Anjeli v Amerike

Viděla jsem něco fantastického. Těch šest dílů jsem doslova zhltala za dva dny. Herecké výkony všech byly zkrátka úžasné. Ano, život na planetě Zemi je někdy slzavé údolí. AIDS, války, otroctví, pokrok, který ničí přírodu, komunity lidí různého náboženského zaměření, cyničtí zkorumpovaní právníci, z nichž jednoho si zahrál Al Pacino tak, až to bralo dech, skupinka homosexuálů, kteří hledají své místo na slunci..a pak je tu anděl. Nikde jsem neviděla Emmu Thompson tak nádhernou, Patricka Wilsona tak chlapecky bezbranného a Meryl Streepovou ve své trojroli tak přesvědčivou. A ještě je tu krásná mladá žena se svými léky na nervy...a všichni se postupně dopravují k jedné touze- chtějte žít. Obrovský zážitek s vynikající hudbou. (06.02.2015)

Kdyz pominu fakt, ze pribeh je pouze slepenec vsemoznejch dramat, ktery tu uz byly a neprinasi nic noveho a tudiz i prostor 6 hodin je trochu zbytecne dlouhej a ze vsechny hlavni muzsky postavy jsou teplousove a ani zensky postavy nepusobi kdovijak normalne a do toho vseho tu je misty nejakej naprosto priserne zvladnutej trikovej zaber, tak i pres tohle vsechno se jedna o naprosto famozni drama, ktery tech sest hodin absolutne nenudi, neni tu nouze o silny sceny a je to ozvlastneny tou linii s andelem a prorokem. No a krome perfektniho scenare a paradni rezie se film muze oprit o naprosto dokonaly herecky vykony a pak tu jsou jeste Al Pacino a Meryl Streep, ktery nad ostatnima jeste daleko vynikaj a oboum bych dal z fleku oskara. Celkove fakt fantasticky drama. (19.12.2008)

Andělé v Americe jsou unikátní a velkolepé televizní dílo. Složité, kontroverzní a místy zbytečně teatrální. Přesto nabízí působivou podívanou, takřka jedinou svého druhu. Herci podávájí jedny z nejzajímavějších výkonů své kariéry. Hlavním objevem seriálu je pro mě Mary-Louise Parker v roli nepředvídatelné Harper, které se daří ukrást si většinu scén pro sebe. Dojmů je hodně a proč popisovat nepopsatelné, to se musí vidět. (30.12.2010)

Je to pár dní, co jsem absolvovala tenhle skvost a stále mi nejde z hlavy. I když nejsem přívržencem (a ani nemám ty ambice) dlouhých rozborů filmu od nasvícení až po catering, mám chuť se rozepsat a pořádně vás potrápit, protože jsem toho zkrátka plná. Věděla jsem přibližně, s čím budu mít dočinění (Nichols je se svou Silkwoodovou, Absolventem, Virginií a dalšími skvělými filmy objekt hodný sledování), ale že to bude taková bomba, to jsem ani ve snu nečekala. Jsou nám tu představeni homosexuálové, židé, mormoni, právníci, zdravotníci, andělé, oběti ... politické situace i názory na ně, někdy v nepochopitelných dialozích, ale to se jen může chvilku tak zdát. Za hlavní postavu považuji prohnilého právníka Al Pacina, nejen proto, že jeho výkon je něco tak strhujícího, že vás to v některých místech odvede od čtení titulků a vnímání slov, ale i že se od jeho postavy umírající na "rakovinu jater" všechno odvíjí. Mladý kolega, který k němu vzhlíží, chce udělat všechno správně a tak se osvobozuje ze zajetí heterosexuality, svou manželku nechává napospas osamělosti, valiu a halucinacím a odchází k příteli, který při první zdravotní komplikaci svého AIDS nemocného druha vzdává letitý vztah. Nepodobá se to filmům na téma AIDS, které jsem dosud viděla (takovéto "umírám, léky jsou drahé, plačte sborem a vemte si ze mě odstrašující příklad, ale nediskriminujte mě"). Tady je to jinak: nemocní si nemoc prožívají po svém a sami, protože na nemoc je nakonec každý úplně sám, a "zdraví" si zas srovnávají hodnoty a především vztah k těm prvním. A aby toho nebylo málo, v tom zápase jim pomáhají halucinogenní průvodci a andělé, protože "ON se na nás vykašlal, ON to vzdal a nechal nás v tom samotné". Nakonec, a to řikám, aniž bych chtěla prozrazovat finále, je to o naději. "Chci žít, stejně jako lidi, jejichž těla pokrývá víc ran než kůže, žiju tak rád, třeba s nemocí, chci přesto žít". A takhle bych mohla psát hodně dlouho, ale vážně, nechci vás trápit, a přesto, že to opravdu není film pro každého a netvrdím, že právě já jsem toho pochopení hodna (a jestli mě Nichols svými výrazovými prostředky tahá za nohu, ať klidně tahá, já mu to žeru), je to ohromující záležitost plná otázek, bláznovství, lidství i té naděje, a já vám ji velmi doporučuji. (06.01.2006)

Hodnotím sice v půlce, ale v tomhle případě už si troufnu. ... Pokud bych měl vyjádřit svůj vztah k tématu i kvalitám dohromady, pak asi takhle : Já kávu nepiju, ale tahle mě svou vůní přilákala a tak jsem si ji dal. Musím říct, že je výborná, neslazená ... a hodně, hodně silná (mám co dělat, abych se po každém doušku zvednul z křesla). (07.01.2005)