Princ a chuďas

Princ a chuďas vychází z námětu, že dva naprosto stejní jedinci se vymění a nikdo nepozná rozdíl. Něco podobného použili mnozí, u nás už třeba Martin Frič v Muž z neznáma. Jenže všechno to vychází právě z Twainova Prince a chuďase hozeného do 16. století. Dva chlapci se vymění, aby každý poznal život z úplně jiné strany. Edward zjistí, jak skutečné jsou starosti anglického lidu, Tom zase, že ani král nemůže úplně všechno. Zásadní problém jsem měl s tím, že ani jeden z kluků vlastně při opakování, že je někým jiným neřekl, jak k tomu došlo. Ani Edwardova motivace se převléknout za každou cenu do šatů Toma. Mohl se jen skrýt. Možná jsou tyto věci objasněny v knižní podobě. Jisté ale je, že tato verze je velmi kvalitně zahrána a ještě lépe provedena. A nutno závěrem podotknout, že pokud mnohdy posloucháte dnešní vůdce a politiky, tak jsou též úplně mimo mísu a podobná exkurze by jim rozhodně svědčila. (04.05.2023)

Náááádhera a Roman Skamene byl tady opravdu k sežrání. Dneska už se chudák sežírá sám. Je ho škoda, byl to velký talent! Prince a chuďase jsem jako dítě milovala a bylo pro mě později překvapením, že ho napsal Mark Twain, kterého jsem pochopitelně už milovala pro Toma Sawyera a Huckleberryho Finna. Opakovat, opakovat!!! (26.04.2010)

O existenci tohoto filmu jsem se dozvěděla úplnou náhodou v souvislosti s jednou z letošních vánočních pohádek "Láska na vlásku", která se příběhem o výměně dvou chlapců též inspirovala. Musím upřímně uznat, že takovou parádní podívanou (i když má podle mě do pohádky docela daleko, jak už je Rážovým zvykem) jsem vážně nečekala. Skamene nejspíš získal životní roli a z ostatních herců musím vyzdvihnout hlavně Petra Kostku v roli Milese, princova/Tomova ochránce. Na televizní film také velmi povedené kostýmy a výprava. Takže podtrženo, sečteno, všem vřele doporučuji a případnou televizní reprízu si nenechám ujít. (09.01.2015)

Šlechtic & Špindíra. Mark Twain by (možná) žasl nad důstojnou tuzemskou adaptací jeho literárního díla v černobílém formátu televizní inscenace. Je rozložena do dvou dílů, jež nemají daleko do stopáže celovečerního filmu. Číslovka dvě je jakýmsi synonymem pro tenhle film, neboť i hrdinové příběhu jsou zde dva, sice každý z nich pochází z jiné společenské vrstvy, ale dohromady je pojí identická podoba. Jistě vyvstane potíž s přistoupením na fantasmagorickou myšlenku existence identických dvojníků, ale to se překlene. Film se stal jednou z prvních velkých hereckých příležitostí pro Romana Skamene, který by se tehdy dobře uživil i jako reklamní propagátor pleťových krémů, kdy by taková Eva Longoria s Heidi Klum mohly rovnou zavřít krám, jak měl obličejíček "vyžehlený". Někomu dokonce mohl připadat i roztomilý, mně připadal jak buzerant.Tak či onak, vekslák Bíny, major Borovička a tahle dvojrole se řadí mezi nejzásadnější role, které vytvořil. Casting byl absolutně bezchybný, i když spodina z podsvětí válcovala vrchnost. Stačí si vybavit Postráneckého s odpudivým pyskem, hrozivého Bláhu a mnohé další. Z vrchních pater je to především Sklenčka se svým "charakteristickým" třesem v roli panovníka či herecká esa Pešek, Růžek, Šmeral aj. Mezi nimi také zajímavě obsazený Petr Kostka v tak trochu tajemnou aurou obdařené postavě šlechtice. A mezi touto hereckou elitou se Skamene ve své první velké roli ani trochu neztratil a dokázal dva kluky od sebe nějakým způsobem odlišit. Scény z hradu nebyly tak poutavé jako scény z podsvětí. Nicméně, režie už tehdy ostříleného Ludvíka Ráži měla řemeslnou kvalitu a cit pro vedení příběhu a přispěla k tomu i na televizní poměry velice solidní výprava. I tak by neškodilo film smrsknout do přijatelnější stopáže, ve které se uplatní cit pro větší tempo, švih i gradaci příběhu. A fádní zakončení, které ponechává příběh přesunout na začátek jako by ani k žádné záměně nedošlo, de facto ji nikdo ani neodhalí, je poměrně neuspokojivý, co do hlediska divácké katarze. Film však ve své době u diváků zabodoval a těší se oblibě dodnes. Určitě to bylo dáno i nenadálým a hlavně novým dramaturgickým konceptem v tehdejší zoufalé televizní programové skladbě. Příchod amerického literárního klasika do jisté míry provětral pevné základy normalizační konstrukce a byl velmi vítaným a osvěžujícím závanem imperialismu. 60% (11.01.2015)

"Seď Mailsi! Máš na to přeci právo." Dobré filmy si často pamatuje díky hláškám, které se vám někde usadí v hlavě a zní a zní... Tím, že tento film vznikl v době, kdy se televizní filmy u nás točily ještě černobíle, dodává období panování krále Edwarda větší atenticitu bídy a chudoby. Navíc bravůrní podání mladého prince a chuďase Červenáčka tedy Ramana Skamene. Kolem něj se točí samí velikáni českého divadla a filmu - pan Růžek, Bláha, Macháček, Pešek, Šmeral a mnoho mnoho dalších. (03.05.2012)