Réžia:
Otakar VávraKamera:
Josef IllíkHudba:
Jiří SrnkaHrajú:
Elo Romančík, Vladimír Šmeral, Soňa Valentová, Josef Kemr, Lola Skrbková, Jiřina Štěpničková, Marie Nademlejnská, Miriam Kantorková, Lubor Tokoš (viac)Obsahy(1)
Jeden z nejznámějších filmů Otakara Vávry vznikl podle stejnojmenného románu Václava Kaplického a podle dochovaných soudních zápisů z čarodějnických procesů z let 1678-1695. Inkvizitor Boblig, povolaný do města Šumperka, aby vyšetřil přestupek jedné žebračky, zkonstruuje proces, jehož metody zaručují doznání všech obžalovaných. Proti spořádaným a ušlechtilým občanům se náhle vynoří moc, která pod rouškou očišťování kraje od čarodějnic sleduje pouze vlastní obohacení a která neváhá pro tento cíl ničit všechny odpůrce a obětovat životy desítek nevinných lidí... Na scénáři s Vávrou spolupracovala i výrazná osobnost českého filmu Ester Krumbachová. Oba obohatili scénář neskrývanou analogií s politickými procesy 50. let, jejichž hrůza začala vycházet v 60. letech najevo. Film se tak v obecné podobě stal působivou výstrahou před zneužíváním neomezené moci nad životy lidí. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (962)
Jeden z najlepších československých filmov vôbec, ktorý mi pri prvom zhliadnutí ešte v detskom veku naháňal hrôzu. Film má neopakovateľne tiesnivú atmosféru, vykonštruované procesy, mučenie, upaľovanie...to všetko je nadčasové a aj v dnešných časoch ťažko túto drámu niečo prekoná. Herecké výkony v tomto prevažne českými hercami obsadenom filme sú na najvyššej úrovni ,všetka česť najmä V. Šmeralovi, ale najväčšiu pozornosť na seba strhávajú slovenskí zástupcovia ,a to S.Valentová a najmä dokonale presvedčivý E.Romančík vo svojej najlepšej úlohe svojej kariéry. 90%. .......TheMaker nebudeš sa hnevať keď ti kvôli vyčerpávajúcej recenzii, ale aj iným dôvodom /však Ty vieš/ , ubudne jeden bod? Nemôžem sa preniesť cez tvoje odpadové hodnotenie. ()
Pokud bych si teď rychle měl vzpomenout na všechny české filmy, které jsem měl tu možnost vidět a ohodotit je, Kladivo na čarodějnice by jistě získalo nejvyšší možnou známku. Otakar Vávra si jako režisér vede opravdu skvěle, dokáže nechat pořádně gradovat napětí a současně se věnovat silné vizuální stránce. Ve filmu je hodně zhuštěný děj, což ovšem v žádném případě neznamená, že bychom mohli nějakou linii odejmou, aniž bychom příběh poškodili, každá částečka totiž zapadá na své místo a plní účel, který je pro celkové vyznění snímku nezbytný. Rád bych se také zmínil o hudební stránce, která je na svou dobu značně pokroková, a přestože je ve filmu použito malé množství různých témat, každé vyvolává přesně ty pocity, které vyvolávat má. Možná se ptáte, zda neustálé opakování pár stejných úryvků nenudí... není, myslím si, že decentní a neveliké používání hudby spolu s poutavým scénářem je dokonalá kombinace, která nedovolí divákovi odpoutat se od obrazu, ba právě naopak nutí ho dílo nerušeně sledovat dál. Nejhorší na celém filmu je ovšem jeho opírání se o fakta, jistě příběh není podle skutečné události, ale je inspirován inkvizičními procesy, které byly neméně drsné, než jak je ve filmu zobrazováno. Zabijáci čarodějnic si vybrali nějakou bohatou rodiny a obvinili ji z čarodějnictví a spolčení s ďáblem, tito odsouzení pak neměli prakticky žádnou možnost vyváznout a jejich majetek propadl inkvizitorovi, který tvrdil, že většinou uhradí nákladný proces vyhledávání a likvidace této spodiny. Kdyby jen bylo víc takto povedených snímků... ()
Údolí včel, Markéta Lazarová a barokní Kladivo na čarodějnice. Asi tři nejlepší historické české filmy. Kaplického jsem samozřejmě četl, četl jsem i Malleus maleficarum což je jakási příručka inkvizitora, kterou však řadu duchovních již v patnáctém století zavrhla jako protiprávní se silným sexuálním podtextem... Vlny protičarodějnických procesů zachvátily v sedmnáctém století celou tehdejší Evropu od Španělska, kde situace byla nejdrastičtější přes Francii, Německo až k nám. Po řadě válek, morových epidemiích a nevysvětlitelných přírodních úkazech lid věřil v lecos. Síly pekelné nebyly žádná imaginární představa, pekelné síly byly běžnou součástí života prostých bohabojných lidí, které o přítomnosti Satana a jeho zlých pomocníků neustále utvrzovali kněží a mniši. Stačila neúroda, sucho, mor dobytka, nevysvětlitelná úmrtí a už se hledala příčina. Většinou to schytal někdo, kdo se vymykal průměru. Bába bylinkářka, zdatný ranhojič, potulný šarlatán... cikáni... U Kladiva je spouštěcím mechanismem ukradená hostie při mši. Snahou kněžích i inkvizice bylo eliminovat různé pohanské rituály a i kacíře v ně věřící či je provádějící. Nedoznal-li se kacíř dobrovolně, bylo přistoupeno k útrpnému právu. Na katových mučidlech pak málokdo s vykloubenými údy, popáleninami a rozdrcenými kostmi trval na tom, že není spjat s ďáblem. Většina chudáků si dokonce vymýšlela děsivé báchorky jen aby kat nepokračoval v mučení. Přitom padlo vždy několik jmen sousedů, členů rodiny, nepřátel... a tak to šlo dál a dál. Inkvizice měla stále plno práce. Jindřich František Boblig z Edelstadtu skutečně existoval, historici si však nejsou schopni ujasnit, zda to byl člověk tak moc oddaný svému přesvědčení, že přes svůj fanatizmusi neviděl nalevo napravo, nebo osoba deviantní s násilnickými sexuálními sklony. Faktem je, že se na obětích výrazně obohatil a jeho řádění na Šumpersku zatrhla až vrchnost, která pochopila že spíše než čarodějnice na panství řádí a škody dělá sám inkvizitor. Film je skvělý a nelze mu nic vytknout. Koho problematika zaujala doporučuji shlédnout obdobnou věc z Anglie (o krapet hůře zpracovanou):http://www.csfd.cz/film/26510-lovci-carodejnic/. * * * * * ()
"Potom jsme s galanem ulehli na zem a pak jsme spolu smilnili. Musela jsem jeho ocas vzývat a políbit. A potom jsem od něj dostala za úkol svítit. Přinesl svíčky, ohnul mě k zemi, zadek mi obrátil do výše a ty svíčky mi tam strčil. A tak jsem svítila až do půlnoci. Za tuhle službu jsem získala rýnský zlatý od lázeňské Tobiášové." ________ A pak jsem si uvědomil, že půjdu do pekla. Pozoruhodná kritika teismu s pomocí anti-teismu v dnes již kultovní filmové analogii na machinace politických procesů pod režijní taktovkou Otakara Vávry. ()
Naprostej masakr, takovou jizdu sem necekal. Spolu se Spalovacem mrtvol nejlepsi z cernobilych ceskych filmu a soucasne jeden z nejlepsich ceskych filmu. I kdyz ve filmu jde jen o muceni "carodejnic" a zadnej poradnej pribeh to nema (jde precejen o zfilmovani zaznamu od soudu), je to proste nadhera. Film ma naprosto vynikajici atmosferu a vetsina filmu je hezky drsna, i kdyz mi to misty prislo spis jak hodne cerna komedie ("priznej se!","nenene","mucte ji", "ok, ok, priznavam vsechno"). Kdyz ale vezmu v uvahu, ze to je docela dost autenticky tak to je teda hustota. Herecky vykony byly taky paradni, hlavne inkvizitor byl spravnej parchant. A takova tresnicka na dortu je zaverecna veta, ze se inkvizitor dozil v blahobytu vysokeho veku. Proste genialni film. ()
Galéria (106)
Zaujímavosti (48)
- Soňa Valentová podmínila přijetí své role Zuzany Voglické, pakliže manžel (Pavol Haspra) nebude mít výhrady k její nahotě. Ten po přečetní scénáře přitakal, protože zjistil, že je odůvodněna. (sator)
- Snímek byl natočen na motivy stejnojmenného románu Václava Kaplického. (Ozo)
- V jedné velmi krátké scéně hovoří Jindřich František Boblig (Vladimír Šmeral) s hraběnkou Angelou Sibyllou z Galle (Blanka Waleská) v zámecké barokní kapli ve Velkých Losinách. Ve skutečnosti však k této události nemohlo dojít, protože kaple byla v západním křídle zámku dokončena až v roce 1742, tedy o více než šedesát let později. (stefji)
Reklama