Díra
Il buco
Il buco
Il Buco - Ein Höhlengleichnis
The Hole
Réžia:
Michelangelo FrammartinoScenár:
Michelangelo FrammartinoKamera:
Renato BertaHrajú:
Claudia Candusso, Paolo Cossi, Mila Costi, Carlos José Crespo, Jacopo Elia, Federico Gregoretti, Giuseppe PizzatiObsahy(2)
V roku 1961 sa skupina mladých speleológov z priemyselného severu Talianska vydáva na juh krajiny. Neďaleko malej dedinky kúsok od Neapolu sa chce pokúsiť preskúmať jeden z najhlbších jaskynných systémov v Európe. Filmári bez slov a z odstupu sledujú striedavo scenérie hôr a krásu prírody a magickú tajomnosť neprebádaných čiernočiernych hlbín zeme. Malosť a pominuteľnosť človeka sa tak dostáva do kontrastu s majestátnosťou a zdanlivou nekonečnosťou sveta v podzemí. (Film Europe)
(viac)Recenzie (21)
Doporucuji se pred sledovanim radne vyspat, abyste pri meditativnim tempu filmu neusnuli. Sam film zkrati zivot o hodinu a pul. Cinefilni dobrodruh by si tento psychoticky trip nemel nechat ujit na velkem platne. Slouzi jako obrazova kulisa pro odreagovani po trudnem dni. ()
Zíral jsem do díry, ona zase zírala na mě. Já pak zavřel oči, a už jsme si toho moc neřekli. ()
Poetický, rozjímavý, málomluvný [prakticky bez dialogů či monologů], a vizuálně překrásný film o díře. Příběhově možná (doslova) děravý, ale upřímně: co chtít k spokojenosti víc? ()
Skupina mladých speleologů prozkoumává rozsáhlou trhlinu v zemi. Starý pastevec, který kolem ní celý život pásl dobytek, pokojně umírá. Účel, pokora, srovnání, radost, klid. Miloval jsem zde každou postavu. Klaustrofobici nechť si nicméně k žánru připíšou horor. ()
Vida, „drobnost“, plná souladu, klidu a jisker dění. // Dílo Díra se odpojilo od analytických obvodů, a přesto nepřestalo žít vibracemi zdroje, nechalo vyletět úsudek z klícky, a on přesto nefrnknul za obzor, nýbrž s obzorem splynul. Zkrátka Díra jenom dlouze nazírá; meditativně, a přesto realisticky, jemně, a přesto ostře snímá podmanivost čisté skutečnosti, nic z ní nesnímá, nic k ní nepřiřazuje, ostatně není co sejmout, co přiřadit, vpíjí-li se film přímo do ní, do hlubiny skutečnosti. Z hlubiny, která sama hledí jedním okem do útroby Země, druhým do nezměrnosti nebe, vyvstává klid, soulad a jiskry dění a speleologové, stařešina v paralelním výhonku filmu, a potažmo režisér nedělají nic jiného, než že to reflektují – osvětlujícíma, nikoli vysvětlujícíma očima. // Jenže oplotil film plaňkami slov je jeho rozpoložení vzdálené; příhodnější je představa slov jako důlků do země; ať do nich chvíli děcka cvrnkají kuličky a pak ať zarostou bejlím. ()
Pořád přemýšlím, jestli si mám z filmu něco odnést, pokud si mám něco odnést. Jinak zpracování se mi velmi líbilo. ()
Tak jestli na něco nejsem, tak to jsou lyrické, poetické "filmy" o ničem. Tato děravá pastorála nenabízí nic jiného než jen pohled na krásnou italskou venkovskou krajinu a sem tam kukanec do jeskyně. Byla jsem svědkem toho, že na tento film si přišla spousta lidí zmožených festivalem, schrupnout a neumím si pro tento účel představit lepší volbu. KVIFF 2022 ()
Film mi připomněl, kterak jsem jako malý hltal seriály o speleologii a jak mě ten svět plný v temnotě skrytých tajemství, podzemních jezírek, axolotloidních tvorů a slepých ryb fascinoval. Díra působí jako jakýsi polohraný observační dokument vyprávěný skrze naprosto úžasné obrazy italského venkova a přírody, které lákají k tomu, aby zde člověk, podobně jako starý pastýř krav, odpočíval pod starým stromem a kochal se výhledy do horských dálav. Nádherné, kontemplativní, lehce klaustrofobní, působivé, bez přečtení anotace zprvu lehce nepochopitelné, bohužel také celé včetně všech postav jaksi trochu sterilní. Pozorujeme jiné, jak jsou a pozorují. Třebas jsou i aktivní, ale jako roboti stroze vykonávající naprogramovanou práci. ()
[KVIFF 2022] Eeeeeeoooo, eeeeeoooo, tei, tei, tei, eeeeeooo, eeeeooo - bůůůů - cink cink - bzzzzz - huuuhuuuu - dupdup - kop kop - lez, lez - čvacht - omdl - kop, kop - fiiiiihuuu - šlus - pís pís - chcíp - Eeeeeeoooo, eeeeeoooo, tei, tei, tei, eeeeeooo, eeeeooo! ()
Pokud počítáte s tím,že se ve filmu krom divného úvodu nepromluví,nevadí vám krávy a komunikace s nimi a rádi meditujete,Díra vás na velkém plátně pohltí. ()
Óóóóó - oh...! Tej tej tej...! Nehybnost calábrijského horského městečka naruší příjezd speleologické expedice, která se chystá penetrovat panenskou krasovou díru. Jak jeskyňáři pronikají s osudovou nevyhnutelností embólie hlouběji do vlásečnic propasti, vrásčitý pastevec, který prožil společně s rodinou a stádem krav v sousedství díry celý život, umírá. Frammartino v příliš zřejmém souladu s představou o duchu doby ordinuje modernímu divákovi pečlivě komponovanými záběry statické tempo, pohyblivé jen někdy a v nepatrnostech. Záběry krajiny s líně kráčejícím oslem; stíny mraků plazící se pastvinou; pohyb ohryzku, vyjadřující nevyzpytatelné pohnutí neotesaného venkovana. Jeskyňáři nocující v sakristii společně se sochou z kříže sejmutého Krista; hořící list magazínu EPOCA s černobílou fotografií Sophie Loren, padajíc osvětlující dno propasti; venkované bavící se napodobování zvířecích zvuků poté, co podobně celý den signalizovali stádům na pastvinách kdo-ví-co. Jaké je optimální tempo filmu? Jaké je optimální tempo života? Sadistický film, maskující se lyričností. ()
Pomaly vzniká rozpor... Narušenie symbiózy, rovnováhy a čistého súžitia človeka a prírody. Rozpor sa plynutím času pomaly prehlbuje... Film teda paralelne sleduje skupinu speleológov zostupujúcu nadol, reprezentujúcu moderného človeka a prostého starca, ktorý postupne slabne a odchádza aj spolu s výnimočnou jednoduchosťou a nepoškvrnenosťou. Frammartinov ďalší zárez takmer výhradne bez slov, niekde na pomedzí dokumentárneho a hraného filmu. 80% ()
Film by měl spíše patřit k dokumentárním filmům. Skupina mladých speleologů snímaná dlouhými statickými záběry přijíždí do Kalábrie prozkoumat puklinu v zemi. Spouští se do nitra země stále hlouběji. Z protějšího kopce je pozoruje krásně popsaná tvář starého muže, pasáka krav. Sledujeme jeho zvyky, jeho denní rituály. Kamera jej snímá z blízka, užíváme si každý záhyb jeho kůže. K tomu krávy, slunce, hory, mraky….. Proč ne…. ()
Speleologové ve skále a ve ztišené krajině, kde je pozoruje starý muž. Pomalu plynoucí film ke kontemplaci.(50%) ()
Film aka Jak nas*at diváka. Celou dobu čekáte na to, co bude v té díře....odpověď zní: Vůbec nic! Ano, film má hlubší myšlenku. Speleologická mise se zde střídá s příběhem starého muže, který na konci filmu zemře. Tudíž je zde obrazné přirovnání mise k lidskému životu, ve kterém také dojděme na konec a většina z nás po sobě nezanechá nic slavného nebo vzácného. Snímek je postaven zejména na dobré kameře. Mezi klady a důvody, proč se na tento film podívat, patří zejména působivé záběry italských Alp a dokonalé snímání speleologické mise. Bohužel, film měl velice pomalé tempo a pomohlo by mu zkrácení stopáže. Celkově to byla nudná podívaná bez JEDINÉHO dialogu. 4/10 (KVIFF 2022) ()
Proč nenapsali DOKUMENT? O díře... Takhle podle mě nevypadá drama, když parta speologů prolejzá bez jedinýho slova jednou dírou v zemi a vedle umírá asi stoletej pastevec krav. ()
Tento snímok je skrytým klenotom pre všetkých milovníkov prírody, ktorý obsahuje úchvatné a miestami aj dychberúce zábery z objavovania jaskynných zákutí malebnej Kalábrie. Ja ako jemný klaustrofobik som mal čo robiť, aby som niektoré zábery predýchal a keď to spojím s čarokrásnymi zábermi miestneho prostredia, nemohlo to dopadnúť zle. Je to vlastne niečo medzi dokumentom a hraným filmom, ale veľa slov sa tam nedočkáte. V konečnom dôsledku to ale ani nie je treba. 75 % ()
V dnešní době naprosto zbytečný film bez jakéhokoli podnětného poselství. Film pro konzervy. ()
Krásný dokument. Překvapilo mě, že film o "objevování díry" může tak zaujmout. Krásná ukázka přírody italského venkova. Body navíc přidala příběhu i "vedlejší" linie se starším mužem. Lepších 70%. [KVIFF 2022] ()
Zachyceni doby, krasne scenerie. ()