Shadows of a Hot Summer
Réžia:
František VláčilScenár:
Jiří KřižanKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Marta Vančurová, Juraj Kukura, Gustáv Valach, Gustav Opočenský, Karel Chromík, Jiří Bartoška, Zdeněk Kutil, Augustín Kubán, Ilja Prachař, Michal Ladižinský (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Je krátko po vojne a život je ešte nepokojný. Nepríjemné a často tragické prekvapenia pripravujú obyvateľom horských samôt skupiny banderovcov, ktoré sa snažia dostať do Rakúska. Ovčiak Ondrej Baran sa jedného dňa vracia domov do koliby a zistí, že obydlie obsadilo päť chlapov, ktorí držia v šachu jeho rodinu. Ich vodca naznačí Ondrejovi, že zabije jeho deti ak niečo prezradí a privedie si pomoc. Keďže jeden z banderovcov je zranený, Ondrej je prinútený priviesť z doliny lekára. Nájde v sebe dosť odvahy a síl k nerovnému boju so zabijakmi, ktorí sú schopní všetkého, aby zachránil svoju ženu a deti? (RTVS)
(viac)Recenzie (185)
Nedomyšlenosti ala ztracený doktor, kterého zavolal k vymyšlené situaci hlavní hrdina, avšak nikdo po něm nechtěl vysvětlení. Absence stupňujícího napětí a celková unylost příběhu zejména ze strany padouchů. Také hudba notoricky iritovala. Byl jsem připraven k další chvále pana Vláčila, zvláště dostalo li se k němu tak potencionálně silné téma, ale stěží průměrné hodnocení. 50% ()
Ticho mezi banderovci dodává filmu zvláštní napjatou atmosféru, kterou jen umocňují výkony herců a temně depresivní hudba. ()
Dusivá, ťaživá atmosféra, minimum dialógov, maximum Liškovej hudby a perfektná trojka Valach, Kukura, Bartoška. Éterická Marta Vančurová, ako z iného sveta. ()
František Vláčil mě i svým třetím filmem, který jsem od něj viděl, dokázal zaujmout, přestože musím říct, že to nebyla úplmě zábava přesně dle mých představ. Ale o tom to není, film je výborně natočený, syrový, spějící ke svému finále sice pomalu, ale o to člověka víc napne. Když k tomu přičtu skvělé herecké výkony a úchvatnou hudbu Zdeňka Lišky, musím dát ty 4 hvězdičky, ať chci nebo ne. ()
Na tomto filmu jsem byl před mnoha a mnoha lety se základní školou v bývalém, dnes již neexistujicím, pražském kině Morava a je zvláštní, že i po tolika letech - po shlédnutí televizního programu - jsem si vzpomněl, že se jedná zrovinka o tento film. Už tehdá, neznaje nějakého Vláčila, na mně snímek zanechal dosti silný dojem a některé působivé sekvence jsem měl před očima ještě během celého mého dospívání :) Dějová linie příběhu je zasazena do letních měsíců v roce 1947, kdy naše země historicky nejvíce trpěla nájezdy Banderovců, což byli vojenské teroristické organizace rozpadlé po roce 1944 z ukrajinského protistalinského frontu organizovaného za války samotným Führerem. Žel, právě jedna takováto skupinka mířící z Polska a prchajíc do Rakouska narazila na osamocenou beskydskou farmu našeho hlavního hrdiny. Chějíc si odpočinout, najíst se a vykulírovat zraněného...hleďmě, právě v tomto okamžiku začíná tragédie lidí ocitnuvší se v nesprávné době na nesprávném místě. Excelentní kulturní zážitek! - čtyři a půl hvězdičky. ()
Výborný film. Atmosféra je neskutočná. Juraj Kukura je presvedčivý a Marta Vančurová neskutočne pekná... Môj obľúbený film....95%. ()
Dľa filmovej reči - typický Vláčil so všetkým všade. Výborná hudba Lišky k tomu ako vždy cenený bonus. Príbeh je zaujímavý, miestami napínavý, ale je to bohužiaľ v pomalom tempe a miestami náročky uťahané. Krásne zábery, Vláčil je samostatná jednotka, ale podobne ako u jeho filmov je to miestami poetická nuda. ()
František Vláčil je bezesporu významná osobnost naší kinematografie a pozornost diváků si zaslouží i dnes. To je důvod, proč si jeho tvorbu postupně doplňuji. Prvním pokusem byla Markéta Lazarová a Stíny horkého léta byly druhým setkáním. Jsou určitě divácky přístupnějším filmem než Markéta Lazarová, přesto mě bavily méně. Příběh je vcelku prostý, postav pomálu a dialogy minimalistické. Možná jsem byl ve špatném rozpoložení a neměl jsem dost trpělivosti, ale kupodivu to byla občas čistá nuda a vláčilo se to nesnesitelně pomalu. Pravděpodobně to byl i záměr režiséra. Chtěl zprostředkovat horké léto a nesnesitelně dlouhé čekání na to, než se něco stane. Ta atmosféra byla vytvořena skvěle a dlouhé čekání na něco zlého v divákovi vyvolává až tísnivé pocity. Sám jsem se nedokázal sžít s postavami, většina z nich jednala nelogicky a zmatečně, což mě občas popouzelo. V některých ohledech jsou Stíny horkého léta velmi kvalitním filmem, to dokáži uznat. Na druhou stranu mě v některých pasážích vůbec nebavily, a proto si ode mě vyslouží jen slabší tři hvězdy. ()
Skvělý výkon Juraje Kukury, mistrná atmosféra , minimalisticky pojatá hudba Zdeňka Lišky a věrohodné postavy -to vše tvoří celek, který si jiné než plné hodnocení nezaslouží. ()
Několik válkou ošlehaných banderovců je na cestě na západ....a akorát procházejí krajiny kdesi na Moravě když zajmou rodinu Juraje Kukury s tím že pokud jim neposkytne to co si naporoučejí upečou mu děcka v peci....je jasné že i když příkazy splní může počítat s tím že bude s rodinou zabit...film mrazivý a uhrančivý.....jeden člověk který se musel před každým ožralou krčit a nechat si srát na hlavu musí nyní vyřešit na vlastní pěst jinačí sousto....zlikvidovat nezvané hosty stůj co stůj!....velice napínavá podívaná... ()
Nevím, upřímně jsou podle mně *** co jsem tomuto filmu dal málo, ale s porovnáním s díly co mistr natočil v druhé polovině 60tých let jsou *** dostatečné ohodnocení. Opravdu těžká volba. Kdyby pod tímto filmem byl podepsán někdo jiný, byl bych nadšený (velice netypicky natočené syrové drama na tehdy hodně oblíbené téma-humusáčtí náckové co kosí co můžou, viz třeba válečná trilogie pana Vávry). Bohužel jej natočil jeden z našich největších filmařů a na něj je to jen průměr. Jedině co mě na tomto filmu vadilo, byla přehnaná hudba-sem by se hodila mnohem jemnější, avšak drásajícejší než typický styl skladatele Lišky.A povedlo se též obsazení hrstky postav. Avšak komplexnější ohodnocení musím nechat na později-film budu muset skouknout ještě několikrát, pak snad to dilema s hodnocením vyřeším a přehodnotím celý svůj pohled na tento silně atmosférický film. ()
Zasazený do poválečného roku 1947, přesto nadčasový. Vláčil si všímá na postavě dobrovolného outsidera pod tlakem (tady sedláka daleko v horách v područí prchajících banderovců) téma osobní odvahy a cti. Povaha člověka obstojí ve vyhraněných situacích, jeho činy může soudit jen on sám. Kdo jiný se pak může zpříma podívat do zrcadla a neuhnout? Jen takových charakterů si jeho potomci mohou vážit a hrdě nosit své jméno. Film tak patetický jako tento komentář vůbec není, dýchá z něj spíš melancholie a zvláštní smutek podpořený i vypjatou hudbou Zdeňka Lišky. ()
Vláčilovo Na samotě u lesa s banderovci je filmem, u kterého se zasmějete přesně jednou - Bartoškově blonďaté paruce. Zbytek je těžký jako olovo a a průzračný jako křišťál. Beskydské hvozdy šumí makabrózními ozvěnami Třiceti případů z pera Zdeňka Lišky. Samozřejmě se vyvarovává mnohomluvnosti a od prvních znamení vypráví krásně komponovanými záběry a důsledně nepateticky o nenápadném půvabu a síle sebezapření, které vítězí i za cenu, že se na jaře už nezaseje. Pochopení, proč někteří tak žerou Juraje Kukuru. ()
Herecky fajn.Kamera zajímavá.Liškova hudba opět geniálně depresivní,ale celkově jsem to tak nějak odzíval. ()
Překvapivě dobrej film kterej ztrácí postupem času tempo. Kukura hraje výborně (asi jako jedinej slovenskej herec) a zajímavá je i epizodní role Ilji Prachaře, Gustáv Valach taky dobrej, ale ten hraje vždycky hajného Straku, nikdy nic jinýho nehrál. Bartoška s odbarvenou palicí je jako vždychy špatnej a jeho homosexuální rvačka na seně je ho skutečně hodná; na závěr připojí jako bonus komickou střelbu se samopalem - hračkou od Vietnamců. Film obsahuje klasické odfláknuté scény filmů ze 70. let, například Kukura jednou vystřelí na banderovce a ten má v těle dva průstřely atd. ()
Co se týče atmosféry, přirovnání ke Strašákům, potažmo k Peckinpahovi obecně, vůbec nepokulhává. ()
Brilantní freska jednoho neobvyklého týdne na (lokálně naopak velmi obvyklé) samotě. Protože Valašsko do (nanejvýš čurácké) moderní doby nikdy moc nespěchalo, a jelikož ani otrlí zloději a vrazi z osmačtyřicátého nedokázali kvalitně zkolektivizovat a zkurvit charakteristickou jemnozrnnou mozaiku typicky malozemědělského regionu, jistě nemusel Vláčil složitě hledat vyhovující kulisy - a to přestože jsou nejvzdálenější salaše a tzv. polany nyní bohužel již opouštěny, a vesele nám zarůstají neprostupným lesem. _____ Ještěřáčí výtky: přestřelky jsou vysloveně chabé. Zpočátku Vláčil nevede dobře děj, nevnořuje, nevysvětluje. Někde mi tam chyběl záběr na modráska černoskvrnného - Phengaris arion:-) ()
Oslovilo ma to. Prostredím, spádom, minimalistickými scénami i obsadením. A možno aj preto, že i môj ded bojoval proti benderovcom a bol pri tom postrelený. Ale bez xylofónu a drevených paličiek chvíľu zasa vydržím. ()
Možná mne kritici ukamenují, ale prožívám tu nudu, čekám, kdy se něco začne dít. Přemýšlím, o tom, že to vypnu a nemohu uvěřit, že třída jménem František Vláčil spáchal toto??? :( Dramaturgie nemá vrcholit na konci filmu, ale v průběhu a pokud to divák vypne, tak se konce nedotrká... ()
Sugestivní filmová metafora o předurčenosti lidského osudu. Farmář Baran žije poklidným životem na odlehlé samotě. Do jeho života vpadne jako černý stín skupina německých partyzánů, kteří se skrývají před útěkem na jih. Vykoupení však najde ve smrti poté, co všechny pobije. ()
Súvisiace novinky
Cyklus filmů českého génia stříbrného plátna
Strašnické divadlo se již od svého počátku snaží návštěvníkům nabídnout i jinou než divadelní produkci. Každý měsíc má své místo v programu promítání filmu a koncert. Až do konce této sezony povládne… (viac)