Cena za nežnosť

Tak tohle byl opravdu zvláštní film. Chvílemi jsem měl pocit, že bych se měl nudit (ale nenudil), chvílemi jsem měl pocit, že bych měl všechny postavy nesnášet (ale dopadlo to přesně opačně), a měl jsem taky pocit, že bych si měl postěžovat na příliš rozmáchlou stopáž, ale vzhledem k tomu jakým časovým obdobím mě tvůrci provedli, musím naopak ocenit, že měla celá záležitost vcelku umírněnou zhruba dvouhodinovou délku. Vzhledem k tomu, kudy se příběh v závěru ubíral, jsem očekával prvoplánovou hru na city podkreslenou tklivými melodiemi, ale pak mi došlo, že tehdy tvůrci ještě něco uměli, takže postavy i ve chvílích nejtěžších nedeklamovaly jen tisíckrát omleté prázdné fráze, protože je scénárista nadále zásoboval smysluplnými replikami. Shirley MacLane byla zase jednou skvělá, Jack Nicholson lavíroval mezi slizkostí a démoničností (a na jeho ultrakrátký župánek hned tak nezapomenu) a veškeré herecké výkony tady rozhodně tvořily základ pro mou čtvrtou pěticípou. S příběhem jsem měl jeden větší problém; hlavně v první třetině snímku se mi zdál být poněkud chaotický a neučesaný, ale později se to nějak utřáslo. / "Před pár lety jste mě pozval na oběd. A zajímalo mě, jestli to pozvání pořád platí." / "Mám rád světla rozsvícené." "Tak jdi domů a rozsviť si tam!" / Poučení: Tím nejhorším, co jsem zatím v životě zažil byly projevy soucitu. Ať už pravého nebo falešného. (03.04.2023)

Něžný a laskavý film o lásce, rodinných vztazích a bolestivé ztrátě. James L. Brooks je výborný režisér a jsem rád, že si za Cenu za něžnost odnesl Oscara. V hlavních rolích matky a dcery se představují fantastická Shirley MacLaine (Aurora) a neméně výborná Debra Winger (její dcera Emma). A pak je tu samozřejmě Jack Nicholson v parádní roli astronauta Garretta, Aurořina nového přítele (také zasloužený Oscar). Lepší tragikomedii, než je Cena za něžnost jsem v americké kinematografie snad nikdy neviděl. Moje nejoblíbenější scéna je zřejmě projížďka Aurory s Garrettem na pláži. U mě to nejlepší hodnocení. Pět Oscarů za adaptovaný scénář, vedlejšího herce, hlavní herečku, režii a film. Krásný a dojemný příběh. (02.01.2018)

,,JÁ SE PROSTĚ UŽ NECHCI PRÁT.“ … ,,- CO TÍM CHCEŠ ŘÍCT? KDY SE PEREME? … ,,KDY SE PEREME? TY MĚ PŘEKVAPUJEŠ. VŽDYCKY NÁS VIDÍM, JAK SE PEREME, PROTOŽE SE MNOU NIKDY NEJSEŠ SPOKOJENÁ.…“ /// Svým způsobem vobyčejnej příběh. I ty postavy jsou takový normální, vobyčejný a přesto – díky dialogům zajímavý. Vztah matky s dcerou a věci kolem chlapů… spíš bych řekl, že to bude pro holky. Ale vono mě to baví. Pak zjišťuju, že ¾ filmu je vlastně ,,jen“ taková dlouhá seznamka. Proto, abych jim byl blíž a blíž. Abych poznal, že jsou schopní citů, ale taky, abych je dokázal prožít s nima. Což na 30let starej film není špatný! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennej román, kterej napsal v roce 1975 Larry McMurtry, jsem nečetl. 2.) Sleduju jen kousky, u kterejch můžu uronit kroupu. 3.) Thx za titule ,,fridatom“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (24.11.2013)

Hlavní role nebo vedlejší? Je to jedno - tenhle pozoruhodný herec doslova magneticky přitahuje veškerou pozornost, ať už má ve filmu jakýkoliv štěk.. Jack Nicholson je legenda, po které jednou zůstane velká díra!! Na svou dobu místy odvážné drama (pořád jsme na poli hollywoodského kousku), ve kterém sledujeme jeden komplikovanější vztah matky s dcerou, která postupně vylétává z hnízda. Poměrně klišovitý kus, který nešetří sentimentem i prudkými zvraty (které ovšem příliš nefungují), může za úspěch děkovat zejména hercům. Bez nich by se plácal v průměrných vodách. I tak do nich při vší úctě k tvůrcům víceméně patří. Role Oscarem oceněného Nicholsonem byla důležitá, ale přece jen okrajová. Znovu byl výborný, ale vynikající jako jinde (kde si cenu zasloužil spíš) nikoliv. Nicméně tenhle kritický i kasovní úspěch znamenal jeho návrat na špici. Do té doby televizní scénárista James L. Brooks poprvé režíroval vlastní celovečerní látku, shrábl rovnou tři sošky (produkce filmu, scénář a režie), ale obávám se, že jde o jeden z oněch akademických přehmatů. Napsal poměrně ploché postavy, které dostávají zajímavé obrysy až s příchodem rodinné tragédie v druhé polovině snímku. Což už je trochu pozdě. Tři až čtyři, sorry. (07.12.2005)

Výborný film. Už jen ten scénář je brilantní k tomu připočtěte velice dobrou režii a HLAVNĚ skvělé herecké výkony nevím koho bych měl víc vyzdvihnout jelikož všichni přítomní to zahráli prostě bravurně, ale nejlepší byla asi Debra Winger. No prostě skvělá podívaná s naprosto zaslouženou Oscarovou sklizní. (18.12.2005)