Nejlepší léta našeho života
The Best Years of Our Lives
Réžia:
William WylerScenár:
Robert E. SherwoodKamera:
Gregg TolandHudba:
Hugo FriedhoferHrajú:
Myrna Loy, Fredric March, Dana Andrews, Teresa Wright, Virginia Mayo, Cathy O'Donnell, Hoagy Carmichael, Gladys George, Harold Russell, Steve Cochran (viac)Obsahy(2)
Traja bývalí vojaci sa vracajú domov z bojísk 2. svetovej vojny. Al bol v civile bankový úradník, Fred pracoval ako barman a Homer bol výborným športovcom, vo vojne však prišiel o ruky. Ako sa im po hrôzach prežitej vojny podarí začleniť sa znovu do normálneho života? Film hollywoodskeho klasika Williama Wylera vystihol povojnovú atmosféru a problémy, ktorým museli čeliť mnohí veteráni a získal sedem Oscarov. (STV)
(viac)Recenzie (107)
Bol som milo prekvapený, ako dobre bola téma vojakov vracajúcich sa z druhej svetovej vojny späť do Štátov spracovaná. Predovšetkým ma udivovalo, že to bolo tak skoro po skončení vojny. Ako zaujímavé boli nielen ich vzťahy s rodinou ale hlavne ich cesty a peripetie v snahe uchytiť sa v povojnovom svete, ktorý na vyslúžilcov príliš nemyslel. Citlivá réžia Wylera so zmyslom pre detaily to už len korunovala. Áno, je tu prítomný aj pátos, ale treba prihliadať aj na dobu, kedy takéto filmy vznikli. Dana Andrews a Fredric March v čele toho všetkého odviedli dobrú prácu. Len jedinú veľkú chybu má tento film - a je ňou strašne premrštená stopáž, ktorá by si pýtala okresať aspoń o hodinu. ()
Když se shledají. Muži růží, žádní salonní veteráni. Ženy - slaměnky, čekanky z andělské pěny. ()
Jsem cynik, přiznávám. Ale tohle bylo moc krásné. Emoce jsou tady v každém druhém okénku, ale jsou příjemně nepatetické. Hollywood v nejlepším slova smyslu. Je škoda že to u nás vidělo tak málo lidí, možná proto že je to zdánlivě tak ryze americké, ale pocity u sledování tohoto filmu budou troufám si říci stejné i u neameričanů. ()
Výborná režie Williama Wylera servíruje s lehkostí a grácií prostý, lidský příběh. Velmi dlouhý, ale děj neplyne tak pomalu, aby se to nedalo zvládnout. Příběh tří mužů vracejících se z války, a jejich cestu zpátky do normálního života. Je to smutné, romantické, skutečné. Dojemné hned od začátku. ()
Legendární filmový skvost Williama Wylera. Příběh tří válečných veteránů, kteří po přežití hrůz války zatíženi válečnými traumaty se za pomoci svých bližních snaží "vrátit do normálního života". Dechberoucí příběh, který nezapomenutelným způsobem střídá situace realistické, dojemné i úsměvné je současně i drsnou obžalobou válečných hrůz a jejich následků. Skvělé herecké výkony představitelů hlavních hrdinů - Fredric March, Dana Andrews a Harold Russell (ten jako válečný veterán a neherec dostal zcela zaslouženě Oskara také) i výkony dalších ústředních postav daly vzniknout jednomu z nejlepších (proti)válečných filmů všech dob a klenotu světové kinematografie. Přesto, že od doby, kdy jsem film (opakovaně) viděl už uteklo hodně vody, ten mimořádný dojem z tohoto díla se mi zaryl pořádně hluboko do mysli, možná navždy. Docela rád bych si po letech tento filmový skvost znovu zopakoval, ale zatím jsem na něj nenarazil. Je dost možné, že po letech hluboký dojem trošku vyprchá, ale třeba také ne ... Podobný novější film o postválečných traumatech je např. "Návrat domů" s Jon Voigtem a Jane Fondovou, ale Wylerův film jej (podle mého názoru) silně převyšuje. dodatek 21.10.2019 Tak se STV pochlapila a uvedla po mnoha letech tento filmový bonbónek, který mne už před lety moc zaujal. A kupodivu i po letech se dojem nezeslabil, prostě Wylerův film zraje jak víno. I když stopáž je opravdu na hraně, vnímavý divák se ani na chvíli nenudí a sleduje tuto jednu z nejlepších obžalob války natočenou velmi zajímavým a originálním způsobem (bez stříleček zato s nezapomenutelným psychologickým přesahem "Co poté ?" u hlavních hrdinů i jejich okolí. ()
Kvalitní film a třech vojácích americké armády, kteří se po válce vracejí domů, ke svým rodinám. Návrat do společnosti ovšem není tak jednoduchý, jak by sami předpokládali. Jedinou chybou tohoto filmu je příliš dlouhá stopáž (necelé tři hodiny je opravdu hodně, dalo by se to sestříhat na polovinu času). Ovšem jinak bez chyby. Parádní výkon podává především Fredric March, ale ani ostatní herci se nenechali zahanbit. ()
Obával som sa dĺžky filmu, ale dobrými hodnoteniami som si dal poradiť a nesklamalo ma to. Priznám sa len, že som si z toho spravil trojdielny seriál, lebo nájsť tri hodiny súvislého voľného času nie je len tak. Zo žánru vojnového filmu sú vo filme len vojenské lietadlá, aj to využité iba na civilné lietanie, ak nepočítam jeden zlý sen s príjemným prebudením. Troch priateľov nespojili ani vojnové zážitky, ale stačila jedna cesta domov, aby sa ich životy pospájali nadlho. Každý z nich je celkom iný s odlišnými problémami so zaradením do normálneho života. Film je z väčšej časti vzťahovou drámou, naviac sa riešia sociálne a finančné problémy vtedajšej doby. Výborný je Alov preslov na firemnej oslave, ktorý bol taký dobrý určite vďaka niekoľkým pohárikom, ako sám predpokladal. Nečakane silné scény boli aj dôverný otvorený rozhovor s rodičmi o láske alebo zapínanie gombíkov. To prvé s otcom, nie to presladené druhé tesne pred koncom. Až takmer do konca filmu bolo treba čakať, kto sa vyjadrí o najlepších rokoch svojho života a ktoré roky to vlastne sú, ale prišlo to a celkom nečakane. ()
Naprosto vynikající scénář. Příběh plný emocí, které jsou přenositelné i do dnešní doby. Film mi zatím unikal, nic jsem od něj nečekal a jsem vysloveně ohromen. Navzdory extrémní stopáži se sleduje lehce a herecké výkony a naléhavost a aktuálnost děje v době jeho vzniku dává filmu punc autentičnosti, na čemž má nemalý podíl Harold Russell. Možná mě to jen lacině dostalo, nebo zastihlo ve slabé chvilce, ale po letech dávám pět hvězd. Scéna, kdy Fred bloudí po vrakovišti bombardovacích letadel, která měla jediný účel a stejně jako on nemají náhle využití a její vyústění je účinná jako rána do hlavy. ()
Velmi dobre a zname, rozsahle drama, ktere muselo v roce 46 ziskat (pochopitelne) mnoho oceneni... :-) ()
Tříhodinová oskarovka, která ukazuje osud tří vojáků co se náhodou sejdou v letadle domů a míří do stejného městečka Boone City. Ala jako seržanta pěchoty čeká doma manželka, dvě dospělé děti a návrat do banky. Al si na to nemůže zvyknout, propadá pití (které však tvůrci neřeší) a v bance má tendenci stranit veteránům. Fred byl kapitán u letectva a vrací k rozmařilé ženě, kterou před odchodem do války nestihl poznat. A zároveň poznává, že kapitánské frčky mu v hledání dobré práce moc nepomůžou. A pak je tu Homer, který ve válce přišel o ruce a zbyly mu jen háky. Jeho rodina a dívka ho milují, ale Homer přesvědčený o svém zohyzdění si drží odstup. Než film nakonec dojde k dvojitému happyendu, zas tak moc se toho nestane. Není to dřeňový film jako filmy o návratu z Vietnamu, ostatně američtí vojáci byli po návratu z druhé světové v jiné situaci. Ale je to důležitý film ukazující, že to taky neměli jednoduché a hlavně je to film natočený rok po válce, čili vypadá mnohem věrohodněji, než kdyby ho natočili dnes. Herci jsou vesměs méně známí či neznámí, ale hrají skvěle a angažování bezrukého neherce Russella byl dobrý tah. Wylerovi se nepovedl úplně majstrštyk, ale povedl se mu důležitý film, který si Oskara po právu zasloužil. Válečný film roku 1946. ()
Davam nakonec plnej pocet, i kdyz to neni vylozene film, z ktereho vam spadne brada. Ale je to takova opravdu poctiva, pozvolna, dojemna filmarina stavici na charakterech, okolnostech, herectvi a poselstvi. Docela me udivilo, ze rok vyroby 1946 z toho ani neni moc znat. To tema je nadcasove. Tri puvodne zcela cizi vojaci se po 2. svetove vraci spolecne letadlem do USA, coz vyusti v instantni pratelstvi, protoze v rodnem meste jsou svym zpusobem nyni cizi. Namorni technik Homer, ktery prisel o obe ruce (neherec Russell opravdu ruce nema a za vedl. roli dostal oscara) a ktery ma neustale strach, ze ho lide nebudou akceptovat bez litosti, ale vlastne sam se s hendikepem jeste nevyrovnal a boji se k sobe pustit svou milou. Dale vekove nejstarsi serzant Al (March, oscar za hl. roli) slouzici v Pacifiku, ktery jako jediny ma doma solidni zazemi - zenu, praci a dve deti - ale zazitky z fronty velmi pozmenily jeho priority. A nakonec sarze nejvyssi - fesak a kapitan bombarderu Fred (Andrews), ktery trpi nocnimi murami a vraci se k manzelce, se kterou se vlastne ani nezna, protoze ho hned odveleli do Evropy. Tito tri vojaci se schazeji v baru u Butche a snazi se najit sve misto v povalecne Americe, kde valka vlastne nikdy primo nebyla a kdy ostatni obcane netusi, cim si vojaci prosli. Kdy normalni lide maji pocit, ze musi byt prece snadne zapomenout a zaclenit se. A ono to prave tak lehke neni. Vojaci jsou najednou nepotrebnym zbozim, stejne jako jejich stara letadla smerujici do srotu. Nikdo je neopevuje, nikdo si neuvedomuje, za kolik jim vdeci. Amerika je v tomhle dost specificka. Zucastnila se tolika bitev, zatimco vetsina jejich obyvatel (pre)zila vzdy v pohodli svych domovu, kde mysli jen na profit a marnosti "vyssi spolecnosti". Hodne se mi na filmu libilo, ze i kdyz z velke miry hraje i na romantickou ci humornou strunu, nezapomina opakovane kriticky poukazovat na tato sva hlavni temata. A navic je tu jedna z nejkrasnejsich herecek (nebo spis mozna postav), co jsem kdy ve filmu videl, Teresa Wright jako Peggy - skromna, milujici, dobre vychovana dcera serzanta Ala, ktera ostre kontrastuje s hloupouckou blondynou, kterou si vzal za manzelku kapitan Fred. Celkove mi ani neprislo, ze by to melo 3 hodiny. I kdyz jsou urcite lepsi (a modernejsi) filmy, ktere nastavuji Americe zrcadlo a hovori o valce, respektive o navratu vojaku domu - napr. Forrest Gump, Lovec jelenu ad. - tohle komorni romanticke drama ma take co rict i po vice nez 70 letech. [7x Oscar 1947: Film, Rezie, Herec HR, Herec VR, Scenar, Strih, Hudba + specialni honorary award Russelovi za inspiraci pro ostatni vojaky navrativsi se z valky] ()
Ať žije Wyler, ať žije Toland, I love it! ()
Psychologicka studia zo zivota vojakov po navrate z 2.svetovej vojny. Priznavam, ze to bolo trochu natiahnute, ale cim dlhsie som to pozeral, tym viac som zacinal chapat preco bolo pre nich tazke zaclenit sa do bezneho zivota a tvarit sa ze sa nic nestalo a zivot ide dalej. 8/10 ()
Nadčasově působící snímek o návratu vojáků z fronty obohacený o kvalitní herecké výkony (u mě vede Fredric March), tradičně ukočírované pevnou režísérkou rukou W. Wylera. Tři muži repreztantující tři rozdílné armádní složky, tři (předválečné) rozdílné sociální perspektivy v konfrontaci s ponávratovou realitou, tři rozdílné charaktery, stojící před totožným úkolem - vypořádání se s válečnými traumaty a začleněním do každodenního života. Lehce přetažená stopáž s místy naivními prvky a tendenčním zaměřením (které se ale vzhledem k roku vzniku dá snadno pochopit), ale i tak se silným vyzněním. Z drobnokreseb vykreslujících tehdejší obraz doby na mě nejtísnivěji působí "vraková" scéna z odloženými letadly. ()
Velmi dobrý scénář, který je bohužel ovlivněn dobou vzniku. Za velký klad považuji nápad se třemi vojáky, které spojila náhoda a vrací se společně domů. Všechny od sebe dělí zhruba půl generace a tak je každý v jiné životní etapě. Homer má před svatbou, Fred od manželky odešel do války krátce po sňatku a nejstarší Al má dospělé děti. Všechny spojuje ještě Hemingwayův termín - ztracená generace. Jediný pro mě zápor jinak dobrého filmu je nedostatek civilnosti a beznaděje. To co později vidíme v podobných filmech hlavně v 70. letech a později je právě tohle. Těm filmům můžeme věřit. Tady je například scéna, kdy se nejmladší z trojice Homer nedokáže zbavit pocitu viny za zmařený život své snoubenky. Je rozhodnut dát jí sbohem, ona ho však přesvědčí a potom s ním jde do jeho ložnice. Tady mu pomůže a převlékne do pyžama. Obejmou se zcela naplněni láskou a Wilma Homera pohladí zhasne a odejde domů. Není jim šestnáct, oběma je přes dvacet a měli před svatbou. To samé je první setkání Ala se svou ženou. Tak by se dalo pokračovat. V těchto scénách mi chyběla opravdovost a syrovost. Proto také brzy po citovém konfliktu Freda a Peggy víme, že Fred neodjede a film skončí happyendem. Který tvůrce by měl v té době sílu prosadit něco jiného? ()
Fantastické! Jsem naprosto nadšen. Takto špičkový film už jsem neviděl, ani nepamatuji. V mých očích vše dokonalé. Je úžasné se podívat na dobu před dnešní kalijugou a uvědomit si, že opravdu byly doby, kdy lidé ještě neměli mrtvé duše (i když bylo po válce!) a chovali se vznešeně. Skvělý pocit. ()
Skvělá, poprávu Oscary ověnčený snímek, který i přes svou dálku utekl jako nic. Opravdu mistrně vykreslený příběh vojáků vyrovnávajících se svým okolím, vztahy a problémy. Konec se opravdu dojemný, Teresa Wright je opravdu roztomilá a celý film jsem si fandil a doufal že to pro ni dopadne dobře. Ostatní herci nezaostávají v ničem a stejně jako režie jsou perfektní. ()
Fantastický film. Nesmírně sympatičtí hlavní tři veteráni, přijíždějící z druhé světové války domů a snažící se začlenit zpět do rodin, práce, běžného života, zkrátka do společnosti. Každý pochází z jiných poměrů, má jiné problémy, ale to jedno mají společné. Ženské hrdinky, které jsou sice mírně upozaděné jsou také naprosto fantastické a dotvářejí kouzelnou atmosféru tohoto Wylerova mistrovského díla. ()
Dlouhý film u kterého jsem se nenudil. Pěkné dialogy, pěkný výběr postav a děje. Po válce - alkoholik, fyzicky postižený a třetí s ženou, která hod podvádí. Vše ve velice slušně dělaném hávu. Žádné moderní zbytečné excesy a uřvané a přehrávané problémy veteránů. Nevidím důvody proč ubírat hodnocení. ()