West Side Story

Je pravda, že na muzikály zrovna nejsem (s výjimkou Formanových Vlasů, nebo bizarního Rocky Horror Picture Show). Ale tenhle muzikál patří mezi ty skutečně kvalitní a to ani ne tak tematizací Romea a Julie (kterýžto archetyp lásky nabývá spolu s rostoucím věkem, zkušenostmi a cynismem nevyhnutelný punc pohádky). Spíše bych vyzdvihl (na svou dobu) poměrně troufalou výzvu k toleranci mezi lidmi, nehledě na barvu kůže a na jejich sociální zázemí. Vůbec celá ta demýtizace Ameriky musela stát autory beztak hodně odvahy a už za to by jim mělo patřit velké uznání. (18.03.2016)

Tento muzikal sa mi tazko hodnoti ako celok. Pride mi, akoby si Robbins s Wiseom rozdelili ulohy. A zatial co Robbins tocil vsetky sceny s partou chalanov v spinavych manhattanskych uliciach, Wise sa zase specializoval na tie romanticke vsuvky okolo. Tak ako tak, z vysledku mam mierne rozporuplne pocity. Niektore sceny sa mi pacili velmi, niektore vobec. To iste plati aj o hudbe a piesnach. Oscara za vypravu beriem ako nevydareny vtip. To sa tie spinave tmave newyorske ulice aj niekomu pacia? Herecky to taktiez ziadna slava nebola takze vyzdvihnut mozem akurat choreografiu a krasnu Natalie Wood. Niekolko odlahcenych scen a emotivny zaver mnohe zachranuju. 75% (18.04.2009)

V roce 1961 vznikl filmový muzikál inspirovaný divadelním muzikálem inspirovaný hrou Romeo a Julie od Williama Shakespearea. West Side Story. Tento muzikál zpracoval nejlegendárnější a nejtragičtější romantický příběh všech dob a převedl příběh dvou znepřátelených královských rodů do příběhu dvou znepřátelených pouličních gangů. Filmové zpracování režisérské dvojice Robert Wise a Jerome Robbins je poté jedním z nejživelnějších, nejbarevnějších a především nejlepších muzikálů všech dob, který má v sobě tu správnou muzikálovou esenci, bravurně fungující romanci a především výrazný počet ikonických a naprosto strhujících songů, které jsou navíc doprovázené bravurními tanečními čísly. Držitel Oscara za nejlepší film za rok 1961 je naprostým právem brán jako jeden z vrcholů filmových muzikálů, jehož kouzlo zároveň spočívá v tom, že o něj za 60 let vůbec nepřišel. West Side Story využívá klasické nadsázky, které muzikály využívají a zároveň přitom skutečně servíruje vysokou filmařinu. West Side Story je technicky dokonalá záležitost, která má parádní využití barev, kameraman Daniel L. Fapp zvládl živelnost na place přenést do výsledného díla a zároveň scenárista Ernest Lehman zvládl zpracovat původní muzikál do dramaturgicky uceleného a funkčního filmového zážitku, který esenci tohohle velmi náročného žánru zvládá prodat neskutečně a ve filmu tak díky té vyloženě skvělé vizuální stránce funguje opravdu vše. Už naprosto výtečný prolog naláká na jednoduše dechberoucí podívanou, která funguje i díky skvěle zvolenému castingu (Natalie Wood a Richard Beymer jsou jako hlavní pár jasná trefa do černého) a především díky faktu, že se skutečně variaci na Romea a Julii podařilo převést do moderního kabátku, který funguje. Leonard Bernstein a jeho hudba je velkým důvodem, proč tenhle film tak naprosto famózně funguje, bez té schopné režijní dvojice, dodnes strhujícímu vizuálu a všemu funkčního kolem by ale ten muzikál tak snadno nefungoval. Naprostým právem si tento film došel pro 10 Oscarů (George Chakiris a Rita Moreno si pro Oscara v kategoriích pro nejlepší vedlejší herce došli zcela právem) a naprostým právem je pořád brán jako jeden z nejlepších muzikálů všech dob a jedna z těch ukázek, jak udělat mistrovský muzikál společně se Zpíváním v dešti. Je to naprostá pecka, které se málokterý muzikál od té doby přiblížil. Naprosto skvěle balancuje mezi muzikálovou nadsázkou a vážně uchopeným příběhem, který v závěru jen člověk bez duše opustí se suchou tváří. Jednoduše muzikál za všechny prachy! PS: Nebýt COVIDU-19 by aktuálně v kinech řádil remake v režii Stevena Spielberga, kterého se tak (snad) dočkáme až v prosinci 2021, těsně po 60. výročí originálu. Těžko říct jak moc Spielberg svůj vysněný projekt zpracuje a zda se mu kvalitativně podaří vyrovnat se svému předchůdci. Ale je to pořád Spielberg! (22.12.2020)

Krásne nakrútené, neodolatelne pestrofarebné - od farieb košiel a šiat, cez exteriéry a interiéry, ktoré vždy farbou dotvárajú pocitovú náladu jednotlivých scén. Prádlo vysiace na šnúrach medzi oknami ako oslavné vlajky, či šikmé kovové rebríky medzi poschodiami na pozadí pochmúrnej scény... každy detail v obraze predstavuje rozprávačsky účelné a esteticky vkusné aranžmá. Do toho jednoduchá a pre každého zrozumiteľná dejová schéma Rómea a Júlie v podaní pohľadných hercov a šikovných dialógov, aké by dnes nenapísal ani Stevena Zaillian. West Side Story mi pre muzikály pripadá byť tým, čím je Na sever severozápadnou linkou pre agentské dobrodružstvá. Ale čo s tým, keď s výnimkou postmoderného Moulin Rouge! je mi tento žáner tak n-e-k-o-n-e-č-n-e vzdialený a i pre oči estetický zážitok z West Side Story bol pre moju myseľ iba prenudeným, vyhladovelým čakaním na popremiérovú recepciu. (21.01.2012)

Tuhle oskarovou klasiku jsem si z dětství pamatovala pouze útržkovitě, takže jsem byla ráda, že jsem ji měla příležitost vidět znovu. Dějová linka, kterou všichni už v podstatě znají z Romea a Julie, ničím nepřekvapí, ale to tak jako tak není na tomhle muzikálu to hlavní. Všechno to stojí především na tanci a hudbě a osobně si myslím, že právě ona dokonalá pohyblivost herců je na tom to nejobdivuhodnější. Tenhle film sice nikdy nebude spadat mezi mé oblíbené (očividně mě ani v dětství nefascinoval natolik, aby se mi pořádně vryl do paměti), ale dovedu si představit, že ve své době měl rozhodně svoje kouzlo. ~(3,8★)~ (10.09.2016)