Dracula

Upřímně řečeno, strach už tento snímek asi nikomu nenažene. Strohá scéna, statická kamera – jako bychom se octli v divadle. I herecké výkony jsou takové nemastné neslané. Z tohoto průměrného schématu vybočují dvě věci – vlezlá ústřední melodie a výkon Bely Lugosiho. Sice se jedná o výkon podobného ražení, jako ve filmech Eda Wooda 50.let – patetické proslovy, naprosto absurdní mimika a teatrální pohyby – ale je tu něco navíc. Je tu cítit blízkost ikony, kultu, který kolem sebe Lugosi dokázal rozpoutat. Jeho výkon se z dnešního pohledu může zdát amatérský, ba směšný. Současně však z určitého úhlu může působit děsivě. Z Lugosiho podání čiší naivní představa, že on sám je Draculou. A tato naivita se postupně mění v jakýsi fanatismus. Jinak řečeno, neuvěřil jsem mu, že je Dracula, ale o to děsivější mi přišlo poznání, že si to o sobě myslí. Dracula není žádné umění. Nejsou tu ani zdařilé triky, nic. Hypnotizující výkon hlavního představitele ho však povyšuje na nevšední zážitek. (03.12.2005)

Nenapíšem toľko,čo som písal k predchádzajúcemu komentáru na The Invisible Man,tam nehral ani Lugosi,ani Karloff,v tomto prípade hrá prvý zmieňovaný,ktorý baží po krvi,Gróf Dracula.Tým nechcem povedať,že by trpel nedostatkami,dostáva sa mi veľa hrôzy,strašidelných postáv,desivej atmosféry a neustálej hudbe,kde vidím aj Van Helsinga,aj úplne prvú obeť Renfielda,ktorý sa nikdy nespamätal z prvého stretnutia s Grófom... Bela Lugosi síce nevie anglický ani ceknúť,o to pôsobí strašnejšie,skrátka celý svoj hovorený text sa musel naučiť naspamäť,ale pochybujem,že ho niekto vôbec prekoná v tejto role. Ted Browning servíruje klasický horor z Universalu,ktorý sa môže pokojne stať neprekonaným dielom s touto tématikou a myslím,že ja osobne mám zvláštne pocity z toho,že by som sa stal svedkom týchto šialených situácii,z ktorých by mi mohlo kľudne preskočiť? Perfektný atmosferický horror,ktorý pracuje najmä s atmosférou a hudbou,samozrejme BELA LUGOSI nesmie chýbať,on si celé dianie pekné vychutnáva,len tak ďalej Count Dracula,máte na to byť tým,čím ste... (03.09.2014)

Já ten příběh o Drákulovi prostě nikdy moc nebaštil. Jednak mi sám o sobě nikdy nepředložil tolik hororových a děsivých momentů, kolik bych od takové látky očekával, a hlavně upíři jako filmová monstra jsou už zkrátka pasé. Jediné, co posouvá tento originál na pozici hororové klasiky, je démonický Bela Lugosi, který si transylvánského hraběte střihl s obrovskou chutí a dodal mu bezrozměrné charisma, kterému nemohl konkurovat ani úlisný Gary Oldman. Jinak technické zpracování ještě dost pokulhává, atmosféra funguje jen místy (jen když je v hledáčku kamery Lugosi) a odfláklé finále si Browning určitě za rámeček nedal. Film ale za ztrátu času zcela jistě stojí-už kvůli Lugosimu a jeho úvodnímu "I am.... Dracula", které si herec tak labužnicky vychutnal, jak se to vidí jen málokdy. 70% (13.08.2013)

Draculovská verze Toda Browninga opouští dvě podstatné věci, charakteristické pro předchozí verzi Friedricha Wilhelma Murnaua: expresionistické mistrovství formy a vidění Draculy jako nelidského monstra. První odklon je jednoznačně ke škodě, film působí vizuálně dost nepřesvědčivě a určitá umělost narozdíl do expresionistických kulis boří genius loci filmu. Více než dvě třetiny snímku se odehrávají v nudném salónním prostředí Anglie, scénář prudce redukuje rumunskou expozici i finále v opatství ve Whitby. Prostřední část se zamotává do repetic podobných dialogů i scén a nemohu si pomoci, když není na plátně Dracula, je poněkud nudná. Browning působí jako filmař těžkopádně, střih je hodně uhozený a narozdíl od Jamese Whalea (téhož roku natočil Frankensteina) nemá takový dar pro kompozici obrazu. Druhý odklon však téměř vše napraví. Bela Lugosi dodal Draculovi aristokratický rozměr, který mu přihrblý Max Schreck upřel, a umocnil démoničnost a charisma, které z transylvánského hraběte čiší. Jeho "I am... Dracula" je jedinečným svědectvím o tom, jak hluboko se Lugosi do postavy ponořil a jak labužnicky s ní vychutnal každičké slovo. Detaily na jeho tvář s expresionisticky zvýrazněnýma očima nepůsobí při nejlepší vůli směšně ani v čase splatterů a slizu. Je to právě jeho díl zásluh, který učinil z této verze Draculy kult, byť např. Coppolova verze je filmařsky mnohem dokonalejší. (22.12.2005)

Po uvedení Kabinetu doktora Cagliariho v roce 1921 se horor začíná stávat žánrem, který má své místo. Film využívá na svou dobu nejmodernější střihové postupy. Provedení je pro mě hrůzostrašnější než mnohé současné horory. Při nočních mlžných scénách pod karpatským hradem můžeme více zapojovat naši fantazii. Nalíčeného Lugosiho bych nechtěl potkat někde v nočním podchodu. (09.12.2017)