Anjeli v Amerike

„Nesnáším tuhle zemi. Je to jen snůška velkých myšlenek a příběhů, umírajících lidí a lidí jako jsi ty. Pojď se mnou do nemocnice a ukážu ti Ameriku. Smrtelně nemocnou, šílenou a krutou.“ Postavy melou a melou. Jsou hysterické, teatrální, frustrované. Hned zpočátku je patrné, že buď na tuhle (nepřímočarou) hru přistoupíme, nebo budeme dalších 300 minut trpět. Respektive to mnohem dřív vzdáme. Těžko budeme zároveň hledat postavu, ke které bychom měli blízko. Amerika je jiná, Amerika je svá. AIDS, homosexualita, víra, rasismus, korupce, politika, samota, vztahy. V Bílém domě sedí Ronald Reagan, za oceánem dokulhávají jevy jako adorace drog nebo promiskuity, mnozí se bojí být odlišnými (homosexualita), jiným je zřejmě jedno úplně všechno (uřvaný a skvělý právník Al Pacino). Nejen u dvou hlavních vztahových krizí – dva homosexuálové a manželský pár – je patrné vrzání divadelních prken. A divák se obtížně prokousává vším tím teologizováním, narážkami, dialogovým smrštím. A hlavně všechny ty halucinační stavy postav mírně drhnou, respektive vyžadují hodně divácké velkorysosti. Tvůrci jsou jízliví a škodolibí a vyloženě to chtějí svým ovečkám pořádně nandat. Ve výsledku seriál, který má několik skvostných detailů, ale jako celek úplně nefunguje. Exhibující herecké osazenstvo (kromě Pacina mě asi nejvíc bavili Justin Kirk a Mary-Louise Parker) naopak velmi slušné. (02.01.2021)

Hodnotím sice v půlce, ale v tomhle případě už si troufnu. ... Pokud bych měl vyjádřit svůj vztah k tématu i kvalitám dohromady, pak asi takhle : Já kávu nepiju, ale tahle mě svou vůní přilákala a tak jsem si ji dal. Musím říct, že je výborná, neslazená ... a hodně, hodně silná (mám co dělat, abych se po každém doušku zvednul z křesla). (07.01.2005)

Celý seriál jsem jednou zhlédla na České televizi a pár epizod mě dostalo natolik, že musím prostě udělit plný počet. Některé epizody mi sice přišly slabší, ale těch silných bylo podstatně více a rozhodně vyváží vše ostatní. Emocionální nášup v podobě silných scén a dialogů, i samotného pojetí, stejně jako kontroverzního tématu AIDS. A k tomu samozřejmě ta nádherná úvodní znělka. A Patrick Wilson mě čím dál více utvrzuje v tom, jak výborný herec to je. HBO opět a stále dokazuje, že je něco víc, než jen televize:) (24.10.2015)

Poprvé jsem seriál viděla ve třinácti letech. V té době mě nezajímal nikdo jiný než Meryl Streep a užívala jsem si její herecký koncert na plátně natolik, že jsem ignorovala všechny ostatní. Tehdy bych seriálu dala zaujatých 5*, nyní jakožto dospělejší a troufám si říct moudřejší jsem se na seriál podívala znovu. Herecký koncert jsem si užívala ve všech ohledem ať už od Meryl, Ala, Emmy nebo Patricka, prostě od všech. Herecky je to dokonalé, příběhově zajímavé. Věřím, že na tu dobu to bylo něco nevídaného, šokujícího. Musím ale říct, že místy mi to přišlo až moc utahané, takže mě to netáhlo a nebavilo natolik, abych dala plný počet. Občas je to hodně politické, ukecané = nudné. Ale i tak to beru jako jednu z nejlepších divadelních her, která kdy byla úspěšně natočená jako seriál. Mike Nichols prostě uměl. (02.12.2020)

Andělé v Americe jsou unikátní a velkolepé televizní dílo. Složité, kontroverzní a místy zbytečně teatrální. Přesto nabízí působivou podívanou, takřka jedinou svého druhu. Herci podávájí jedny z nejzajímavějších výkonů své kariéry. Hlavním objevem seriálu je pro mě Mary-Louise Parker v roli nepředvídatelné Harper, které se daří ukrást si většinu scén pro sebe. Dojmů je hodně a proč popisovat nepopsatelné, to se musí vidět. (30.12.2010)