NeutrinoX

Andrej Tarkovskij vypráví a jako prostředek pro svou výpověď si zvolil filmové plátno - jeho prostřednictvím vypráví svou poezii obrazu. Prostředkem není ani tak mluva, jako obraz - obraz životních cest, hledání smyslu života, smyslu existence, smyslu činnosti, hledání štěstí... Příběh se nese krajinou, kterou si člověk pokusil podmanit, jeho pokus byl zmařen a teď ční, jako kosti zdechliny, z travin torza jeho snahy ovládnout řád, který ani důkladně nepoznal. Člověk je zde nechápajícím návštěvníkem, který sleduje vnitřní řád, do kterého nemůže zasahovat - cítí se ohrožený. Stalker je meditativním filozofickým dílem nad hledáním smyslů, vztahů mezi lidmi (narážení na komunikační bariéry, zahleděnost do vlastních světů) a vztahů lidí ke svému okolí. Film je poměrně nefilmový - oddálený zavedeným schématům,složitý, málo čitelný, bez pevně uchopitelného a jednoduše interpretovatelného děje, neohraničený... ostatně takový jako je sám život. Tarkovskij vybudoval na základech položených knihou Strugacských - Piknik u cesty vlastní příběh myšlenek, nad jejichž obsahem se budeme zamýšlet snad donekonečna.

Pro mě je tento film v české kinematografii dosud nepřekonaným, skvěle natočeným dílem světového formátu s dokonalým hereckým výkonem Rudolfa Hrušínského. Tomuto umění se hluboce klaním. Jedinou a to dost podstatnou chybou filmu je, že vyšel v tak nešťastné době, protože zasluhuje ta nejvyšší filmová ocenění.

Aneb jak Vávra dokazoval, že umí více než špičkovou propagandu pro potřeby státního aparátu. Klobouk dolů před tímto filmovým majstrštykem - velkolepě zpracovaná látka ke které se snad nemá význam ani více zmiňovat. Nezapomenutelné herecké výkony, film sugestivně působí spíše jako nezúčastněný dokumentární záznam z procesů s těmi nehodnými a ďáblu propadlými ženštinami... a docela se divím, že po premiéře Šmerala někde na chodníku neumlátila babka síťovkou s brambormi, když je on to takový proradný a hanebný zloduch Boblig. A jen tak naokraj, mít takovou posluhovačku jako Lautner (mimochodem ve skutečnosti to pravděpodobně takový playboy nebyl:)), tak chci být děkan také.

Blondie!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Postapokalyptická vize budoucnosti. Svět se změnil, změnili se lidé, vše pohlcuje déšť snášející se z nebe, tekoucí po fasádách domů a promáčejíce vše a všechny. Všudypřítomný reklamní nátlak pronikající do nitra domů spolu s deštěm. A v tom všem se objevuje jeden policista lovící androidy toužící po životě - po jeho prodloužení, po žití a vnímání. Scottovi se povedlo stvořit ponurý (děsivý...) svět budoucnosti a do něj zasadit příběh lovce umělých lidí Deckarda, jež má za úkol vypátrat a odeslat na odpočinek uprchlé androidy skrývající se na zemi. V čem je film tak dobrým? V jeho temnotě a nadčasovosti - jeho realita se nevzdaluje skutečnosti, ba naopak.