Against All
Réžia:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrajú:
Zdeněk Štěpánek, Gustav Hilmar, Vlasta Matulová, Bedřich Karen, Jan Pivec, Miroslav Doležal, Václav Voska, Jana Rybářová, Petr Haničinec, Stanislav Neumann (viac)Obsahy(1)
Záverečná časť veľkolepej husitskej trilógie Otakara Vávru. Po bitke pri Sudoměři sa husitské hnutie šíri po celej krajine a ľudia odchádzajú budovať opevnenie mesta Tábor. Pražania žiadajú o pomoc proti Žigmundovym vojakom a táboriti pod vedením Jana Žižku sa vydávajú smerom k Prahe. Opevnia sa na hore Vítkov, aby sa v krvavej bitke stretli s početným Žigmundovym vojskom. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (135)
Tohle nahlédnutí do naší vlastní historie se mi velmi zamlouvalo, husité jsou mi v mnoha ohledech sympatičtí, to upřímné volání po reformě církve a odhodlání bít se za pravdu i za cenu vlastního života nesmírně obdivuji.. Pochvalu zaslouží výborní herci, úchvatná a velkolepá výprava a v neposlední řadě je to úžasně natočeno.. ()
Vávra naznačil nejednotnost husitského hnutí. Šimon „Ohnivec" zábavně reprezentoval sektářskou část kališníků. Žižka byl jedinečná postava. Konečně v roce 2016 by měl být znovuzrozen v českém filmu. Celá trilogie černobíle reprezentuje pozitivní obraz/odkaz husitské revoluce, což je s ohledem na rok vzniku pochopitelné. 73%. ()
Vítěství na vítkově je pro náš národ nepředstavitelné, poprvé a asi naposledy jsme porazily světovou armádu, díky geniálnímu generálovy Janu Žiškovy. Husitství je moje oblíbená historická epocha a tento film husitství oslavuje. Co mi na něm vadí je ruka Josefa Macka, marxistického historika, jehož Husitské revoluční hnutí, je vlastně jakousi předlohou, národní komunistického revolučního obrození. Je vtom cítit vliv padesátých let, to samozřejmě škoda. ()
Už předchozí snímek "Jan Žižka" ukázal, že by síla Vávrovy trilogie mohla být i v bojových scénách, a právě snímek "Proti všem" to naplno potvrzuje. Vynikají velmi dobrým provedením, kdy skutečně máte pocit, že jste se ocitli na středověkém bojišti. Není to tak hluboké jako "Jan Hus", ale bavilo mě to více než druhý film. ()
Pro třetí (a závěrečný) díl husitské revoluční trilogie si Otakar Vávra a Miloš V. Kratochvíl zvolili adaptaci stejnojmenného románu Aloise Jiráska, což má za následek, že kromě ideologie 50. let sem přibyl vypjatý nacionalismus 19. století, který s dobou husitskou nemá nic společného. Nicméně opět platí to, co jsem napsal k předchozím dvěma dílům této trilogie. Tady to zvedají bitevní sekvence, především bitva na Vítkově. ()
Galéria (57)
Zaujímavosti (14)
- Film sa stal na 38 rokov najdrahším filmom Československa a následne Česka, čo doteraz neprekonal žiaden český film. (Raccoon.city)
- Jak na začátku filmu zmínil sakristián (Stanislav Neumann), husité skutečně rozsévali po Čechách teror mnoha způsoby. Vypalovali kláštery, neváhali ani vraždit jeptišky či jinověrce. Husitský kronikář Vavřinec z Březové píše: „Dne 12. června 1420 upálili táborité čtyři zbraslavské cisterciácké mnichy proto, že nechtěli svolit k přijímání pod obojí způsobou a že nechtěli odložit svůj šat řeholní.“ Prosluli taktéž jako takzvaní obrazoborci, ačkoliv v propagandistické trilogii působili zbožně, co se týče svatých ikon, sochy demolovali, světce na obrazech bodali kopím do očí a přitom posměšně říkali: „Jsi-li Bůh nebo svatý, braň se, a my ti uvěříme!“ Zabíjeli se dokonce i mezi sebou, Jan Žižka (Zdeněk Štěpánek) po bitvě u Strauchova dvora ve zlosti roztříštil umírněnému husitskému knězi hlavu palcátem a prohlásil, že „musí pražským kněžím vyholit lysiny“. Nectily se ani zásady čestného boje. Při jednání o kapitulaci Německého Brodu 10. ledna 1422 Jan Žižka nerespektoval ani on, ani jeho muži vyhlášené příměří. Vpadli do města a rozpoutali naprostý masakr, při němž zahynulo asi 1 500 místních ozbrojenců i civilistů. Film tedy vytváří dost zkreslenou představu o nezištných utlačovaných a vždy poctivých husitech. (Nick321)
- Premiéry tohoto filmu (4. 10. 1957) se nedožili tito zúčastnění herci: Jana Rybářová (zemřela 12. 2. 1957) a Vladimír Řepa (zemřel 19. 8. 1957). Kromě toho byl tento film posledním pro herce Adolfa Vojtu – Jurného (bratr Jaroslava Vojty a Hermíny Vojtové) a J. O. Martina, kteří zemřeli nedlouho po premiéře. (krib)
Súvisiace novinky
Otakar Vávra: 1911 - 2011
Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (viac)
Reklama