Prázdniny v Ríme

Audrey Hepburnová byla jako vánoční cukroví. Sladká, křehká, výjimečná. Přitom ale dostatečně talentovaná, aby nemusela spoléhat na výše uvedené. Těžko říct, jestli bychom ji znali, kdyby zarputilý William Wyler netrval na tom, že do role princezny chce neznámou tvář. Jisté je, že právě díky Audrey a Wylerově lehkonohé režii jsou Prázdniny v Římě dodnes tak okouzlující. A staly se motivickým vzorníkem pro řadu dalších filmů (třeba Notting Hillu). 80 % (10.05.2005)

Vysoce líbivá, povznášející a skvěle napsaná "postcard" klasika s přesahem za běžný romantický film. Má jedno velký štěstí - pro princeznu prostě nemohlo existovat lepší obsazení. Vida, pouhých osm let po té největší válce a člověk tu má pocit, jako by snad žádná ani neproběhla :) (26.09.2020)

romantika až do konce a musím říct, že ten konec by mi asi ještě zvýšil hodnocení, pokud by to vůbec šlo. málokde se film nezvrhne v slaďoučkou blbost, kde se na konci všichni navzájem vezmou za manžele. a všichni hlavní hrdinové hrajou, jako kdyby to nehráli. (24.12.2005)

Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 100 nejlepších romantických filmů - 100 Greatest Romance Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Jasně pětihvězdičkový romantický snímek s charismatickým novinářem Gregory Peckem a ohromně sympatickou princeznou Annou v podání Audrey Hepburnové. Dobrý příběh, dokonalý scénář a silné emoce. Třeba ve chvíli, kdy Anna prvně v životě řídí motocykl a skoro převrátí půl tržnice, ale po lži na policii o jejich cestě na svatbu do kostela jim Italové odpouštějí a objímají je s přáním všeho dobrého; nebo když Anna rozbije při potyčce kytaru o hlavu tajného policisty, který ji jde zachránit a dovést zpět k vládním povinnostem. Úžasné herectví Audrey - např. ve scéně, kdy se pomalu probouzí v cizí posteli, nebo v důstojnosti projevů při závěrečné tiskové konferenci. Ke konci filmu mne napadlo, že má oblíbená komedie Notting Hill (s Julií Robertsovou a Hughem Grantem) do značné míry okopírovala námět Prázdnin v Říme (ale - jsem tomu rád). Trailer (přímý odkaz): http://www.youtube.com/watch?v=eIFo0txAvuE (25.03.2009)

Geniální snímek, který ve svém žánru nemá konkurenci. Charismatický Gregory Peck, coby novinář a překrásná Audrey Hepburn (Oscar za hlavní ženský herecký výkon), jakožto novodobá princezna, stvořili nezapomenutelnou dvojici, která se mi vždy při vyřčení spojení romantická komedie vybaví. Nečekejte komedie v dnešním slova smyslu, humor je zde spíše k pousmání a jen decentní, ale to se mi velmi líbilo. Prostředí města, kam vedou všechny cesty, je kouzelné a dokresluje dokonalou atmosféru. Při rozlučkové scéně v autě mi ukápla nějaká ta slzička. Dále za pochvalu stojí kamera, kostýmy, scénář a hlavně režie legendy Williama Wylera, který vše poskládal do bravurní mozaiky. Snímek, který ve mne zanechal pocit, jaký se novodobé komedii nemůže povést. Kdo neviděl, má mezeru ve vzdělání, protože tohle by měla být povinnost pro všechny.......... (12.06.2008)

"Mně přece není 200 let. Proč nemůžu spát v pyžamu?" Bohatým a mocným feudálům ze srdce přeju, aby je zástupy paparazziů svou vlezlostí donutily řádně vykonávat jejich funkce, ale v případě princezny Anny bych si dovolil udělit výjimku. Při pohledu do jejích neskutečných očí si totiž i můj vrozený cynismus sedl poslušně do kouta a spontánně jí přál, aby si ten svůj den v Římě užila uvolněně, tedy bez koruny na hlavě a s charismatickým týpkem po boku. Tohle je zkrátka čistá radost v duši, takže já odcházím do římských ulic nastartovat skútr a čekat, zda si Annina vnučka taky nebude chtít trochu odpočinout od státnických povinností. (14.01.2015)

Na první shlédnutí se mi to jevilo jako klasická lovestory, které bohužel nemám co vytknout. Postupem času zjišťuji, že je to opravdu klasická lovestory, které nemám co vytknout ale ani nechci. Stejně jako ti dva, já si tento film zamiloval. Nádherná Audrey a chlapácký Peck, co víc si může přát srdce starého romantika. Film šlape jako dobře namazaný stroj a přitom nezapomíná být oduševnělý a lidský. A ten konec je jenom takovou třešničkou na dortu. Mistře, bravo, dostal jste mě! (15.10.2006)

Hned zkraje podotýkám, že nejsem zaslepen mýtem o prvenství Prázdnín v Římě ve svém žánru a také si nemyslím, že by tento film byl komediální více, než na úrovni lehkého pousmání, ale faktem zůstává, že Prázdniny v Římě prostě mají "duši". Jsou kouzelné, milé, částečně pohádkové a pohodové. Taktní režie obratně zamaskovává prvky, které bychom dnes mohli označit jako předvídatelné, ohrané a klišé do líbivých forem, takřka neumožňujících konstruktivní kritiku. Na stěžejním efektu okouzlení diváka se však ještě větší mírou podílí neuvěřitelně sympatická princeznička (v tom nejlepším slova smyslu) Audrey Hepburn (a také šarmantní Gregory Peck). 8/10 (15.03.2009)

Je zajímavé, že přes všechny ty komedie, jejichž děj vykrádá Prázdniny v Římě, se jim málokterá přiblížila. Stejně tak je zvláštní, že na rozdíl od ostatních komedií svojí doby tahle očividně nestárne. Dobří herci, příjemná atmosféra. Moc pěkné. (05.04.2010)

Audrey byla sladká jako vždy, navíc s Gregorym na plátně zářili. Začátek byl vtipný, postupem času se vtip vytratil a vy jste pomalu cítili, co se blíží. A pak ten hořkosladký konec příjde, co zbyde? Rozloučit se a čelit povinostem. Černobílá romantická komedie, kterou mohu s klidem doporučit všem. Není totiž hloupá jako ty, které se momentálně v Hollywoodu točí. Lepší 4* (16.01.2011)

Velmi hezký film, takhle nějak by měla vypadat povedená romantika, váhám mezi 4 a 5, nakonec asi 4, protože 5 si vyhrazuju jenom na to, co mě silně zasáhne, ale přesto nemám co bych vytknul. (23.12.2005)

(1001) Asi právě vyplodím další ze svých rouhačských komentářů, za které mi do pošty chodí výhrůžné vzkazy, ale tenhle film se mi zdál tak průměrný a nezajímavý, že vůbec nevím, co bych k němu měla ještě napsat. Kouzlo hereckého projevu Audrey Hepburn mne i nadále míjí. (26.12.2018)

Jedním slovem krása. Jedna z nejlepších romantických komedií, co znám a také můj nejoblíbenější film s nejmenovanou herečkou. Tak do půlky se divák směje každou chvíli, pak sice tempo trošku poleví, ale to je způsobeno nástupem romantiky, což však vůbec nevadí, protože mezi kouzelnou Audrey Hepburn a sympaťákem Gregory Peckem to krásně jiskří a je fakt radost se na ně dívat ;-). S každým dalším zhlédnutím si říkám, jak dobře (a proti očekávání diváka) to Wyler ukončil, ale také mě čím dál víc mrzí, že to nebyl klasický...no, v každém připadě jsem na konci stejně dojatý jako poprvé, a to ne náhodou. (02.07.2009)

William Wyler natočil neobvyklou pohádku pro dospělé, inspirovanou italským neorealismem - ve které se novinář setká s okouzlující princeznou aniž by o ní věděl. Jako jediný k ní tak dostane přístup a cítí příležitost, jak se proslavit díky exklusivnímu rozhovoru, jenže čím více času s princeznou tráví, tím větší náklonnost k ní jej poutá. Na to jak je snímek již starý neztratil nic ze své krásné atmosféry, jeho vtipy nevybledly a romantické scény zůstaly romantickými scénami. Prázdniny v Římě jsou velice nadprůměrným filmem, která skončí ještě dříve než vůbec začne nudit, jeho zařazení do zlatého fondu světové kinematografie je opravdu zasloužené, a pokud vás nezaujme samotný příběh, určitě si oceníte půvab Audrey Hepburnové. Rozhodně mohu jen doporučit... (28.01.2006)

Až budete někdy na dovolené v Římě, podívejte se pozorně na dno Fontány di Trevi. Najdete tam na kousíčky roztrhaný denní rozvrh okouzlující princezny a taky 5000 dolarů jednoho šarmantního obchodníka s hnojivy. Oba zdánlivě inkognito prožili nezapomenutelný den ve věčném městě a ani jim nevadilo, že jim Ústa pravdy ohlodala ruce až po ramena.. Jemná ROMAntika starých časů, které se již nikdy nevrátí. No jen si představte redaktora Blesku, jak se projíždí celý den na skútru s Madonnou po Praze a nechá si to pro sebe.. Důkazem toho, že Wylerovu režijní lehkost není snadné napodobit budiž závěrečná tiskovka, která jasně na body poráží tu z Notting Hillu, čerpajícím nepokrytě inspiraci právě v Roman Holiday. (06.01.2010)

Nechápu, co na tom všichni vidí. Oddychovka. Nic víc. (23.12.2005)

Přenádherná pohádka s roztomilou Audrey Hepburn a šarmantním Gregory Peckem. Klasický film ze zlatého fondu světové kinematografie. (05.02.2006)

Kdyby mi tenhle film neposlal kamarád na dvd (díky, Pájo), asi bych se k němu nedostala. V televizi na černobílý filmy moc nekoukám a v době, kdy to bylo v kinech, sem tu ještě nebyla. Co na tom, že scénář napsal někdo, kdo sympatizoval s komunisty, to bych nechala být. Audrey jakožto nováček začala po tomle filmu stoupat výš, Gregory už byl známý herec, natáčelo se v Evropě, což tehdy bylo hodně neobvyklé a podobný příběh se opravdu odehrál mezi anglickou princeznou Margaret a jistým neurozeným Peterem, jak sem se dozvěděla v opravdu zajímavých bonusech. Myslela sem si, že to se mnou nehne a bude to jen příjemný byť nadprůměrný snímek. Slza ukápla. Jen škoda že nemůžu bydlet v Koloseu, ale já se tam někdy vypravím, aspoň na návštěvu. A nebude to jen kvůli tomu, že mám Řím hrozně ráda (a nikdy sem v něm nebyla).. Kdo říká, že sem mu film nelíbil, tak ať si nejdřív strčí ruku do Úst pravdy:) (18.11.2007)

Klasika nemusí znamenat mrtvolnou strnulost a lehký žánr jednosměrné synonymum pro kýč. Zní to otřepaně, ale alespoň čas od času je to pravda. Římská poválečná romance, prosycená nejen cukrkandlem, ale i skutečným citem, dotovaným neskutečně dobrými hereckými výkony Hepburnové i Peckovým, to je všechno atmosféra, která nás přes první hmatatelné projevy poválečné ekonomické i sociální a kulturní regenerace unáší do nadpozemských světů skvělých citů, jimž navzdory věříme všechno, co nám sdělují nebo se sdělit snaží. Princezna je princeznou, milenec milencem se všemi přednostmi americké spontánnosti a ... a ... ještě mnoho by se dalo napsat na téma této mimořádně zdařilé komedie. Spokojím se jedním tvrzením: smějí se na nás ze stříbrného plátna dodnes. Materiál, na němž jsou PRÁZDNINY nasnímány, možná zestárl, oba dva protagonisté již také nejsou pár let mezi námi, ale příběh, kterým nás na početná vyžádání oslovují, se na nás usmívá přátelsky přírodním chrupem, nezdefraudovaným četnými protézami. A jeho hrdinové nezestárli. To jen vděčné publikum neustále mládne. Mládnou i ti, kteří vzpomínají na premiéru a prvá uvedení filmu. Zdá se, že ti ostatní, ti diváci, kteří zde jsou, i ti, jejichž čas teprve přijde, budou tu krásnou omlazovací kúru uměním brát stejně jako jejich vděční předkové. (01.03.2008)

|| Scenár: Ian McLellan Hunter, John Dighton / Predloha: Dalton Trumbo | Hudba: Georges Auric, Victor Young | Produkcia: William Wyler | Distribúcia: Paramount Pictures | Rozpočet: 1,5 miliónov $ | Tržby: 12 miliónov $ || Stačí sa pozrieť na režijnú filmografiu Williama Wylera, a človek zistí, s akým dielom bude mať tú česť. Ak Vás v dobe superrýchlych strihov a záberov dokáže zaujať 60 rokov stará romantická komédia s priemernou dĺžkou záberu 40s+, musí v tom byť niečo viac, než čarovné. 90% | HD, HU DTS | (14.09.2013)