplomatického kurýra |
| Dokumentárne | |
|---|---|
| 1980 |
Larisa |
| 1945 |
Strana rodnaja - rozprávač |
| 1943 |
Bitva za našu Sovětskuju Ukrainu - rozprávač |