Réžia:
James WhaleKamera:
John J. MescallHudba:
Franz WaxmanHrajú:
Boris Karloff, Colin Clive, Valerie Hobson, Ernest Thesiger, Elsa Lanchester, Douglas Walton, Gavin Gordon, Una O'Connor, E.E. Clive, O.P. Heggie, Dwight Frye (viac)Obsahy(1)
Jeden z nejpopulárnějších hororových filmů všech dob. Filmová klasika. V divácky oblíbeném a kritiky ceněném pokračování Frankensteina opět zazářil Boris Karloff v roli nešťastného monstra, které tentokrát zatouží po partnerce. Colin Clive se vrací jako přehnaně ambiciózní Dr. Frankenstein, aby svému dítěti vytvořil podobně prokletou nevěstu (Elsa Lanchesterová). Režisér původního Frankensteina, James Whale, tímto snímkem završil svou skvělou kariéru. Frankensteinova nevěsta je film, jež potěší nejen fanoušky hororu, nýbrž všechny filmové labužníky. Pokračovanie filmu FRANKENSTEIN (1931), nasledované filmom SON OF FRANKENSTEIN (1939). (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (132)
Čtvrtý disk ze série Universalu, věnované klasickým černobílým hororům, přináší pokračování Frankensteina. V prvním dílu monstrum i Frankenstein umírají v hořícím mlýně. Ale již ve 30. letech bylo, zdá se, potřeba, scenáristických obezliček, známých ze současných televizních seriálů, totiž, jak vzkřísit tyto mrtvé. A tak monstrum se zachrání díky sklepním prostorám s vodou pod mlýnem, zatímco Frankenstein se prostě probere doma, své snoubence a nyní i novomanželce v náručí. Monstrum mezitím dál hledá sebepoznání i možné cesty stát se člověkem. Potká duchovního otce svého stvořitele, slepého poustevníka, naučí se mluvit, ale když se nevydaří vytvoření jeho nevěsty, sám končí svůj život. Alespoň do dalšího dílu. V hlavní roli se objevil opět Boris Karloff, znovu režíroval James Whale, a zajímavé dvojrole se ujala Elsa Lanchester – hraje totiž v úvodu samotnou Mary Shelley, která za bouřlivé noci vypráví přátelům jen tak z hlavy další pokračování, a v závěru pak Frankensteinovu nevěstu, resp. druhé monstrum. Komentář k filmu si vzal na svědomí filmový historik Scott MacQueen. Než o hercích povídá více o filmu samotném, tedy zajímavých okolnostech jeho natáčení – tedy, jak se muselo opět na zásah cenzorů ve filmu stříhat (vadily přílišné záběry na dekolt Mary Shelley, německé reálie, náboženské odkazy), nebo jak vznikaly různé triky (maličkaté lidičky v láhvích) či účes a nalíčení Frankensteinovy nevěsty. Následuje dokument Je živá, který uvede režisér Joe Dante. Nejprve se podíváme do studií Universalu a jejich výrobní dílny té doby, kde vznikal již jeden horor za druhým. Tom, o čem jsme v komentáři k filmu jen slyšeli, nyní uvidíme na vlastní oči – líčení Frankensteinovy nevěsty, ony zatracované náboženské symboly, o výpravě pohovoří dokonce nejznámější americký tvůrce hororů Clive Barker. A také se dozvíme, že režisér filmu měl jistou náklonnost pro – muže. A na závět tradiční kvanta plakátů, fotografií – a trailer. ()
Když v roce 2002 vysílali na ČT2 kolekci universalovských hororů (pod názvem Klenoty filmové hrůzy), podařilo se mi shlédnout pouze Frankensteinovu nevěstu. Když jsem se teď k ní po šesti letech opět vrátil, musím říct, že se mi líbila snad ještě více než tehdy a rozhodně je tento film mnohem koukatelnější než jeho první část z roku 1931. Nicméně Frankensteinova nevěsta už dnes nefunguje jako horor, ale jako regulérní psychologické drama, jehož nejpůsobivějšími scénami jsou ta v domě slepce a pak samozřejmě závěr. Karloffovi tu skvěle sekunduje postava dr. Pretoria, který je vlastně ve skutečnosti tím největším monstrem. Skvělý film. ()
Minimálne o triedu (ak nie viac) vyššie ako prvý diel - viac ponurosti, gradácie (vychytávková hlavne oživovacia procedúra ženy-priateľky-nevesty) Karloff je ikona - baví a desí zároveň, triky sú výborné, isté scény emocionálne nabité a dojemné (monštrum a slepý starec) ... pričom spracováva nadčasový námet, že primárnou potrebou muža je žena. ()
Snažit se poměřovat kvality mistrovské a vybroušené Frankensteinovy nevěsty s předchozím dílem je stejně nesmyslné jako stavět dílo Karolíny Světlé na stylistickou a myšlenkovou úroveň knih Virginie Woolfové nebo, abych zůstal ve filmařské sféře, poetickou neschopnost F. A. Brabce na roveň genialitě lyrického guru Terrence Malicka. Milovat může člověk oba dva díly bez rozdílu, ale v rámci zdejšího hodnotícího systému od sebe nemohou být vzdálenější. ()
Možná jediný zástupce Universal Classic Monsters, o kterém se dá směle prohlásit, že je nestárnoucí klasikou. Ani ne tak horror jako spíš tklivý příběh nešťastného monstra toužícího po svém místě ve světě lidí. Borisi Karloffovi se tentokrát dostalo více prostoru a homunkulus tak získává mnohem zajímavější rozměry a zcela zastiňuje všechny už tak dosti nevýrazné postavy, z nichž negativně vyčnívá jen uřvaná a otravná komorná v podání Uny O'Connor. Tradičně skvělá je atmosféra, nádherná hra světel a stínů, kouzelná byla i etuda s trpaslíky ve sklenicích a vyvrcholení s Frankensteinovou nevěstou je pak asi to nejlepší z tohoto filmového vesmíru vůbec. A za něj pochopitelně pět hvězd. ()
Galéria (125)
Zaujímavosti (54)
- Frankensteinova nevěsta je na plátně sotva pět minut a nikoho nezabije. Je tedy jedinou "čistou duší" ze všech klasických monster studia Universal (dále například: Vlkodlak či Dracula). (DaViD´82)
- Byl natočen i epilog snímku, který se opět odehrával v salónku s lordem Byronem a Mary Shelley. Pro finální sestřih však nebyl tento epilog použit. (DaViD´82)
- Anachronismus: Ve snímku se objevují moderní vynálezy, jako např. telefon. James Whale vysvětlil, že se jeho film odehrává v "alternativním vesmíru", a proto se zde volně promíchávají technologie, účesy (atd.) 19. a 20. století. Tento argument vysvětluje mnoho anachronismů, ale nefunguje pro vysvětlení anachronismu mezi moderními vynálezy a prologem. Scéna prologu se neodehrává v alternativním vesmíru, protože ukazuje skutečné postavy. Z dialogu mezi Mary Shelley a Lordem Byronem se dozvídáme, že následující události zobrazené ve filmu pocházejí z hlavy Mary Shelley. Příběh proto ukazuje vynálezy, které za jejího života ještě neexistovaly. Např. první telefony se začaly objevovat až v 70. letech 19. století, ale Mary Shelley zemřela v roce 1851. (liquido26)
Reklama