Chlapec a volavka

Najväčším problémom Chlapca a volavky je Miyazakiho neustále odkazovanie sa k  predošlej tvorbe. Tých odkazov je tam toľko (rovnaké lokácie, scény 1:1, podobné postavy atď....), že film stráca akúkoľvek vlastnú autenticitu a stáva sa, len  veľmi divným zlepencom s "nejakým príbehom". Ako keby autor už nevedel prísť s ničím novým/iným a vďaka tomu Chlapec a volavka pôsobí  veľmi ťažkopádne, umelo a stráca všetky aspekty, ktoré robili  predošlé filmy pútavými. Animácia je pekná, ale ani tá to žiaľ nezachráni. Možno sa do toho autorovi vlastne ani nechcelo a nechal sa k tomu dotlačiť, alebo na staré kolená na to už nemá. The wind rises pri tom mohol byť tak krásnym posledným filmom. Veľmi smutná projekcia... (26.11.2023)

Nebýt tam ten drzý pták a zabijácký papagájové, skoro by mě to nebavilo. (04.12.2023)

Dve hodiny zbehli ako voda. Niekoľko prvkov známych už z iných Miyazakiho filmov (odsťahovanie sa na vidiek, zasadenie do obdobia druhej svetovej, "architekt sveta" v pozadí, japonské babičky, tajomná ríša a zvedavý detský hrdina), cesta časom a priestorom, ľudožraví alexandri a sarkastický nevrlý volavkochlap. Na údajne posledný Miyazakiho animák som čakal niečo epickejšje, porovnávanie s prehnane naivným a detským Malým princom podľa mňa ale nie je namieste. (19.12.2023)

Bůh Mijazaki na stará kolena ukazuje, že na to má. Popadl berle hodil do sebe aspirin a se skřípěním svých starých kolen se doplazil s kamerou na plac, aby všem ukázal zač je toho loket speciálně všem těm mladým netáhlům. A je to radost pohledět. Originální prostředí zázemí japonska za druhé světové, spoust tajemství a bizardností, klasická poetika, časové hrátky, nový svět a v neposlední řadě vynikající muzika s dobrodružnou atmosférou. Co více si přát? Tohle a Suzume ukazuje, že prostě Japonci animačně válí. (14.02.2024)

Mile mě překvapilo, že se nejedná o vyčpělou kompilaci, ale něžnou syntezi předchozích Miyazakiho filmů. Jde o krásný příběh o dospívání, kontrastu umírání a rození se, uzdravení vztahů v rodině. Animace je neskutečně realistická, zvlášť co se týče tkanin.  https://www.irozhlas.cz/kultura/film/recenze-hajao-mijazaki-chlapec-a-volavka-film-studio-ghibli_2311231909_kro (11.01.2024)

Animovaný mega trip, ktorý mi pripomína Alicu v krajine zázrakov. Dalo by sa asi napísať mnoho, ja by som vypichol pár nekonzistentnych miest v deji - ak nazi bird king neutekal pred kolapsom, ako mohol vyletieť do nášho sveta spolu sa našimi hrdinami, ktorí to stihli ltt? Ak v inom svete môžeš byť kýmkoľvek, napr babka bola drsná rybárka, prečo len hlavný hrdina nevyužil túto možnosť? Ak skončil svet kde sa kawaii duchovia stávali u nas deťmi, znamená že sa už u nás nik nenarodí? Prečo šla nová matka rodiť tam? Koho hrobka bola vlastne v centre? Každopádne pekný čisto japonský animák ktorý vtiahne do sveta fantázie, ide sa fakt že all in. (24.01.2024)

Považuji se za velkého Mijazakiho fanouška a tak jsem spěchala do kina. Není možné si jinak vychutnat všechnu tu nádheru, ty drobné detaily a fascinující postavy. Čekala jsem, že bude vyprávět tak trochu příběh o sobě a zpočátku jsem si myslela, že vypráví o svém dětství. Byla jsem unešena do jeho světa pomalým vyprávěním o chlapci. Ale s postupným zrychlováním děje a prolínáním světů jsem se ztrácela v příběhu a nestačila vnímat vše, co se dělo. je to škoda a asi budu muset film shlédnout ještě jednou, abych pochopila všechny souvislosti. Mijazaki ale naštěstí ke konci zvolnil a dovolil mi pochopit , proč se vlastně hlavní hrdina musel dostat do jiného světa.  Zpočátku poetický, pak dobrodružný film tak ke konci dostal ještě jiný rozměr - naději. I přesto mám nejraději jeho Zámek v oblacích. (27.11.2023)

Je dobré po rokoch si pozrieť Mijazakiho a ešte lepšie pozrieť si ho v kine. Klasická, hlavne ručná animácia sa dnes bežne nevidí a Mijazaki nesklame. Príbeh, tentokrát čiastočne autobiografický, čiastočne podľa knižnej predlohy, sa rozkrýva postupne, možno až príliš pomaly, ale nikdy nenudí a postupne nabaľuje stále nové a nové vrstvy a motívy. Veľké plus dávam za soundtrack. (05.12.2023)

Jednoho dne jsem se nudil a v tom mě napadlo, proč si nezajít do kina. Teď ale na co? Moc na výběr nebylo, a tak jsem si řekl, že jsem dlouho neviděl žádný anime a v kinech zrovna běžel film Chlapec a volavka. Tak jsem si řekl, proč ne? Neviděl jsem trailer, nevěděl jsem do čeho jdu, věděl jsem jenom, že to mělo 91% na ČSFD a že je to anime. Sice anime moc nemusím, ale tohle bylo hodně fajne. Hnedka ze začátku nás to hodilo do druhé světové, kdy naše hlavní postava zažije tragickou událost. Ta animace už jen v této pasáži byla nádherná a já jsem si řekl, že jsem neudělal špatně, že jsem na to šel a od té doby jsem si to začal užívat. Celej film je solidní, ať je to přestěhování, do jiného domu k jiné máti nebo ten fantasy svět do kterého klučina spadne. Já čučel a ani zrak jsem odvrátit nemohl. Ten svět mě fascinoval, i když to je jen anime. A postavy taky nebyly špatný. No a finální střet generací byl taky docela zajímavej. Soundtrack taky fajne a animace nádherná! 8,5/10 Já su překvapen! (Olympia - 5.12.2023) (26.12.2023)

Konečně jsem byl v kině na posledním Mijazakiho filmu Studio Ghibli mám opravdu rád a jejich filmy mě vždy extrémě bavily, ať už svojí skvělou animací, hudbou a celkově technickým zpracováním, tak silným příběhem Chlapec a Volavka exceluje jako všechny Ghibliobky právě technickým zpracováním. Animace a hudba zde opět krásně ladí jako symfonie dokonalosti a dlouhé tiché záběry prostředí opět fungují jako terapie. Takže z tohohle hlediska fakt nářez. Příběh o malém chlapci, co přišel o maminku byl docela fajn. Nebyla to teda žádná bomba jako jiné Ghibliobky, ale dalo se. Jen hlavní hrdina, ten Mahito či jak se jmenoval mi přišel jako extrémní npc, což by se dalo říct o většině postav tam. V čem mě film ale extrémě ztrácel byl celkově world building a ten lore. Ze začátku jsou to jakštakš chápal, ale postupem času to bylo horší a horší. No a na konci jsem byl úplně zmaten a hlavně přehlcen informacemi, světy, kouzly a miliony pravidly a bytostmi, že jsem nechápal nic a nakonec si nezapamatoval ani ten fajn příběh, či průměrné postavy. A co tak sleduju net, tak to podobě má asi většina lidí. The boy And the Heron je skvělá ghibliovka, se skvělou animací, fajn příběhem, ale hrozným world buildingem. Pokud jste fanoušky Ghibli filmů, tak jste to nejspíš už viděli, a pokud ne, tak na to určitě ještě zajděte (28.01.2024)

Nedávno jsem v jedné přátelské diskuzi prohlásil, že Mijazakiho považuji za Shakespeara východu. A myslím, že jeho nejnovější počin dal mým slovům za pravdu. Lépe řečeno vkusně a pěkně uzavřel to, co nám Mijazaki posledních 30 let prezentuje a čím se pro mě přibližuje anglickému dramatikovi. Dle mého soudu se mu přibližuje zejména mnohovrstevnatostí svých příběhů (často ovšem stojících na literárních předlohách jiných autorů), jejich mnohoznačností a překvapivými a naprosto neočekávanými pointami. A ačkoli jsou tyto pointy dosti bláznivé, Mijazaki je dokáže odvyprávět tak poutavě, že mu to bez váhání uvěříte a necháte se do příběhu vtáhnout. Totéž bych řekl i o jeho práci s divákovým očekáváním. Občas divákovi něco ukáže, následně ho na to nechá zapomenout, aby mu ve finále ukázal, že to bylo důležité, ne - li nejdůležitější. Všechny příběhové divy nám pak ukazuje za pomocí množství prapodivných postav, kterými zalidňuje svá jeviště (a u kterých občas netušíme jejich účel), a kterými si pomáhá v manipulaci s divákem, kterého zkrs ně ovlivňuje tak jak potřebuje. Nádheru jeho světa nám pak dokresluje precizní a poetická japonská animace. Vše výše zmíněné bychom mohli říci i o jeho poslední novince. Dle mého soudu se nejedná o žádné přelomové dílo, spíš je to takové shrnutí jeho dosavadní filmografie. Chcete vidět prapodivné příšerky? Dostanete je. Chcete vidět fantastický svět? Máte ho mít. Chcete si užít spletitý příběh s pointou? Je tam. Fanouškům Mijazakiho práce film oživí vzpomínky na jeho vrcholná díla, a těm ostatním alespoň představí jiný animák, než z produkce kdejakého holywoodského studia... (29.01.2024)

Váš názor na film se bude dost pravděpodobně odvíjet od toho, co od něj budete očekávat. Rozhodně nemá svou náplní, postavami nebo myšlenkami na Miyazakiho nejlepší filmy, ale já jsem šla do kina, hlavně protože miluju tu kreativitu a fantazii, patrnou z každého z nich. A v tom mě film nezklamal. Má klasické prvky Ghibliovek, kdy hlavní postava nejdřív objevuje zajímavá místa zdejšího fantasy světa, potom se bude muset řešit pár vážnějších věcí a po konci se zas vše vrátí do normálu, jakoby to všechno snad byl jenom sen. Tenhle "recept na správnou Ghibliovku" mám ráda, je to prostě ta věc kvůli kterým mi v paměti utkvěla Cesta do Fantazie, Totoro, Laputa a další. Level animace se zase o něco zvednul, hudba byla taky moc pěkná. Byl to celé příjemný zážitek. No pokud budete čekat moc, tak vás zřejmě čeká zklamání, ale jako ,,pohádka" je to rozhodně nadprůměr. 7/10 (08.03.2024)

Miyazaki samozřejmě nezklamal, i nyní připravil nádhený film plný lidskosti:) Je to jeho poslední film, takže se opravdu jedná o dopis na rozloučenou. 9/10 - Tady se nedal čekat špatný film. Klasická animace, fungujicí postavy a kouzelný svět jako vždycky:) (23.11.2023)

Mijazaki je zpět a s velkou parádou. Samozřejmě krásně vypadající a hloubaví snímek. Arigató mr. Mijazaki (24.11.2023)

Fanouškovských pět. Zas jednou možnost užít si skvělou hudbu, animaci a moc zajímavý svět/y. Ve trochu komplexnějším a osobitějším podání si, myslím, každý opět něco najde. Ale je pravda, že hledat není snadný a musíte počítat i s tím, že možná nic nenajdete. (24.11.2023)

Jsem velký fanoušek Miyazakiho filmů. Od doby, kdy jsem prvně viděl Totora, Naušiku a Princeznu Mononoke, jsem mu úplně propadnul. Vnímám poselství, postavy a i příběh všech dosavadních snímků a jejich vysokou konzistentnost v rámci díla a považuju je za gró celého Studia Ghibli. S očekáváním vysoké kvality výpravy, animace a skvělé hlavní postavy, jsem se vydal do kina na dost možná posledního filmu celého ansámblu Studia Ghibli. A bez mučení se přiznám, že jsem z kina odcházel zmatený, jako snad nikdy. Chlapec a volavka mi připomíná souborné dílo celoživotní tvorby, které se nějak zkomprimovalo do pár minut hustého guláše, který má sice všechny ty dobré ingredience, ale zmrzlina s hovězím masem k sobě prostě nejdou, i když se budete snažit jakkoliv. Jednotlivé scény mi nedávaly valný smysl a celá geneze dvou světů mi připadala zmatečná, nedostatečně vysvětlená a ani náznaky v jednotlivých scénách mi nedávaly moc prostor pro rozvití nějaké smysluplné myšlenky. Horko těžko jsem porozuměl celému konceptu a když se ani hlavní postava malého chlapce nijak nevyvinula, ale zůstávala na úrovni trochu sebestředné, málomluvné a vlastně dost nezajímavé persony, měl jsem co dělat, abych vůbec celý film dokoukal. Magický svět se sice rozvíjí, ale jaktože vlastně existuje, proč spadl nějaký kámen na zemi a co teda vlastně způsobil, proč by měl být Mahito "dědicem" a vládcem toho realmu nemám ani nejmenší ponětí. A co stojí za jednotlivými zvířaty a jejich vlastnostmi mi uniká možná ještě víc. Proč volavky lžou a proč jsou Alexandři tak agresivní a usilují o nadvládu? Možná je to někde v knize, podle které je film natočený někde vyslvětleno, ale ve filmu jsem to nebyl s to odhalit. Mám dalako víc pochybností a otázek, než zážitků. Bohužel, a to myslím opravdu se slzou v oku, je Chlapec a volavka jen slepenec scén, témat a fajn animace, která to pro mě ale nezachrání. To hlavní poselství, příběh o přátelství, rodině, odpovědnosti, environmentalitě a lásce v jakékoliv její podobě, na to tu prostě asi nezbylo místo. Nízké hodnocení se mi nedává snadno, ne u Hayaho Miyazaki, ale bohužel mě Chlapec a volavka nepřesvědčila ani na ty tři hvězdy. (28.11.2023)

Nějak tomu chyběla typická srdečnost, byť na pár místech ke konci se letmo ukázala. Animace je jako vždy výborná, příběh mě ale moc nebavil a pořád jsem čekal, jestli se to “rozjede”. (29.11.2023)

Díky za vše pane Mijazaki! Nicméně musím říct, že už je asi opravdu načase uznat, že pan Mijazaki ví na rozdíl od některých, kdy přestat. Příběh jde v originálních šlépějích, nicméně nemůžu si odpustit poněkud uspěchaný konec, který nám nevysvětluje vývoj některých postav. Nicméně krásně zjednodušený příběh japonského Malého prince. (10.12.2023)

Film není vůbec jednoduché zhodnotit jen po jednom zhlédnutí. Jak už je typické pro jeho režiséra, snímek je náročný a obsahuje mnoho témat, na můj vkus až příliš moc, aby se v tom divák vyznal. Samozřejmě je možné film sledovat pouze jako prostou pohádku, ale tím se člověk ochudí o ten správný zážitek. Nicméně se mi líbí, že nám film dává velký prostor pro vlastní vnímání, neurčuje kladné a záporné postavy a diváka i něco přiučí. V určitých částech filmu docházelo k opakování jistých prvků, které už známe z jiných režisérových filmů (např. malá roztomilá stvoření, v tomto filmu to byla Warawara, v Princezně Mononoke zase Kodama), což mi přišlo trochu zbytečné. Ke skvělé animaci se přidala i povedená hudba, která dokonale dokreslovala atmosféru, nejvíce se jí to vedlo v napínavých částech. Těším se, až film znovu zhlédnu a objevím úplně nová témata, která skrývá. (02.02.2024)

Za mě asi lehčí zklamání. Animace je samozřejmě dokonalá. Scéna kdy kuchali rybu působila ohromně realisticky, i přes kreslenou animaci. Celkově je film velmi vizuálně nápaditý, ale tohle všechno beru trochu jako samozřejmost u filmů od studia Ghibli. Příběh a postavy mi prostě k srdci nepřirostly. Přišlo mi to celý možná až trochu moc ujetý. Až moc velký myšmaš různých nápadů. Nevím, možná jsem to jen nepobral. 75% (29.11.2023)