The Spirit of St. Louis
Réžia:
Billy WilderHudba:
Franz WaxmanHrajú:
James Stewart, Murray Hamilton, Patricia Smith, Marc Connelly, Arthur Space, Erville Alderson, Virginia Christine, Dabbs Greer, Robert Cornthwaite (viac)Obsahy(1)
20. května 1927 odstartoval "letecký pošťák" Charles Lindbergh z New Yorku na svou 6000 kilometrů dlouhou non-stop cestu. O 33 a půl hodiny později přistál v Paříži, čímž nadchnul svět a posunul hranice lidských možností. Polodokumentární rekonstrukce Lindberghova pionýrského počinu. Natočeno při příležitosti třicátého jubilea letu podle Lindberghovy, Pulitzerovou cenou ověnčené, předlohy (Pohrobek)
(viac)Recenzie (34)
Příjemný film...Létám, protože nahoře jsem blíže Bohu! Myslím že mu jste blíž když přistáváte... ()
Naprosto zcela vyjímečný skvost.Pro mne do této doby téměř neznámý film. Skvělý James Stewart a jeho podle mého názoru jedna z nejlepších filmových rolí.Výborný režisér a nutno zdůraznit vynikající 6. kanálový zvuk. To vše dohromady mi dalo hluboký zážitek. ()
Velmi příjemné překvapení, opravdu jsem se ani chvilku nenudil u tohoto představení, které pro mě sehráli Wilder a Stewart. A to jsem se k tomuto dostal pouze náhodou, při sledování všech filmů režiséra Wildera. ()
Povedene zpracovani pribehu preletu Charlese Lindbergha pres ocean. Wilder natocil opet velmi dobry snimek s vybornym (vecnym americkym chlapcem) Jamesem Stewartem. Docela me prekvapilo, ze letadlo nemelo predni sklo :). ()
Vynikající životopisný film a one man show Jamese Stewarta. 135 minut poctivé, ryzí a hlavně poutavé filmařiny od mistra Wildera. ()
Mistrovské ztvárnění historického letu Charlese Lindberga z roku 1927, který znamenal zásadní změnu v historii létání. Režisér Billy Wilder zvolil polodokumentární přístup, můžeme tak sledovat přípravy na let a výrobu letadla krok po kroku. Potom všem následuje velká herecká výzva, hra pro jednoho herce. A James Stewart byl pan herec, který se s tímto úkolem popasoval na výbornou. Uvidíme tak psychologické pochody, které se dějí v letcově hlavě, boj se spánkem a přírodními živly. Pro oživení jsou tyto okamžiky doplněny o flashbacky do minulosti, kdy Charles vzpomíná, jak se dostal k létání a podobně. Na to, jak je film natočen, jsem se opravdu překvapen, že jsem se ani chvíli nenudil. Asi to bude právě výkonem Jamese Stewarta, který kvality celkového pojetí snímku jasně pozdvihl. Jen je možná je škoda, že se režisér Billy Wilder zaměřil pouze na věci spojené s legendárním letem, protože by bylo jistě zajímavé vidět další zajímavé okamžiky v životě Charlese Lindberga, například tzv. „Zločin století“, kdy došlo k únosu jeho dítěte, nebo jeho postoj k nacismu, ostré výroky vůči Židům a následnou reflexi pobouřené americké společnosti. To už je ale jiný příběh… ()
Schválně jsem se podíval, kdy naposledy jsem viděl film, který má alespoň 50 let a s úžasem jsem zjistil, že tomu bylo 25. 9. loňského roku kdy se mi na obrazovce pohyboval Muniho uprchlý galejník. A o co déle tahle vlna be nějakého kouska staršího Holywwodu či peprného noiru trvala, o to více sem si užil tuhle jízdu (respektive let) s mým oblíbencem Jamesem Stewartem pod taktovkou ještě oblíbenějšího mistra řemesla na režisérké stoličce Billyho Wildera. Příběh filmu se dá rozdělit do dvou zhrbua stejně dlouho trvajících pasáží. Ta první se zaobírá přípravou letu a po ní pak přichází let samotný prostřihávaný retrospektivou. A přesně tohle rozvržení se mi zdálo jako ideální, obě části sem si užíval a nenacházel zbytečnou scénu. Wilder zkrátka umí a ve spojením se Stewartovým charisma vytvořil výborný film o prvním mezikontinentálním letu mezi Amerikou a Evropou, který je dnes bohužel takřka zapomenutý. Tenhle příběh jsem měl vždycky rád a vždy když se mi dostane do hlavy tak vzpomínám, jak jsem pro svého otci kdysi vybral zapalovač Zippo právě s motivem tohoto letu. Krásný kousek mimochodem. ()
Bohužiaľ som pred televízorom zaspávala rovnako často ako Lindbergh v lietadle. Nebavilo ma to. ()
Hlavný hrdina letec s prezývkou Slim túži sám v lietadle preletieť Atlantik. Najprv zháňa sponzorov a keď sa mu to podarí, vydá sa na cestu. Tam bojuje s únavou a navigáciou. Film má dobrodružný a inšpiratívny nádych. Páčilo sa mi keď stavali lietadlo od základov alebo rozhovory s muchou. ()
Billy Wilder to zkrátka umí. Ať už je to film o amerických letcích v zajateckém táboře, Sherlocku Holmesovi nebo o dívce, která se zamiluje do sukničkáře. Další z báječných filmů, které stojí za to vidět. ()
Příběh o prvním transatlantickém letu a jeho překonateli, který tak otevřel cestu novým možnostem a posunul hranice lidských a technických možností. Dobrodružný a částečně životopisný příběh plný detailního vykreslení letecké techniky. Nevyhnutelné herecké sólové úsilí Jamese Stewarta má své nezpochybnitelné kvality, stejně tak jako vynalézavost Wildera v rámci inscenace filmu, přičemž společně rozehrávají během dlouhé letu v malém prostoru kokpitu mimořádně ohromující, inspirativní a záživný příběh, který se dokázal obejít bez patřičného vlastenectví. Pouze se soustředí na příběh člověka a usiluje o to, aby divák pocítil, že tento odvážný čin nebyl pouze dobrodružstvím leteckého blázna, ale spíše cestou v duchu technického pokroku a posunutí lidských možností. ()
Na svou dobu velmi okázalé dílo.Vynikající filmový klenot z historie průkopnictví letectví.Musím přiznat že jsem si film pustil z jistou skepsí z jeho poněkud staršího data,ovšem jeho příběh mě lákal a dobře jsem udělal..Dozvíte se o přípravách letu až do očekávaného přeletu přes atlantický oceán.Vynikající a svým způsobem i napínavé mistrovské kino.Tleskám a dávám 90%. ()
Úžasný príbeh, skvelý James Stewart. ()
Celkem dobře udělaný životopisný film o jednom legendárním leteckém dobrodruhovi, kterému nechyběla odvaha a nebál se pořádných výzev. Ve filmu sledujeme jeho riskantní přelet přes Atlantik a také vzpomínky na jeho mládí, kdy jezdil na motorce, rybařil, staral se o mlýn, na létající cirkus a na práci leteckého doručovatele. Film do Billyho Wildera prostě nikdy nezklame. 19. května 1927 přespává Charles A. "Slim" Lindbergh v hotelu poblíž Roosweltova letiště před svým transatlantickým letem z New Yorku do Paříže. Jeho věrný přítel Frank Mahoney hlídá dveře před novináři. Lindbergh však nemůže spát, a vzpomíná na časy, kdy byl pilotem letecké pošty. Vzpomíná na to, jak musel přistát se svým starým de Havillandovým dvouplošníkem na malém letišti, aby mohl načerpat palivo do Chicaga. Navzdory špatnému počasí vzlétnul, aniž by věděl, že sněhová bouře uzavřela přistávací plochu v Chicagu. Proto musí přistát během bouře a zásilku doručit vlakem. Ve vlaku se potkává s pochybovačným prodejcem kšand a ten mu říká, že dva letci zahynuli při soutěži o Orteigovu cenu za první přímý let z New Yorku do Paříže. Lindbergh pak volá do Columbijské letecké společnosti v New Yorku z malé hospody na letišti v St. Louis. Nabízí cenu 15 000 dolarů za hornoplošník Bellanca a lobuje u finančníků ze St. Louis, aby financovali jeho letadlo, se kterým přeletí Atlantik za 40 hodin v očesaném jednomotorovém letadle. Jeho fanoušci jsou nadšení a podporují podnik "Duch St. Louis", což je také název jeho letadla. Dohoda s Columbijskou společností nevyjde, protože ta trvá na výběru pilota. Naštěstí je tu malý výrobce letadel jménem Ryan Airlines v San Diegu v Californii. Frank Mahoney, majitel a ředitel společnosti, slibuje postavit vhodný letoun za pouhých 90 dní. Hlavní inženýr Donald Hall dává dohromady podobu letadla a také osvědčený motor, pohánějící vrtuli. Lindbergh chce, aby letadlo bylo co nejlehčí, a tak odmítá instalovat rádio a jiné vybavení, včetně padáku. Dopředu se bude dívat pomoci periskopu. Také má svůj plán navigace podle mapy, polohy Slunce a hvězd. Navíc nemá ani autopilota, takže se nebude moci prospat. Dělníci se rozhodnou pracovat 24 hodin denně a tak je letadlo postavené za 62 dní! Lindbergh je fakt odvážný chlapík, který si strašně věří. Následně letí letadlem, pojmenovaným "Duch St. Louis" do New Yorku a po cestě se zastaví na Lambert Field v St. Louis a ukáže své letadlo investorům. Následuje řádná příprava na let na Rooseweltově letišti, během které se Lindbergh ujišťuje, že má 450 galonů paliva, magnetický kompas a od jedné mladé krásné ženy dostane zrcátko, připevněné žvýkačkou pro čtení kompasu. Mahoney mu také dá potají do pytlíků se sendviči medaili svatého Kryštofa. Počasí za moc nestojí, Lindbergh je nevyspalý, přesto však odstartuje ze zablácené ranveje. Během letu neustále přepíná mezi palivovými nádržemi, aby bylo letadlo v rovnováze. Po čtyřech hodinách letu si uvědomuje, že nespal 28 hodin. Vzpomíná na staré časy, kdy spal u kolejí, na krátké palandě během vojenské služby a také pod větrným mlýnem. Nakonec to nevydrží a usne, naštěstí jej zachrání moucha, která mu sedne na obličej. Nad Novým Skotskem sleduje motorkáře a vzpomene si na svou první motorku Harley-Davidson, kterou vyměnil jako částečnou platbu za své první letadlo Curtis Jenny z první světové války. Během letu přes Atlantik také vzpomíná na létající cirkus, se kterým přeletěl Středozápad. Po 18 hodinách letu nad severním Atlantikem namrznou křídla a motor a letadlo začne ztrácet výšku. Vypadá to, že Slim skončí v ledovém Atlantiku, naštěstí však vletí do teplejšího vzduchu a led roztaje. Kompasy začnou selhávat a tak je třeba se navigovat podle hvězd. Během svítání Slim opět málem usne a začne padat spirálou dolů, ale tentokrát jej zachrání sluneční světlo, odrážející se v zrcátku. Takže se mu už třikrát povedlo uniknout jisté smrti. Pak vidí racky a rybáře, kteří mu nerozumí. Konečně se však objevuje pevnina a Lindbergh podle mapy zjistí, že dosáhl Dingle Bay v Irsku. Pak překročí kanál La Manche a sleduje Seinu až do Paříže, zatímco se venku začne stmívat. Ano, povedlo se mu to! Přes všechny obtíže, bez vybavení, rádia, autopilota a po desítkách hodin ve spánku je konečně nad Paříží. () (menej) (viac)