Ruróni Kenšin: Meidži kenkaku romantan

Seriál, který mám děsně rád, nejen proto, že mi jednou shodou okolností zachránil skutečně život. Je to akční anime s komediálním prvky, hodně se cestuje, potkákte hodně zajímavých charakterů, Kenshin je sympaťák k pohledání i jeho nepřátelé se stávají jeho přáteli. Nejslinější je ta část seriálu, kdy je jako hlavní záporák Makoto, ale i další díly stojí za to, byť kvalita silně kolísá, škoda že nedošlo na natočení posledních dílů podle mangy, kterou musím co nejdříve přečíst. (30.12.2008)

Tak tenhle seriál má něco, co se jen tak nevidí. Dokonalá hlavní postava Kenshina a celkově nevážná nálada, která je taky díky němu možná, dává možnost ubrat na ději a přesto být zábavný. Proto se mi líbily i díly, které bych u jiného anime považoval za prachsprosté fillery; dokonce možná platilo, že čím méně dílů na sebe navazovalo, tím víc jsem se bavil. To ovšem neplatí o hlavní dějové linii v Kyotu - to byl určitě vrchol seriálu. Po ní měl asi seriál skončit nebo se vrátit k dílům podobným jako na začátku. Přesto se jedná o jeden z mých top 5 anime seriálů. Edit: Tak opravdu, od dílu 62 jsou to fillery, které s mangou nemají nic společného. To pomyšlení, že kvůli nim klesla popularita natolik, že se neanimovala celá poslední část mangy! (14.09.2007)

Je to už relativně dávno, co jsem se na Kenshina díval, tak snad si své dojmy vybavím správně... Problém Kenshina u mě byl v tom, že jsem jej viděl až po pro mě geniální Gintamě, která pro mě nasadila standardy na anime zábavu a akci poměrně hodně vysoko a to jsem se jí poprvé věnoval s prakticky minimální znalostí ostatních anime. Z toho co si vybavuji tak charaktery jsem si docela oblíbil, nejraději jsem měl samozřejmě Kenshina a pak také jeho parťáka Sanosukeho, na ty jsem se díval velmi rád, hlavní ženský charakter (Kaoru) u mě příliš nebodoval a určitě jsem měl radši Megumi, která mi přišla mnohem vyspělejší a ženštější. Záporné charaktery byly povětšinou velmi povedené a i z nich jsem měl velmi dobrý pocit, bavili mě, zajímali mě... Co se příběhu týká, tak začátek byl opravdu velmi dobrý a bavilo mě poznávat jednotlivé hrdiny a užívat si jejich souboje a vzájemnou interakci, postupem času to ovšem začalo ztrácet ten správný náboj a ke konci jsem seriál spíš už jen dokoukával, protože už tehdy jsem věděl, že finální rozuzlení přijde až ve filmu. Co se humoru týká tak musím přiznat že jsem se bavil, především mě bavil Kenshin a jeho "oro" a výraz kterým to zpravidla doprovodil si pamatuji dodnes, jistě některé vtípky nebyly příliš geniální a občas to byla zábava skoro až dětinská, ale pořád to byla zábava, i když na rozdíl od již zmíněné Gintami se u mě nedostavovaly nekončící záchvaty smíchu a proto tedy humor označím pouze jako chvalitebný. Co jsem si velmi užíval byly souboje, ty se pánům autorům dle mého velmi povedly a měli tu správnou atmosféru a napětí. Co bylo také skvělé byla hudba. Jinak druhým důvodem, proč jsem nedal 5* bylo, že když to srovnám s Kenshinovskými filmy, tak ty mi přišly mnohem napínavější, emotivnější, vážnější a zajímavější, nežli seriál, který sice poměrně slušně bavil, ale málokdy se mu povedlo ve mě vyvolat nějaké hluboké zamyšlení, nebo třeba silné emotivní pohnutí, kdy bych si říkal "wow", vzpomínám si však na příjemný úsměv, který se u mě vyloudil, když Kenshin oznamoval Kaoru (myslím, že to bylo po návratu z Kyota) "Tadaima". Nebudu tvrdit, že tam nebyly zajímavé momenty, některé arcy, třeba ten z Kyota jsem si opravdu užil, ale intenzitou prožitku se ani Kenshinovským filmům ani třeba některým story arcům z již zmíněné Gintami pro mě nemohli rovnat. Když svůj celkový dojem shrnu Rurouni Kenshin se mi líbil, bavil mě a jednou se na něj určitě podívám znovu, ale k opravdu velmi silnému prožitku a tedy k tomu, abych jej zařadil mezi věci, které jsem si zamiloval mi zkrátka u seriálu něco chybělo a tak jsem skončil na velmi příjemných 8,3/10. (30.07.2015)

Po pětadvaceti epizodách úspěšně... zabaleno. Nevidím totiž důvod pokračovat. Ne že by to bylo tak špatné, jen to není tak dobré, abych se na tu schématickou schématičnost díval stále dokola. Každých dvacet minut skoro to samé. V postatě je to tvořeno pouze fillery. Na začátku se objeví nějaký záporák (vždy řádně zamračený, podlý a vůbec nechutný zmetek už od pohledu), na konci ho Kenshin zmlátí (ne zabije). Naschvál jsem si pustil poslední díl, abych viděl, kam se to "posunulo". Z ústředních postav nikdo nepřibil ani nikdo neodpadl, vztah Kaoru-Kenshin se nikam během těch 95 epizod neposunul. V podstatě je to na stejném místě, kde to bylo hned na konci prvního dílu (!), což je častý problém japonských anime-(skoro)romantických-sérií. - 60 % (17.03.2011)

Kenshin nemá daleko k další legendě v anime žánru.. mluvim samozřejmě o Trigunu. V obou anime tu máme bijce, kteří už nikdy nechtějí nikoho zabít (navíc v Rurouni Kenshin se vyskytuje postava, která velmi připomíná Vashe... jedná se o swordhuntera Choua, ale asi je to jen náhoda :). Jako každé anime, i tohle má pomalý rozjezd, kde se člověk musí seznámit se všemi hlavními charaktery a všechny díly mají velmi schématický ráz, ale mám za to, že v případě Kenshina se tyto díly opravdu povedly a vůbec nenudí (+komediální prvky, které neomrzí...Sanosuke je skvělý hláškař ;-). Největším lákadlem je ovšem linie s Makoto Shishiem..atmosféra, že by se dala krájet.. záporáci, kteří mají charismatu plnou prdel a naprosto skvělý finální souboj, u kterého by někteří mohli zapomenout dýchat. No a co je odjakživa trendem u anime po něčem naprosto nářezovém? Ano správně...fillery...fillery, které poslaly Kenshina někde do hlubin dlouho neopečovávané zadnice. Náboženská agitka s velmi gay záporáky (a když nejsou gay, tak jsou alespoň velmi imbecilní...i když i ti gay záporáci nevydrželi jeden švih katanou...prostě byli moc gay), následná linie s Černými rytíří už byla na tom, co se týče atmosféry, trošku lépe (tady zase hraje hlavní roli motiv hledání pokladu a taky Nazi tématika, akorát místo Führera je tu Meister...ale ideály jsou stejné) no a všechno to vyústí snad nejstupidnější fillerem vůbec....Feng Shuei...záporáci tu maj na sobě listí a Kenshina atakují pravítky a destičkama, jo a likvidují Tokyo pomocí mapy a nožíku...bravo (po tomhle jsem měl chuť jít na 3*...u téhle dějové lince jsem doslova trpěl a nudil se neskutečným způsobem), nejen že to všechno, co se tam děje do schématu seriálu NAPROSTO NEZAPADÁ, ale navíc je to celé strašně hloupé. Poslední díl se nese ve velmi nostalgickém a příjemném duchu.....píšu to pořád a napíšu to i teď: FILLERY JSOU ZLO! (21.06.2008)