Прощай, Америка!
Farewell, America
Obsahy(1)
Do Moskvy přichází ve chvíli oslav konce druhé světové války pracovat na americkou amabasádu mladá dívka z Pennsylvánie Anna Bedford. Přímo na oslavách na Rudém náměstí se seznámí s profesorem Gromovem. Po čase na velvyslanectví přichí nový šéf rozvědky, Graves. Zastává názor, že mír je jen krátkou pauzou, kterou je nutno využít k přípravě nové války a nutí všechny zaměstnance, aby se uvědoměle zapojili do boje s bolševismem a do výzvědné činnosti. Při cestě na Ukrajinu do kolchozů Anna chápe ruskou společnost a její snahu o odstranění těžkých důsledků války. Její kolega Howard, šéf odboru informací, čestný Američan, je potrestán a odvolán do Moskvy, protože neplní dostatečně roli špióna. Ve Washingtonu je postaven před soud, je osbozen, ale pak ho v baru zastřelí najatí gangsteři. Když Anna dostane za úkol napsat knihu o neshodě v SSSR a o tom, jak Howarda zabili komunističtí agenti v USA, uteče apožádá o politický azyl. (Peabody)
(viac)Recenzie (2)
Takový film, jaké se v té době v SSSR natáčely: plný sovětské a protizápadní agitace. Takový, aby byl jednoznačně srozumitelný masám sovětských občanů. Bohužel se mistr k lepšímu úkolu nedostal. ()
no je to dobovka. Slavný Alexandr Dovženko začal filmovat podle autobiografické knihy Annabelle Bucar, pracovnice americké ambasády, která skutečně požádala v roce 1949 o politický azyl v Moskvě. Dal si záležet na obzvláště deklamativním vykreslení odporného chování imperialistických nenávistníků v protikladu ke všestranně pozitivní motivaci Anny a jejich přátel. Pochopitelně mírová politika Stalina je v přímém protikladu s Trumanovskými agenty. Po natočení zhruba poloviny filmu bylo ovšem natáčení zastaveno a Dovženko už se nikdy k režii nedostal. V roce 1996 bylo na Berlínském festivalu uvedeno torzo filmu s komentářem týkajícím se nenatočených scén, včetně závěru, kdy měla Anna veřejně odhalit podstatu americké diplomacie na oslavách na tribuně na Rudém náměstí. ()
Zaujímavosti (1)
- Alexandr Dovženko začal filmovat podle autobiografické knihy „Annabelle Bucar“, pracovnice americké ambasády, která skutečně požádala v roce 1949 o politický azyl v Moskvě. Dal si záležet na obzvláště deklamativním vykreslení odporného chování imperialistických nenávistníků v protikladu ke všestranně pozitivní motivaci Anny a jejich přátel. Pochopitelně mírová politika Stalina je v přímém protikladu s Trumanovskými agenty. Po natočení zhruba poloviny filmu bylo ovšem natáčení zastaveno a Dovženko už se nikdy k režii nedostal. V roce 1996 bylo na Berlínském festivalu uvedeno torzo filmu s komentářem týkajícím se nenatočených scén, včetně závěru, kdy měla Anna veřejně odhalit podstatu americké diplomacie na oslavách na tribuně na Rudém náměstí. (Peabody)
Reklama