Spolok mŕtvych básnikov

Už před zhlédnutím mě zaujalo téma, samotný film pak ještě víc. Stejně jako žáci jsem se nedočkavě těšil na každou další hodinu s novým učitelem a jeho výuka mě moc bavila. Užíval jsem si též tu atmosféru objevování neznámého a zároveň několik magických momentek. Líbila se mi režisérova práce s divákovými emocemi a musím také ocenit casting. Hlavně Robin Williams byl ve své roli skvělý, ale ani představitelé studentů nijak nezaostávali, nejvíc z nich mě zaujal Robert Sean Leonard. Kupříkladu z jeho pohledu chvíli před…mě hodně mrazilo a v ten moment jsem cítil maximální naladění se na postavu. Jistě, našlo by se pár slabších scén či detailů, mám na mysli zejména pasáž „zjištění stavu“ (s nehodícím se zpomalováním) a také klišoidně zvolený typ zrádce, ale nešlo o nic, co by mě vyloženě naštvalo/zklamalo. A naopak samotnou kapitolou by mohl být excelentní konec. Ano, můžete ho mít za naivní, ale…dobrovolně se přiznávám, že mě osobně dokonale dojal a považuju ho za parádní tečku. Celkově to vidím na slabších 5*. (13.07.2016)

Carpe Diem.. Jistá režie australského klenotu Petera Weira, skvostná kamera (John Seale), Ethan Hawke dnes platící za jednoho z nejzajímavějších a zároveň nejtalentovanějších herců své generace. No, a pochopitelně božský Robin Williams ve své další vážné roli neortodoxního učitele Keatinga, který mění stávajícího metody na neobyčejně konzervativní škole v Nové Anglii. Narušuje zkostnatělé metody a škádlí tak upjatou instituci. Jedna rodinná tragédie však všechno od základů změní.. příjemný intimní snímek, místy analyzující společenské hodnoty, ve kterém v několika sekvencích zamrazí v zádech!! (10.12.2006)

Mezi nejsilnější momenty v průběhu jinak až moc poklidně plynoucího snímku patří bezesporu ony neobyčejné hodiny vyučování, vedené Robinem Williamsem. Tyto filmové okamžiky jsou zcela jedinečné a cítil jsem se u nich nadmíru spokojený, schopný docenit bezvadný příběh a perfektní režii. Další příběhy školáků sice neměly takovou sílu udržet moji pusu zavřenou od zívání (plejáda mladých herců potěší nejedno zkušené filmové oko), ale i tak je Společnost mrtvých básníků na první pohled profesionálním a lze říci i důležitým kusem americké kinematografie. Obří zásluhu na tom má zejména posledních dvacet minut, a závěrečná scéna samotná. To slzičky jen tekly. (30.12.2009)

Scénář: Tom Schulman .. Neberte dětem jejich sny nebo zbudou ze Společenstev jen mrtvý básníci… Peter Weir je takový pomalý, osobitý vypravěč a jeho filmy na mne mají obsahově i formálním podáním spíše kladný dopad, který i protentokrát přinesl poctivý divácký zážitek. Touto rolí si Robin Williams utvořil svoji škatulku přátelských profesorů nad věcí. (09.10.2007)

Nemusíme být ani básníky, aby nás tenhle úžasný snímek naprosto pohltil a svým poetickým vyprávěním uvrhl do blažené nostalgie. Peter Weir, a za tím si stojím, je jedním z nejlepších žijících režisérů, který když už natočí nějaký film, tak se s velkou jistotou zařadí mezi absolutní špičku v daném žánru. Společnost mrtvých básníků je hodně nenápadný příběh, ovšem s tak vybroušeným zpracováním, vynikajícími herci(Williams!!) a silně emotivním a nádherným zakončením, při němž mi plesalo srdce radostí snad stejně, jako poctěnému učiteli Keatingovi. Přesně takhle vznikají velké filmy, a scénář přitom ani nemusí být napsán ve verších.. 95% (07.12.2012)