Ztracený víkend

Dlouho jsem neviděl tak perfektní herecký výkon, který by si obdrženého Oscara bez nejmenších výhrad zasloužil. Právě představení Ray Millanda je spolu s Wilderovým scénářem opravdovou špicou a dělají ze Ztraceného víkendu na svoji dobu neuvěřitelně plastickou a realisticky působící podívanou. Celá ta cesta totální sebedestrukce je působivě bezútěšná a nebýt v kontextu doby svého vzniku očekávaného závěru (poslední desítky minut jsem přemýšlel nad tím, jestli existuje jakákoliv šance, že by to Wilder celé dotáhl až do konce), neváhal bych s plným hodnocením. Opravdu výborný film s famózním Rayem Millandem. 8,5/10 (02.12.2017)

Mladý, pohledný a jistě i nadějný spisovatel se ocitá ve spárech alkoholové závislosti. Jeho přítelkyně i bratr se všemožně snaží mu od této zhoubné neřesti pomoci. Spolu s bratrem mají vyrazit na ozdravný víkendový pobyt. Na ten nakonec odjíždí bratr sám a stejně tak o samotě zůstává se svým zákeřným přítelem, alkoholismem, i náš pisálek. Celý víkend má na to, urovnat si vše v hlavě, bohužel opilost k řešení vůbec nepomáhá. Mladík postupně utratí všechny peníze, skončí na záchytce a kdyby nebylo jeho milované přítelkyně, bůhví, jak by dopadl jeho celý život. Na svou dobu velmi otevřený pohled na zmařený život člověka stiženého alkoholismem. Dokonce výrobci alkoholu chtěli podplatit autory, aby film vůbec nespatřil světlo světa. Film je oceňován nejen na poli diváckém, ale i akademickém, získal 4 ocenění, mezi nimi i to nejvyšší - film roku. A po právu. Ray Millard v hlavní roli svou roli pojal velmi zodpovědně a diváka až mrazí při jeho opileckých výstupech. Jeho oddaná přítelkyně a láska, která se snaží bojovat za lepší zítřky, je naprosto okouzlující a já osobně jsem jí držela všechny pěsti, aby svého milého přivedla konečně k rozumu. Alkohol je jedna z velkých metel lidstva a je jen dobře, že i v takto rané filmařské době se našli tací, kteří se odhodlali a podle knižní předlohy zpracovali film. (20.08.2012)

Takmer dokonalá štúdia človeka, ktorý klesol na samé dno. Alkoholik - to je jeho povolanie. Nikde nepracuje a život mu sponzoruje štedrý brat...Ocenenie oscarmi je zaslúžené, podobné filmy starnú veľmi pomaly a opilecké finty ako sa dostať k peniazom či chlastu sú do bodky účinné i dnes. Hneď v úvode je veľmi dobrá scéna príprav na odchod, kde Ray Milland hľadá každý vhodný moment na to, aby prepašoval fľašu. Za úplný vrchol považujem scénu, kde neustále hľadá whisky, ktorú sám schoval, ale zabudol kam. Výborná je i scéna na záchytke a marné hľadanie záložne. Dnes je židovský sviatok, čo by si chcel? Na tému alkoholizmu, budete ťažko hľadať niečo lepšie a po filme bude každému jasné, prečo ožran vidí peniaze a chlast úplne všade a vo všetkom. Aj názov filmu mohol byť iný. Taký ako jeho plánovaná kniha - "Pití". No "Chlast" by znel lepšie...80%. (23.05.2013)

Film je to sice starý, ale téma v něm zachycené nadčasové... Je pravda, že v současné době už není zdaleka tak skandální, jako v době svého vypuštění, i tak je ale pozoruhodně naturalistické a tragické. Velké sólo pro Raya Millanda, který se tu skutečně vyřádil (a vykoledoval si plešouna), mimochodem, často mě v průběhu sledování napadalo, že vypadá jako kříženec Jimmiho Stewarta a Cary Granta... :-) Každopádně zajímavý a poutavý film, něco na té sebevědomosti narace mi připomělo Kaufmanovu Adaptaci... (22.10.2006)

Tenhle alkoholní dýchánek posbíral hned několik prestižních ocenění, k oscarovému zlatu se propil i hlavní mužský představitel Ray Milland, který lokal pořád a pořádně. Obecně opilci zřejmě díky svému tragickému kouzlu oslovovali akademiky opakovaně (Lee Marvin – Dívka ze Západu, Nicolas Cage – Leaving Las Vegas, Jeff Bridges – Crazy Heart nebo Albert Finney – Ve stínu vulkánu). Nejskrytější zákoutí nemocné alkoholikovy duše zkoumá v tomhle psychologickém dramatu Billy Wilder, dokonce tehdy nadzvedl ze židle lihovarnický průmysl, kterému se nelíbilo, jak otevřeně se k tématu alkoholismu staví. Výsledek je dalším kousavým příspěvkem do Wilderovy bohaté filmografie. Ukazuje obraz světa tak, jak se mu jeví, přináší precizní řemeslo, neztrácí se v souvislostech a i po těch dekádách odstupu působí pořád docela svěže. (04.05.2016)