Anjeli v Amerike

Hodnotím sice v půlce, ale v tomhle případě už si troufnu. ... Pokud bych měl vyjádřit svůj vztah k tématu i kvalitám dohromady, pak asi takhle : Já kávu nepiju, ale tahle mě svou vůní přilákala a tak jsem si ji dal. Musím říct, že je výborná, neslazená ... a hodně, hodně silná (mám co dělat, abych se po každém doušku zvednul z křesla). (07.01.2005)

Jsou to teda spíš slabší čtyři hvězdy. Hodně jsem zvažoval, jestli to nakonec nestočím ke třem. Chápu, že Andělé v Americe ve své době šokovali. Museli šokovat jak inteligentně pojatým tématem, tak hereckým obsazením, což v té době standard na mini sérii rozhodně nebyl. HBO ale hned od počátku působení v Evropě vědělo, jak na diváka. Pamatuju si, že tento seriál byl jeden z těch prvních, co zasponzoroval a mně teda hodně dlouho unikal. Herecky, což byl hlavní důvod si jej pustit, je to teda totální pecka. Ještě aby ne, když se jedná o divadelní hru. Nejzajímavější postavy pro mě jednoznačně byly Al Pacino a Jeffrey Wright. Jejich dialogy jsem si jednoznačně užíval, čímž neříkám, že ostatní nebyli zajímaví. Na mě to ale bylo moc do tepla, hodně o AIDS a navíc jsem z toho cítil vliv sionistů a kabalistů, což v seriálu sami vtipně glosovali a naráželi na to. Místy to bylo hodně avantgardní, více než by asi muselo být. Ztrácel jsem se v záplavě abstrakce, což chápu, že mělo snahu zapříčinit onu osudovost a epičnost. Na mě to ale úplně nezafungovalo. To ale neznamená, že jsem si to neužil. Závěr v Central Parku je velká pecka! (29.10.2020)

Vyše päť hodín rozprávkovo úžasného, tragického fantasy príbehu, ktorý som zhltol jedným sústom takmer bez mihnutia oka. Krásny epos o homosexuáloch, vzťahoch medzi nimi a ich vzťahoch s 'normálnymi' ľuďmi, nemenej o rodine, priateľstve, láske, skrátka všetkom, čo dokáže poriadne rozpumpovať citové centrá v tele diváka a keď máte voči tejto skupine ľudí skeptický, či odmietavý postoj, tak máte vskutku smolu a prichádzate o fantas(y)tický filmový zážitok. Ku koncu práve prehnaná prevaha anjelských fantasy prvkov trošku uškodila dojmu z filmu, ale záverečný doslov túto medzeru šikovne zaplátal. Navyše ekvilibristické herectvo všetkých zúčastnených je v absolútnej top úrovni počas celého trvania, najspokojnejší a najunesenejší som bol z Pacina a Wrighta. 90%. (23.02.2009)

Pokud bych měl jmenovat filmové dílo, u kterého ani po dlouhém přemýšlení prostě nevím, co si myslet, dost možná bych na prvním místě uvedl: Andělé v Americe. Zhruba polovinu stopáže tvoří skvěle napsané i zahrané psychologické sondy v duchu anotace (,,Bůh opustil nebesa, v Bílém domě vládne Reagan a smrt swinguje v rytmu AIDS"). Tyto scény mi přišly skvělé a sugestivní - třeba linie s Al Pacinem, kde není potřeba nic jiného, než... Al Pacino!, užívající si roli nemorálního parchanta umírajícího na AIDS. Jenomže občas jako by se náhle režisér i scénárista zbláznili - sochy andílků ožívají, Meryl Streep si nalepí umělý plnovous a bůhvíproč hraje starého Žida, nahá Emma Thompson lítá vzduchem a chrlí oheň z vagíny, k Priorovi mluví dva komičtí pomatení poslové, kteří působí jako z Císařova pekaře... Seriál se začne obalovat jakýmisi podivnými výjevy, jako kdyby nestačilo prostě jen dobře odvyprávět silný příběh - do komplikovaného děje se navíc zaplétají Židi, křesťani, mormoni, feťáci, nemocní, běloši, černoši, nakonec Prior nese nějakou knihu Proroků na nebesa či co.. zkrátka stává se z toho slušný guláš, který působí jako kdyby předlohu napsal stoupenec Vesmírných lidí... Takže fakt nejsem schopný se rozhodnout, jestli se mi tenhle úlet spíš líbil nebo spíš ne. Ale nakonec hodnotím nadprůměrně, protože každopádně jde o dílo pozoruhodné, které jednoho donutí přemýšlet... A taky protože je to bezpochyby jediný film, ve kterém si Meryl Streep dává francouzáka s Emmou Thompson. (28.11.2014)

Něco neuvěřitelného a těžce popsatelného. Andělé v Americe se odehrávají v prostředí, kde se stírají rozdíly mezi realitou a sny, mezi heterosexuály a homosexuály, mezi mormony a židy, mezi nadějí a zoufalstvím, mezi dobrem a zlem. Tři navzájem se protínající dějové osy; pár gayů, z nichž jeden má AIDS, vzorný manžel uvědomující si, že ho přitahují muži, a nelítostný právník, který si odmítá připustit, že by mohl viru HIV podlehnout; to všechno vytváří zvláštní směs, která se vám z hlavy dlouho nedostane. Natolik zvláštní, že docela věřím, že bude pro většinu lidí naprosto nestravitelná, ale já jsem jejímu kouzlu naprosto podlehla. Dialogy možná na první pohled nedávají vždy úplně smysl, ale postupně zjistíte, jak je to všechno tak nějak dokonalé... Stejně jako geniální tah s obsazením některých herců do více rolí zároveň (například Emma Thompson hraje zároveň bezdomovkyni, lékařku i anděla, Meryl Streep zas dávnou odsouzenou, rabína, milující matku a anděla). A to, že jsou herecké výkony všech doslova fenomenální, to snad ani nemusím dodávat. Pro mě tedy vede (zase) Al Pacino, jeho role namyšleného bohatého právníka Roye Cohna, dle jeho slov "heterosexuála, co chrápe chlapama", byla něco, co se moc často nevidí. Svým způsobem neuvěřitelně odporná, ale v tom samém okamžiku i zvláštně lidská. Jako by v jeho postavě přece jen něco dobrého zbylo, ale on se své image odmítal do posledních minut vzdát... Nebudu to protahovat, o Andělech v Americe by se toho dalo říct hodně, ale kdo to neviděl, nemůže mít snad ani představu, o čem to mluvím. "Američani nemocné nepotřebují. Podívej se na Reagana. Je tak zdravý, že to není lidské. Je mu snad 100 let, schytá kulku do prsou a za dva dny jezdí na Západě v pyžamu na ponících. Kdopak to dokáže? Tohle je Amerika. To není země pro nemocné." (03.02.2006)