Ľudovít

Skutečná Sissi počtvrté aneb Helmut Berger a Romy Schneider v opusu, který netrvá pouhé _čtyři_ hodiny, ale v rámci subjektivního vnímání trvá nejméně celý týden. Jsem přesvědčena o tom, že se Visconti ludvíkovskou látkou zabýval pouze pro své uspokojení z lásky k Bergerovi. A jestliže už tohle silné pouto posílil svou další láskou k Romině a jejímu složitému vztahu k císařovně, nechci si nikdy přečíst žádné hluboké analýzy na tohle téma... lépe zemřít, než si prožít znovu tento víceúhelník marnosti a chtíče. A to nechávám stranou veškeré subtexty týkající se Silvany Magnano a variací se Soumrakem bohů. Nicméně je úžasné jak Ludwig tak přirozeně navazuje na Marischkovu trilogii Sissi, nijak ji nepotírá ani neneguje, jen pokračuje tam, kde bylo srdce císařovny zlomeno. Bylo by nezapomenutelné, kdyby se Romy dočkala ještě vlastní interpretace Alžbětina skonu, teprve po tom by její vlastní život mohl začít. (27.03.2009)

Nejvytříbenější, leč šílenstvím znetvořený, chřadnoucí král, který nesnesl krásy žal. Povinován v hermelínu, pozvedá korunu a zasazuje do ní...umění-svátost všech krás, intenzivní jas věčného klenotu, vrhajícího do podzámčí paprsky zdobných ornamentů, šíři nadpozemských obzorů. Umění – toť kalich opojný, omamné záření. Moc – toť mramor, tříštivé kosti polykání, kroky volnosti tlumí. Trůn choulostiví, labilitou zatěžkaný. Vroucí lože se zvlní, ubírá sílu oslnivosti absolutního pomyšlení největšího vyznavače, milovníka estetického cítění. Jeho tělo bledne, duše slábne, v měsíční krajinu se mění. Odeznívá magické svícení "náměsíčného," hroutí se sen anděla rozeklaného. Soumrak jasnozřivého, slunce nejjasnějšího. Pod chmurným nebem churaví, rozpadá se stonající, unavené srdce plné iluzí. Už se neuzdraví. Královna noci jímá, do jezírka smrti ho noří. (28.10.2016)

Zcela se ztotožňuji s komentářem gudaulina, navíc mi film přišel vlastně hrozně televizní na to, jak se snaží v těch jednotlivostech působit pompézně. Přišlo mi to rovněž odtažitě natočené a opovrhující divákem. Délka filmu je také negativem, které zde nemá opodstatnění - na rozdíl třeba od Geparda, kde se divák současně seznamoval s prostředím a současně vnímal změny a proměny světa šlechty a tehdejší doby. Ostatně samotný román k tou poskytoval bohatý podklad. Tady si to Visconti psal sám, přestal vyprávět a soustředil se na formu natolik, až zapomněl, jestli vlastně vůbec něco vypráví. Jak zde někdo také v komentářích píše - subjektivně jako by se na to člověk díval týden, a ne čtyři hodiny. I když popravdě, mě trvalo půl roku to po kouscích dokoukat. (08.11.2022)

Slabší Visconti. 1) Hned úvodní scéna Ludvíkovy korunovace ukazuje, že 66letý režisér a scénárista hrabě don Luchino Visconti di Modrone byl schopen vytvořit skvělý filmový zážitek. Ludvík hýřící v chatě, příchod krále na Berg a další scény dokazují, že Mistr prostě uměl. 2) Bohužel však většinu snímku tvoří poněkud nudná ukecaná televizně inscenační konverzačka se zcela nepatřičnou zurčivou italštinou. 3) Zaujal mě Viscontiho životní partner (žili spolu 12 let) 28letý Helmut Berger (Viscontiho dvorní herec) v roli Ludvíka I. a hezký 19letý John Moulder-Brown (princ Ota). Zajímavá byla i 34letá Romy Schneiderová (císařovna Alžběta). (10.11.2016)

Co na tom, že vás budou mít za blázna, když po sobě zanecháte dílo, které se stane nesmrtelným. Vizuálně opulentní žranice, na jakou jsou diváci mistrových filmů zvyklí. Precizně a přitom nenásilně aranžované obrazy plné oslňující krásy interiérů a kostýmů jsou v protikladu s pochmurně gotickými výjevy krajiny v dešti, nočního zámku či jezera. Helmut Berger se doslova před očima mění v lidskou troskou unavenou životem, která se nehodlá vzdát svých snů, svého vysněného království plného mytických hrdinů konajících chrabré činy za zvuků hudby R. Wagnera. Romy Schneiderová zde není onou naivně roztomilou Sissi, ale realisticky tvrdou a rozhodnou ženou. Nejen kvůli Ludvíkovi nechybí mužská nahota... Pro náročnějšího diváka, který si vychutná nejen krásu obrazů, ale nechá se tiše kolébat na vlnkách pomalu plynoucího příběhu. Nudné? Jak pro koho....osobně bych se díval ještě další hodinu, nejméně... V některých scénách jsem viděl budoucí filmové plátno, na které bude malovat Peter Greenaway... (21.09.2018)