Reklama

Reklama

Tri oriešky pre Popolušku

  • Československo Tři oříšky pro Popelku (viac)
Trailer

Obsahy(1)

Netradične poňatý klasický príbeh patrí už dlhé roky medzi najpopulárnejšie rozprávky, ktorého divácka obľúbenosť je naozaj trvalá. Ide o známy príbeh o sirote Popoluške, ktorú macocha po smrti otca vyhostila medzi služobníctvo a netúži po ničom inom, len aby jej dcéra Dora očarila mladému a krásnemu princovi. Popoluška však nemieni pasívne znášať svoj osud odstrkovaného dievčaťa. Milej a dobrej dievčine pomáhajú aj tri zázračné oriešky, v ktorých vždy nájde to, čo potrebuje: poľovnícke oblečenie, plesovú róbu i svadobné šaty. Aj keď si to jej nevlastná matka nepraje, vďaka Popoluškinej kamarátskej povahe a dobrosrdečnosti učaruje princovi ešte skôr, ako sa v zamaskovaní zjaví na tradičnom kráľovskom plese... (TV Markíza)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (999)

kajda.l 

všetky recenzie používateľa

Nepochopitelný kult. Veskrze průměrné zpracování známého příběhu. Otravná hudba, které vévodí nesnesitelný hit božského Karla. Průměrné výkony charakterních herců (Menšík, Hlaváčová). U ústředního dua funguje pouze úsměv Šafránkové, předabovaný Pavlík strašnej. Holubi požírající luštěniny :) A největším zmarem je účast Zemanova prostituta Slávka Jandáka. Pohádka, kterou jsem příliš nemusel ani jako dítě. Čechům stačí ke spokojenosti skutečně málo. Ovšem uznávám, že z české pohádkové tvorby to patří mezi snesitelnější výtvory. ()

Adam Bernau 

všetky recenzie používateľa

Mi Nü-Chai mě přiměla konečně se jednou vyjádřit i k Popelce, ačli je vůbec možné napsat k tomuto filmu komentář po Verbalovi. Z mého hlediska je nutno postavit tento film vedle Jak se budí princezny (to je ta o Šípkové Růžence), s nímž má společný sympatický první dojem, strojenou vtipnost (taky toho Menšíka), ale hlavně perverzi klasického námětu. Liší se v těchto ohledech jednak nepřebitným trumfem v podobě Libušky Šafránkové, jednak tím, že perverze není zde sice tak ohavná, ale zato postihuje samotný smysl příběhu, byť ho zdánlivě ozdravuje. Základním kamenem úrazu je právě Šafránková a charakter, který zde zosobňuje. Náležitá Popelka je utištěná, v koutku sedající chudinka, která zásahem dobré víly uloví nejexkluzivnějšího ženicha: nezdravě melancholická story s odpudivým koncem, příběh pro ukřivděné, definující je jako barbinae larvatae, střevíček, kočár, myší lokajové. Šafránkové Popelka je zcela jiná: hrdá, vnitřně nespoutaná, vzdorovitá dědička krve (patrně některého zchudlého šlechtického rodu), zdravě povětrná, s klučičími zájmy; téma „ženich“ je to poslední, co bychom v mysli tohoto rozkošného dítěte očekávali. A hle: ona chce na ples, cože? Sotva se objeví princ, nota bene nejrozjívenější floutek v celé zemi, nota bene Trávníček, je celá hin a jde po něm. Co si o tom myslet? Je to snad „o dospívání“? Pak ale o dospívání dcer, jejichž života smyslem je pokračovat v kynutí svých matek. Nebo nějaký psychický komplex? Máme snad pátrat v raném dětství? Víme, že je dcerou otce, který ji vychoval jako syna, načež ji asi vydědil ve prospěch megery, která, jak z jednoho dialogu vyplývá, nepřidala k rodinnému jmění nic. Evidentně muselo být něco v nepořádku, svou roli sehrála zřejmě i absence matky. (Také je na místě připomenout, že původní pohádka představuje Popelku jako špindíru u kamen, což tvůrci filmu vtělili delikatissime do některých symbolických scén a zvláště do trapné hádanky o kominíkovi.) Ale protože to vše jsou jen dohady, musíme hledat motiv. A ten je nasnadě: Popelka musí mířit vysoko. Sňatek s princem je její jedinou nadějí, nehledě k tomu, že s sebou nese budoucí titul královny. Její rafinovaný lov na hloupého prince je nepochybně veden chladnou rozvahou. Ale nikoli počtářsky: Popelka nechce než to, co čeledínovi cvrnkne do nosu, což ji činí způsobilou k vítězství. Ostatně, královská povaha toho nezvedeného floutka (který se NECHCE ženit) se přece jen projevila tím, jak ukončil lov na dravého ptáka. Popelka vlastně působí jako element, jímž princ teprve přichází sám k sobě. Dobrá, to všechno by bylo moc hezké. Ale přichází výsměch nebes či spíše pekel: Popelka je při jízdě na zámek a opět v samotném závěru definována jako skutečná Popelka. Všechno, co jsme viděli, byla lež. Mýtu nelze uniknout, pravá substance celého příběhu šklebí se odporným gottliche „Kde pak ty ptáčku hnízdo máš, skrýš svou a zázemí. Vždyť ještě léčky málo znáš, málo, zdá se mi. Hej břízo bílá skloň se níž, dej ptáčku náruč svou a skrýš, já pak můžu jít a v duši klid můžu zas mít.“ Takže hovno hovno. Česká politická zkušenost posledního čtvrtstoletí, neobnášející nic jiného než tutéž frustraci posledního žvástu pologramotných narcistních pacientů, napovídá, že spojení prince s Popelkou přinese zemi jen neštěstí. K psychologii Popelky dále viz fleker. () (menej) (viac)

Reklama

xxmartinxx 

všetky recenzie používateľa

Rozhodně není náhoda, že zrovna tahle pohádka se tak zapsala. Režie je hodně aktivní a třeba některé kamerové zoomy mě zaskočily svojí moderností. Vybudování příběhu kolem aktivní hrdinky je mnohem dál než současné pohádky. Sice i tady platí, že pohádkový žánr je prostě moc velká limitace, abych to v dospělosti mohl plně docenit - příběh je vázaný zákonitostmi a klišé, jimž musí jít proti veškeré přirozenosti naproti, a tím se ochuzuje o svůj potenciál. Příběhově nejsilnější je Popelka (samozřejmě) ve chvílích, kdy je pohádce o Popelce nejvzdálenější. ()

salahadin 

všetky recenzie používateľa

Když se podívám na ty současné PRÝ pohádky, říkám si, jestli se ti čeští tvůrci do jednoho nezbláznili. A protože už u nás vymřeli jako dinosauři všichni kvalitní filmaři, co byli schopni natočit dobrou českou pohádku (a Svěrák už dlouho nic nenapsal), jsem vlastně rád, že se počiny jako Tři oříšky vysílají každý rok. Klasické Vánoce jsou tak vánočnější, než s těmi ubohými výplody 21. stol. A já mám dojem, že Vorlíček si tady taky rozlouskl své tři oříšky - režie, hudba, herci... nebo chcete-li: radost, pohoda, humor. Pavel Trávníček jako mladý princ je vynikající a Helena Růžičková jako "spanilá" slečna dodává snímku "crazy feeling". Stejně jako nešťastný preceptor (skvělý Jan Libíček) nahánějící naše jinochy do školních škamen ("Za chvíli začíná hodina dějepravy!") Pohádka je to výborná, zkrátka a dobře - nesmrtelná klasika našich TV. Poprávu. ()

Tosim 

všetky recenzie používateľa

Tak jsem si o letošních Vánocích Tři oříšky zrevidoval. Nechci jí ubrat status kvalitní podívané, ale připadá mi, že je prostě až moc jednoduchá (ples se koná jen jeden) a i přes přítomnost postav macechy a nevlastní sestry se Popelka nemusí ani moc snažit a mnoho věcí jí spadne do klína tak nějak samo sebou. Dá se to srovnat s filmaři, kteří díky shodě určitých okolností točili poněkud jinak, než původně chtěli (sníh). Ovšem aby nedošlo k omylu, mnoho nadprůměrných složek snímku, notoricky známých, funguje i na mě (hudba, lokace, hlavní představitelka). Prostě jsem měl vždycky radši jiné dvě Vorlíčkovy pohádky, ve kterých mají vnitřní napětí i nástrahy osudu mnohem větší intenzitu a účinnost. Jak se budí princezny a zejména pak Princ a Večernice. To je aspoň majstrštyk! ()

Galéria (55)

Zaujímavosti (180)

  • Leona Machálková na svojich oficiálnych webových stránkach tvrdí, že urobiť z obľúbenej rozprávkovej inštrumentálnej filmovej melódie pesničku bol jej nápad. „Pieseň ‚Poslední princové‘ vznikla z môjho popudu. Karel Svoboda bol potešený týmto nápadom, rozvinul hlavnú melodickú tému z filmovej rozprávky a zrodila sa pesnička. Otextoval ju Karel Šíp. Ja som ju spievala pri príležitosti slávnostného večera ANNO TV Nova v roku 1998. Nakoniec sa autor rozhodol dať pieseň Ivete Bartošovej.” V tom istom roku potom skladba s úplne iným textom a názvom "Tři oříšky" vyšla na Bartošovej prelomovom albume "Ve jménu lásky". Dodnes si niektorí ľudia myslia, že skladba so spevom Ivety Bartošovej bola aj vo filme, čo však nie je pravda, lebo skladba zaznela v rozprávke iba bez textu. (Raccoon.city)
  • Když Popelka (Libuše Šafránková) přichází na ples, stojí na prázdném nádvoří zámku. Když se přiblíží k oknu, aby nahlédla dovnitř, stojí vedle vstupních dveří zbrojnoš. Avšak zbrojnoši stojí jen u prostředních dveří ze tří. Popelka jde k oknu vedle levých dveří, u kterých však zbrojnoš nestojí. V následujícím záběru je však zbrojnoš nikoliv u prostředních dveří, ale u levých dveřích, sousedících s oknem, kterým Popelka hledí dovnitř. (pjotri)
  • Vladimír Menšík (Vincek) dal údajne Pavlovi Trávníčkovi (princ) po jeho páde do hnoja prezývku fekálny princ. Trávníček o ňom ale povedal: "Je mi ľúto, ako sa jeho povesť sprofanovala. Všetci hovoria, ako bol stále počas natáčania len opitý, a nie je to vôbec pravda. Bol úžasný a aj v Nemecku pri nakrúcaní vstával v hoteli ako prvý. Priniesol nám raňajky až do izby a všetko zariadil." (Raccoon.city)

Súvisiace novinky

Popelka se dočká krvavého zpracování

Popelka se dočká krvavého zpracování

23.05.2023

Ikonický příběh o Popelce se v průběhu let dočkal mnoha verzí, přičemž mezi ty nejznámější v Česku patří samozřejmě Tři oříšky pro Popelku, animovaná Popelka z roku 1950, a pak možná moderní Popelka… (viac)

Zemřela Libuše Šafránková

Zemřela Libuše Šafránková

09.06.2021

Z Prahy přichází velmi smutná zpráva. Svět českého filmu dnes opustila filmová, televizní a divadelní herečka Libuše Šafránková. Před pouhými dvěma dny přitom oslavila své 68. narozeniny. O úmrtí… (viac)

Zemřel režisér Václav Vorlíček

Zemřel režisér Václav Vorlíček

06.02.2019

Legendární český režisér Václav Vorlíček zemřel ve věku 88 let. Tvůrce řady známých českých klasik jako Tři oříšky pro Popelku, Arabela nebo Dívka na koštěti zemřel v pražské nemocnici, informaci… (viac)

Reklama

Reklama