Réžia:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrajú:
Zdeněk Štěpánek, Gustav Hilmar, Vlasta Matulová, Bedřich Karen, Jan Pivec, Miroslav Doležal, Václav Voska, Jana Rybářová, Petr Haničinec, Stanislav Neumann (viac)Obsahy(1)
Záverečná časť veľkolepej husitskej trilógie Otakara Vávru. Po bitke pri Sudoměři sa husitské hnutie šíri po celej krajine a ľudia odchádzajú budovať opevnenie mesta Tábor. Pražania žiadajú o pomoc proti Žigmundovym vojakom a táboriti pod vedením Jana Žižku sa vydávajú smerom k Prahe. Opevnia sa na hore Vítkov, aby sa v krvavej bitke stretli s početným Žigmundovym vojskom. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (135)
Nejzdařilejší díl husitské trilogie. Jan Žižka zde sice hraje de facto druhé housle a objeví se až v polovině, je tu ale perfekně napsaná nečernobílá postava zemana (Gustav Hilmar), despotický páter Káliš (výborný Václav Voska) a bitva na Vítkově, jejíž ztvárnění nemá na svou dobu v našich končinách obdoby. 90%. ()
Pre mňa najlepší diel trilógie. Možno preto, že vzletné reči nahradili životaschopné a uveriteľnejšie dialógy, že je tu naozaj každý proti každému, aj brat proti bratovi. Tentokrát tu už nemáme čisto čiernobiele rozdelenie skupín a postáv, brutálnemu násiliu sa nikto nevyhýba a uvidíme, čo je to napríklad náboženský fanatizmus. Realita možno bola trochu iná, ale pre neznalca týchto dejinných udalostí ide každopádne o hodnotný informačný výlet do jedných z najzaujímavejších časov českých dejín. Mladých, nových divákov by mohlo zaujať, že tentokrát nesledujú veľkú počítačovú bitku, ale že tu sú skutočne všetci bojujúci z mäsa a kostí. Je to síce statickejšie, ale takto sa točili filmy v tomto období aj v Hollywoode a Proti všem za nimi monumentalitou nijak výrazne nezaostáva. ()
Tohle nahlédnutí do naší vlastní historie se mi velmi zamlouvalo, husité jsou mi v mnoha ohledech sympatičtí, to upřímné volání po reformě církve a odhodlání bít se za pravdu i za cenu vlastního života nesmírně obdivuji.. Pochvalu zaslouží výborní herci, úchvatná a velkolepá výprava a v neposlední řadě je to úžasně natočeno.. ()
Tělo v moci ideologie. Každý úd se v okamžiku, kdy ze sebe vyzařuje tajemství, svou duši – šílenství, úzkost, radost, štěstí, vůli – může stát oporou ve vzletu i při nachýlení. Více než pět set let od husitského povstání, něčeho spíše zemského, přírodního než vypočteného, kulturního, konstruovaného, „historického“ nedokážeme ani naznačit, jak tehdy plynul čas, co kdo z nás tenkrát prožíval, a nyní tváří v tvář těm promyšleně sehraným tělům, která se tak důvěrně známě pootevírají, aby vynesla svůj soud, musíme jistě říct to jediné: stojíme proti jakémukoliv násilí a fanatismu. Záhy jsem nabyl dojmu, že zde nejde o nic víc než o přizpůsobení si něčeho nepřisvojitelného. Hnutí se změnilo v pouhé gesto, a to v gesto vybízející k podobnému povstání – žel k jakému asi? Ovšem asimilovalo se to přesvědčivě… Propaganda. ()
Třetí díl velkolepé husitské trilogie je důstojným završením celého díla. Sice se tendenčnosti nevyhneme ani tentokrát, ale celková "politická" situace je nastíněna dobře a vyznění, že boje pánů o moc nakonec vždy odnesou především ti nejchudší, je pravdivé v každé době a situaci. Ten, kdo má majetek a moc se bije za to, co má. Kdo nic nemá, musí se bít za pravdu a čest. Třikrát bravo Otakaru Vávrovi. Celá trilogie je jedním z největších děl československé filmové tvorby. Byl bych moc rád, kdyby se této látky ještě někdy někdo ujmul. Jen se obávám, že by to jen stěží někdo dokázal lépe. ()
Galéria (57)
Zaujímavosti (14)
- Po závěrečné bitvě na Vítkově Jan Želivský (František Horák) vyhlásil nad Prahou diktaturu a zahájil teror proti všem nepřátelům husitské revoluce. Postavil se do čela husitů při tažení do východních Čech a po fatální chybě v bitvě u Mostu jej nahradil Jan Žižka (Zdeněk Štěpánek). Nakonec byl Jan Želivský zajat a popraven v Praze roku 1422. (Nick321)
- Premiéry tohoto filmu (4. 10. 1957) se nedožili tito zúčastnění herci: Jana Rybářová (zemřela 12. 2. 1957) a Vladimír Řepa (zemřel 19. 8. 1957). Kromě toho byl tento film posledním pro herce Adolfa Vojtu – Jurného (bratr Jaroslava Vojty a Hermíny Vojtové) a J. O. Martina, kteří zemřeli nedlouho po premiéře. (krib)
- Ve filmu je podobně jako i jindě zmíněno, že proti husitům postavil Zikmund stotisícovou armádu. Soudobí historici však údaj považují za přemrštěný a dodávjí, že mohlo jít maxímálně o počet 50 000, což je na tehdejší dobu vysoký počet. (infected)
Reklama