Strašidelné příběhy na dobrou noc

Jak to hodnotit, když je tam hranice 7+ ? Pro koho je to určené? Pro tak malé děti? To rozhodně ne! Sice tam není nic strašného, obzvlášť z pohledu dnešní doby. Jenže chápání dětí je jiné, než znalých dospělých a tak by bylo o noční můry postaráno a díky efektům na pár leknutí zaděláno. Dětem se to i může líbit, ale fakt je ten, že je to až od 12 s podmínkou, že dětičky jsou gameři! Mě jako dospělému to přišlo velmi nudné a roztahané. Ani mě to nezabavilo. Musel jsem na to koukat na 2x. Efekty jsou fajn. (13.10.2021)

Docela hezký, moderní a lehce hororově laděný příběh pro celou rodinu. Tak trochu ve stylu: "Jak pejsek s kočičkou vařili dort".  Od všeho trochu, místy smutný, místy dobrodružný, občas veselý a i docela poučný. Herci v pohodě, snad jen výprava a vizuál mohl být trošku rozmáchlejší, celkově to působilo dosti chudě. Kočička krásná. Konec nabízí možnost pokačování, ale asi bych se do toho nepouštěla.  Za mne spokojenost a 65%. (22.10.2021)

Aj rodinné fantasy s prvkami hororu, určené predovšetkým pre najmladšiu vekovú kategóriu, by mohlo aspoň čiastočne uspokojiť. Lenže bohužiaľ, väčším hororom je v tomto prípade aj “Never ending story”, než táto absolútna zbytočnosť, ktorá v dnešnej dobe neuspokojí ani 6 ročného, nie to ešte dospelého. (21.09.2021)

Keby som "Nightbooks" označil ako kvalitným rodinným hororom, tak by som teda poriadne prestrelil a rozhodne by som sa mohol za svoje slová hanbiť. Ja by som povedal, že nie všetky horory musia byť spracované pre dospelých. Koniec koncov je treba uznať, že k strašidelným príbehom ma asi najviac dostali Nickelodeon so svojim "Are You Afraid Of The Dark?". A hoci keď sa na niektoré príbehy pozerám spätne, tak nemôžem o nich povedať, že sú nejako extra strašidelné, no rozhodne vo mne vzbudili záujem o hororové médium. Takže nejako by sme mali začať všetci a nemusia to nevyhnutne byť tie "skutočne strašidelné príbehy". A toto možno nie je úplne najhoršia voľba. Je pravda, že miestami je film neskutočne nudný a plný nič nehovoriacej vaty, ktorou len zabíjame čas. A miesto toho by sme mohli zažiť niečo lepšie. Ja neviem.... reálne strašidelné príbehy. Osobne si myslím, že viac by som asi odporúčal na pozeranie "Scary Stories To Tell In The Dark" než tento film, no sú tu elementy, ktoré ma bavili. V prvom rade poviem, že Krysten Ritter sa pre túto rolu skutočne hodila skvele. Scénky s ňou ma celkom bavia a je vidno, že si ich ako herečka mala možnosť aj celkom užiť. Decká sú okey a nebol moment, kedy by mi prišli otravné. Dokonca sa mi aj páči, že chalan rád píše strašidelné príbehy, no počas filmu som mal pocit, že asi jeho najväčším nepriateľom sú "jumpscares". Furt ho niečo vyplaší. Príbehy ako také (mohlo ich byť viac) sú celkom okey a ich animovaná vizualizácia je podľa mňa spracovaná dobre. Mix animovaného so skutočným vytvára celkom dojem. Uznávam. A musím aj uznať, že keď sa konečne dozvieme čo sa vlastne stalo a prečo na začiatku Alex utiekol z bytu ohromne naštvaný a nešťastný je dobre vysvetlené. A myslím si, že mnohé decká si v živote prežili presne to isté čo on. A uznávam, aj ja som si toto užil. Takže mu rozumiem. Môžem ešte aj povedať, že vizuálne film vyzerá kvalitne a efekty sú dobré. Śkoda je len tá, že príbeh ako taký je len snaha dostať sa von. Nič viac v tom nie je. Cieľ - utiecť je hnacím motorom filmu a to nebol podľa mňa dobrý nápad. Lebo čas sa dal využiť oveľa zaujímavejšie. Ako? No predsa strašidelnými príbehmi. Čiže technicky môžem povedať, že jediný problém filmu je, že si pletie slovíčka cieľ a dej. Lenže bohužiaľ, s tým súvisí aj fakt, že väčšiu časť stopáže sa človek nudí. A ten temný jednorožec - viac komické než strašidelné. Za jedno pozretie som okey, no je cítiť, že film mal na viac. Ale v tomto smere asi je za to zodpovedný režisér David Yarovesky, ktorý už druhýkrát mal dobrý námet, no spracoval ho veľmi priemerne. (Pre tých čo nevedia, narážam na "Brightburn"). Hodnotenie: C+ (16.09.2021)

Netflix se snaží uspokojit i mladší diváky a tento film je cílený hlavně pro ně. Což by všichni měli vzít v úvahu především, než se do něj pustí. Jde totiž především o rodinné fantasy s trochou té strašidelné atmosféry – nikoliv o čistokrevný horor pro dospělé! A podle toho by se k němu mělo i přistupovat. Ono je pěkné, že se mezi producenty objevilo i jméno Sama Raimiho, ale ten už dnes spolupracuje na kdečem. Takže je potřeba to brát dost s rezervou. Samotný příběh není vyloženě špatný, dokonce nabídne i několik děsivějších pasáží, což snad ocení i fandové hororového žánru.    Ale jak už jsem poznamenal, jde hlavně o fantasy. Takže tu máme kouzelné sídlo s několika velmi rozmanitými místnostmi (zahrada, knihovna), kde hrají prim hlavně kulisy a pestrobarevné barvičky. To všechno doplňuje několik Alexových příběhů (hraných i polo kreslených), které postupně předčítá čarodějce. Jejich kvalita je různorodá, ale to musí posoudit každý sám.    Jak se příběh chýlí ke svému konci, odhalíme i nejděsivější tajemství tohoto místa a tady začala houstnout i samotná atmosféra. Dojde i na slavnou Perníkovou chaloupku. Nečekejte žádné nervy drásající záběry, ale lehce se přitvrdí, což bylo jen a jen dobře. Co se hereckých výkonů týče, tak ani tady jsem nebyl vyloženě zklamán. Hlavní hrdina mi sice zpočátku lezl na nervy, ale postupem času si získal mé sympatie stejně jako představitelka Yasmin. Hlavní prim tu ale hrála Krysten Ritter, která roli čarodějky zvládla dost slušně a byla jasným tahounem celého tohoto filmu. Nečekal jsem žádné zázraky, ale dostalo se mi vcelku průměrné podívané, pro mladší publikum, u které jsem se ani moc nenudil. (06.01.2024)