Ztracený víkend

Don Birnam se bohužel setkal s těžkými útrapami zaviněné chlastem, kdežto já jsem se setkal s útrapami způsobené tímto filmem. Uznávám, že Lost Weekend je na rok 1945 poměrně skličující a tak trochu odbočuje z té sekce naivních a zubem času ohlodaných dramat. Zpočátku se neděje prakticky nic. První půlhodina je jen roztříštěným sledem nudných dialogů, které nic neřeší. Teprve poté vynikne Birnamova závislost a snaha dát si frťana za každou cenu. SPOILER! V samotném závěru, kdy divák už tuší osud hlavního hrdiny přijde vcelku nesympatický happyend, který jsem jaksi nepřekousl. Možná oceňovaný, možná nadprůměrný snímek, v němž jsem ale žádné moudro odrazující od alkoholu nenalezl. Za mě zklamání 45% (05.03.2016)

Hollywoodsky mäkučký pohľad na úskalia alkoholizmu, silu lásky a nádej. Ray Milland je skvelý, réžia, opatrne nás sprevádzajúca čoraz hlbším pádom hlavného hrdinu, taktiež. Počiatočný chlad a apatia k postave prerastajú v súcit a ľútosť. Len škoda toho príšerného záveru, ktorý zráža celkový dojem o celú jednu hviezdičku. Ináč rozhodne film, po ktorom nebudete mať chuť na panáka. (16.01.2005)

Skvělá ukázka kruhové kompozice a velmi zjednodušeného a zidealizovaného pohledu na problém závislosti. A ten naivní, až hloupý konec je na přes hubu. (12.01.2005)

NFR 2011, Oscar 4 : Nejlepší film, Režie, Herec HR - Ray Milland, Scénář + 3 nominace: Kamera ČB, Střih, Hudba ...Zlatá Palma (08.03.2004)

Skvělé drama, které by se bezpochyby mohlo stejně dobře stát divadelní hrou. Příběh neúspěšného spisovatele, který propadl alkoholu a snaží se vymanit ze začarovaného kruhu, je podán až na pár drobných výkyvů velmi realisticky a bez zbytečného sentimentu a přikrášlování, ke kterému moralizování nad osudem nešťastníka bezpochyby láká. Co se týče zjednodušování a zidealizování, tak je nutné přihlédnout k roku výroby. Wilder tehdy nebyl ještě v takové pozici, aby si mohl dovolit sestoupit až na samou dřeň a rovněž dost pochybuji, že ho něco takového vůbec napadlo, či o to měl sebemenší zájem. I tak stlačil tyto dvě věci prakticky na minimum. Opakuji se, ale v rámci přihlédnutí k dobovým konvencím a náladě konzervativní americké společnosti, notabene poválečné protože film měl premiéru 16. září 1945, je vše prakticky na jedničku. Herci mají výborné vedení a podávají skvělé výkony, časová neutralita a anonymita velkoměsta snímek dokonale konzervuje i pro příští generace a Billy nám servíruje výtečně zrežírovaný scénář. Snad jen toho netopýra, který evokuje vzpomínky na Netvora z Černé laguny (svou technickou kvalitou a jeho markantním nástupem na scénu), si mohl v deliriu odpustit. (15.01.2005)

Sem si přečetl komentář uživatele DaViD82 a něco na něm je. Jelikož téma alkoholismu bude aktuální co bude existovat tahle planeta, čili věčně to nebude, tak určitě tenhle biják bude vyvolávat emoce. Faktem zůstává, že tohle je opravdu čirá pohádka, viděl sem tři lidi co s nima udělal chlast, byli to tři různý lidi, rozdílnýho věku v naprosto odlišné sociální situaci a všichni skončili plus minus stejně a v tomhle filmu jsem skutečně nenašel ani jednoho z nich, možná trochu náznak ztráty důstojnosti, ale tohle prostě bylo tak strašně filmový (dialogy, chování hlavního hrdiny, prostředí ) až to pěkný není. Na druhou stranu přijmu-li toto jen jako klasické filmové drama, tak na ty tři hvězdy to dosáhne, byť teda těch posledních 10 minut bych radši vystřihnul a materál navždy spálil. (14.05.2013)

Cesta do hlubin alkoholikovy duše, poplatná době svého vzniku. Ray Milland je skvělý a zastiňuje ostatní protagonisty. (02.07.2008)

Říkal jsem si, že alkoholismus je zajímavý téma. Kór, když se tu člověk o něm baví po osmi pivech a nějakým tom tajtrlíčkovi. Ale že Amíci z alkoholismu udělají takovou frašku, tak to bych nečekal. Billy Wilder je možná dobrý režisér, ale asi neví, jak to v životě chodí, protože to, co jsem viděl s realitou dnešních dnů má pramálo společnýho. A ten závěr? To byla čirá pohádka, kterou bych rád přetočil všem alkoholikům, s otázkou zdali si myslí, že jejich život by mohla potkat taková štěstěna. No samozřejmě, že by nemohla. Člověk by mohl zapřemýšlet, kde se pak zrodil ten typický americký happyend, který se americkým filmem táhnul několik desítek let. Ztracený víkend má dobrý nápad, ale člověk nad ním chvíli přemýšlí, jestli to nebyla ztracená hodina a půl, protože vůbec nic nenabídne. Respektive nabídne, ale s hrubě opracovanou nabídkou to končí a dál cesta nevede. Slabý. Myslím si, že když půjdu do putiky a hodím pokec s místníma dědkama, tak zažiju větší a krušnější drama, než má tenhle film. (14.05.2013)

║Rozpočet $1,250,000║Tržby USA $11,000,000║Tržby Celosvetovo $-║ (06.11.2009)

Scénář: Charles Brackett, Billy Wilder .. Skvělá režie i herecký výkon ústředního alkoholika. Škoda jen toho konce. Tahle lahev měla být vypita včetně hořkého červa na dně, který by se do podvědomí pořádně zavrtal. (27.11.2009)

Svou naivitou, kterou mimochodem nedokáže plně ospravedlnit ani rok vzniku, společensky nebezpečný film. I Hurvínek si tu válku představuje reálněji než tvůrci alkoholismus. Oni vlastně říkají, že jste neodolatelně přitažlivý pokud chlastáte jak dobytek od rána do večera a zničíte životy všech kolem sebe. Nikomu to však samozřejmě nevadí a od nejposlednějšího barmana až po milenku vás všichni po několik let trpělivě láskyplně opečovávají a stále vás mají za "pana Úžasňáka". Vše se v dobré obrátí, stanete se slavným pisálkem a jako bonus uvidíte děsně cool zviřátka (netopýr!) během deliria tremens. Následky nulové, jízda bezvadná. Tak proč se taky na pár let nenaložit k lihu, že? PS: Ray Milland přehrává způsobem nevídaným a každé jeho gesto jasně říká "chciOskarachciOskarachciOskara". A co myslíte? No ano, dostal ho. (23.11.2008)

Ray Milland bezchybný, Wilder režíruje jako ďábel (vynikajicí práce s detaily), tedy až na pár drobností ( ano, ten netopýr ) a nebýt toho závěru, asi bych dal 5*... (08.02.2006)

Wilder má výborné filmy, ale já nevím jestli to mám hodnotit pohledem tehdejší doby a nebo dnešní, protože alkoholika mám zaškatulkovaného úplně jinak a ano schovávají si alkohol na nemožných místech. Znala jsem jednoho a ten ho přeléval do flašek od okurek a různě to maskoval nápisy, kde by jednoho nenapadlo, že tam může být slivovice. Herecky mě to žel nepřesvědčilo a dost už té mé negace. Konec odmítám komentovat. Je to prostě pandémie, které přibývá a to je to smutný fakt. (07.10.2016)

Film o chlastu, u kterého však nebudete mít pomyšlení si nalít skleničky whisky jako třeba u Štamgasta nebo Leaving Las Vegas. Vytknout Wilderově režii či Millandově herectví nelze nic. (15.01.2011)

Naivní postava Jane Wyman táhne tenhle film dolů, jinak samozřejmě další wilderovská kvalita. Silný námět na společensky silné téma je navíc trochu naředěn zkratkovitým závěrem, ale pořád to má co říct. 70 % (17.03.2012)

Představa, že by ženská z Timesů chodila tři roky ve stejném kožichu, je stejně směšná jako ten konec. (27.03.2007)

Věru těžké hodnocení. Na jedné straně tradičně výborná režie Billyho Wildera a skvělé herectví Raye Millanda, které ani v nejmenším nezestárly, na druhé straně hollywoodsky mělké uchopení tématu a místy zřetelná naivita scénáře. Pokud ale zohledním dobu vzniku a závažnost tématu, vychází mi, že se musím přiklonit k vyššímu hodnocení, a tím pádem ke čtvrté hvězdičce. Celkový dojem: 75 %. (25.12.2016)

Nejzajímavější na ZTRACENÉM VÍKENDU je jeho stylizace [film je “realistický”, co se týče jeho tematické otevřenosti, nikoliv stylu] někde na pomezí filmu noir a německého expresionismu. Nicméně, pokud bych měl vybrat nejlepší film klasického Hollywoodu na téma závislosti, volil bych spíš sinatrovku THE MAN WITH THE GOLDEN ARM. Preminger byl jednak lepší režisér a navíc do svých postav vkládal víc víry v jejich dobré vlastnosti, čímž získávaly na plasticitě – to ve srovnání s Wilderovým “osvědčeným” mixem cynismu, špatných vlastností a sebevražedných tendencí. (25.05.2006)

Slušná štúdia alkoholického rozkladného tápania v prevažne konverzačnom filme. Nevyslovený súhlas s filmom dal aj vari najslávnejší americký spisovateľ - alkoholik Charles Bukowski, keď v jednom z pravidelných stĺpčekov pre akýsi undergroundový časopis spomenul, že telku nepozeráva, ani filmy. Počas dlhej doby si pozrel len jediný - Stratený víkend - aby sa presvedčil, či je pravdivý. Následný hodnotiaci úsudok z jeho strany chýba a podľa hesla - "Kto mlčí, svedčí" - to snáď možno brať za Bukowského mlčky prejavený súhlas. (21.05.2013)

Film je to sice starý, ale téma v něm zachycené nadčasové... Je pravda, že v současné době už není zdaleka tak skandální, jako v době svého vypuštění, i tak je ale pozoruhodně naturalistické a tragické. Velké sólo pro Raya Millanda, který se tu skutečně vyřádil (a vykoledoval si plešouna), mimochodem, často mě v průběhu sledování napadalo, že vypadá jako kříženec Jimmiho Stewarta a Cary Granta... :-) Každopádně zajímavý a poutavý film, něco na té sebevědomosti narace mi připomělo Kaufmanovu Adaptaci... (22.10.2006)