KaterinaN

Snímek byl natočen tři roky po tom, co válka ve Vietnamu byla ukončena a je přímou reakcí na ni. Tohle není žádný milostný příběh o tom, jak se vdaná paní zamilovala do mrzáka. Je to regulérní sonda do myšlení lidí v určité době. Opravdu je jít do války a bojovat za svoji zemi morální povinnost a pocta? Již od prvním záběrů můžeme vnímat zřetelné protipóly. Vojáky, kteří se již z Vietnamu vrátili a ty, které to čeká v nejbližší době. Oproti tomu je tady Sally, oddaná manželka podporující svého muže – důstojníka nadšeného „pro věc“, která s časem stráveným v nemocnici, vidí reálné následky války – následky na lidských životech, přeživších vojácích, kteří si dál nesou vzpomínky a často i fyzická postižení. Byli součástí vojenské mašinérie a vyrovnávají se s tím, že viděli umírat a také sami zabíjeli. Pro mě je to jeden z nejlepších filmů, jaké jsem kdy viděla. Na tomhle snímku je patrné, že není nutné zobrazovat válku, aby byla vidět její hrůza. Nepotřebujete výpravný film a miliony dolarů. Následky sloužení vlasti mluví samy za sebe. Film je to svým způsobem strašně jednoduchý, ale jeho naléhavost je obdivuhodná. Vykreslení hlavních postav a jejich proměna v čase dovádí tento film k dokonalosti.