VktrCZ

Konečně jsem byl v kině na posledním Mijazakiho filmu Studio Ghibli mám opravdu rád a jejich filmy mě vždy extrémě bavily, ať už svojí skvělou animací, hudbou a celkově technickým zpracováním, tak silným příběhem Chlapec a Volavka exceluje jako všechny Ghibliobky právě technickým zpracováním. Animace a hudba zde opět krásně ladí jako symfonie dokonalosti a dlouhé tiché záběry prostředí opět fungují jako terapie. Takže z tohohle hlediska fakt nářez. Příběh o malém chlapci, co přišel o maminku byl docela fajn. Nebyla to teda žádná bomba jako jiné Ghibliobky, ale dalo se. Jen hlavní hrdina, ten Mahito či jak se jmenoval mi přišel jako extrémní npc, což by se dalo říct o většině postav tam. V čem mě film ale extrémě ztrácel byl celkově world building a ten lore. Ze začátku jsou to jakštakš chápal, ale postupem času to bylo horší a horší. No a na konci jsem byl úplně zmaten a hlavně přehlcen informacemi, světy, kouzly a miliony pravidly a bytostmi, že jsem nechápal nic a nakonec si nezapamatoval ani ten fajn příběh, či průměrné postavy. A co tak sleduju net, tak to podobě má asi většina lidí. The boy And the Heron je skvělá ghibliovka, se skvělou animací, fajn příběhem, ale hrozným world buildingem. Pokud jste fanoušky Ghibli filmů, tak jste to nejspíš už viděli, a pokud ne, tak na to určitě ještě zajděte

Now I become death, destroyer of worlds. V sobotu jsem konečně viděl Oppenheimera a kdo by to byl čekal, je to naprosto skvělý! Christopher Nolan je zkrátka umělec a na Oppenheimerovi je to extrémě vidět, ostatně stejně jako na jeho předchozích filmech. Kamera, režie, scénář, gradace, force shadowing, storytelling všechno tohle je na naprosto špičkové úrovni. Ten film má neskutečnou atmosféru a na tom má velkou zásluhu perfektní soundtrack Ludwiga Goransona, jasně na Interstellar sountrack to nemá, ale je to fakt pecka. Ale přece jenom je tu jedna věc co mi lehounce vadila. Nelineární vyprávění, já vím, že ho Christopher Nolan miluje a používá furt, ale tady je takový dost zmatený a občas jsem fakt nepobíral a taky to lehce ničí tempo, kdy jsou tu pasáže kdy jsem se lehce nudil. 9/10. Pokud jste ještě neviděli mazejte do kina! Video recenze ZDE

Can I step on you? Ask before you do that! Šinkaovi filmy jsem nikdy nějak moc nemiloval. Garden of Words se mi líbilo jenom proto, že to mělo jen něco kolem 40ti minut a u Your Name jsem skoro usnul. Proto jsem se na Suzume nějak moc netěšil. Ale pak jsem si řekl, že tomu dám šanci. Trailer vypadal skvěle a zápletka o zavírání dveří, kvůli jakýmsi mezidimenzionálním červům smíchaná s klasickou šinkaovskou osobní dojemnou linkou zněla zajímavě. A navíc animace v šinkaových filmech je vždy naprosto dechberoucí a nechat si tím pádem ujít příležitost vidét ji na velkém plátně by byla hloupost, takže jsme se rozhodli, že na tu Suzume teda zajdem. A wow, Suzume no Tojimari mě naprosto uchvátilo a musím dát šanci i ostatním šinkaovým filmům, protože jestli jsou všechny jako Suzume, tak smekám. Příběh Suzume je naprosto skvělý. Sice to má hromadui plotholů a je tam pár věcí, které jsou tam hozené jen tak na random a dál se s nimi nepracuje, ale celkově ta fantasy část toho příběhu fungovala dobře a systém těch dveří a onoho světa byl dost zajímavý. Osobní zápletka už na tom byla o trochu hůř. Suzume potká jednou na ulici na pár vteřin vysokýho sexy femboye, se kterým je doslova tak tři dny a většinu času je ten borec v těle židle a hned by pro něj obětovala život? Kámo, takhle to podle mě nefunguje, tím pádem to na mě vůbec nefungovalo a bylo to místy až cringe. Chápu, že Suzume je 16, háźou s ní hormony a on je vysokej sexy femboy, ale no tak. Jak už jsem tady zmínil, tak jo borec se prostě proměnil v židli, což bylo dost ujetý, ale zato dost vtipný, vlastně jako celej film. Dost jsem se u něj nasmál a jo, humor tady byl skvělej, stejně jako animace, což je taková první věc, co vás logicky praští do očí a ta je opravdu nádherná. Všechny lokace, postavy, akce, všechno je zde opět na špičkové úrovni a jak už jsme u takovýhle anime filmů zvyklí, je tu hned několik nádherných scenérií, jako stvořené na pozadí vašeho kompu. Kdyź si to tak zhrneme, Suzume byla naprosto mistrovsky naanimovaná, až nečekaně vtipná, se skvělým příběhem, i když pár věcí nevystvětlených, tak jak bych chtěl, ale třeba takový finální plottwist, ač byl teda nesmyslnej docela, což je ovšem u cestování časem zvykem, byl fakt silnej, skvělej snímek, kterej neskončí u jednoho zhlédnutí! Ještě, co jsem chtěl zmínit, tak já nevím, jestli má šinkai nějakou uchýlku nebo co, ale třeba záběry, kdy si třeba Suzume sedla na tu židli, která byla vlastně ten borec, nebo když si na ní stoupla bosíma nohama byli lehce zvhrlý ;)