Americká noc

Nádherný film o filmu, který budete milovat, pokud milujete film. (22.04.2013)

Genialne! Film vo filme a film o filme. Plus vsetky tie vzajomne vztahy, dialogy, prostredie, pekna sceneria ...... proste nadhera, ktora len tak lahko nevyprcha. Film, ktory pohladi divakovu dusu, a neskutocne fascinujuca podivana. 100 % (09.11.2013)

Truffaut hra Truffauta vo filme o filme pre film ako taky. Odkazy na rozne filmy ci filmovy zurnalizmus, taky nenapadny truffautov zivotopis, vlastne to najlepsie co truffaut nakrutil ma v sebe zivotopisne prvky stale. (30.04.2007)

Porovnávaje Americkou noc s filmem Snilci (http://www.csfd.cz/film/42901-snilci/), v komentáři k němuž jsem napsala, že každý, a hlavně ten slavný, režisér je mocný bůh, který vládne obrazům, věcem a hercům i štábu, musím k tomuto tvrzení dodat, že zároveň je to stejně bezmocný bůh jako ten biblický, to jest přesto, že, jak to vypadá naven, vládne, tvoří a hýbe, skutečnost je taková, že se spíše pokouší zkrotit chaotickou hmotu a ne vždy spolehlivé a ne vždy poslušné věci a lidi a že se snaží nějak aspoň přibližně zformovat realitu do virtuality, aby se přiblížila jeho vnitřní představě, přičemž ani ta není vždy krystalicky jasná. Výsledkem režisérových tvůrčích snah je pak podobně dokonalé nedokonalé a stejně tak dobře vychvalovatelné jako kritizovatelné dílo jako Jahveho biblická Země, lidstvo i samotný údajně jím vyvolený, přesněji shora přidělený národ *, jen s tím rozdílem, že "stvořený" svět od dob počátků stále tvoří sebe sama, kdežto jednou natočený film po dokončení již pouze existuje jako podnět pro diváky. ___ Plusem Americké noci je její laskavá a vtipná ironie, poetičnost i výpovědně-sebereflexní pohled na práci režiséra, mínusem pro mne je její divadelní pojetí a podání. Hru herců totiž rozlišuji pouze dvěma způsoby – vidím, že hrají, a nevidím, že hrají. Záleží pak vždy na filmu samotném, zda ten či onen způsob hereckého projevu je přijatelný až přínosný nebo naopak rušivý. U filmů epochy před italským neorealismem je divadelnost normálním jevem, řekla bych vizitkou doby, u filmů po neorealismu, novém Hollywoodu a autorské evropské kinematografii divadelnost (jistá schematičnost a přehranost) může být problémem, když divák jako já od některých typů filmů očekává větší původnost a hodnověrnost režisérova pohledu a příběhu. U Americké noci mi ta větší realističnost a řekla bych i větší hloubka chyběla. ___ * Deuteronomium 32, 7-9: "Rozpomeň se na dávné dny, snaž se porozumět létům zašlých pokolení, vyptávej se svého otce, on ti poví, svých starců, oni ti řeknou: Když Nejvyšší přiděloval pronárodům dědictví, když rozsazoval lidské syny, stanovil hranice kdejakého lidu podle počtu synů Izraele. Hospodinovým podílem je jeho lid, vyměřeným dílem jeho dědictví je Jákob." Tento citát uvádí na pravou míru postavení izraelského boha – je to pouhý Hospodin jednoho národa, jejž dostal na starost od Nejvyššího stvořitele světa, na což každý pozorný čtenář bible přijde i sám, aniž by něco věděl o práci zakladatelky Theosofické společnosti Heleny Blavatské. (16.11.2013)

Nádherná pocta filmovému řemeslu u které se (přinejmenším) potrháte smíchy, jen tak nahodím: opilá herečka si neustále plete dveře, kterými má odejít, "ochočené" kotě odmítá pít na scéne mléko (nezapomenutelná scéna:)), všechny ty herecké "vztahové" eskapády, nebo už jen "doslovná" režie ("Paní se psem rychleji!") tak dále a tak podobně...filmová lahůdka. (07.07.2004)

Dost věrně zachycené natáčení bez použití zbytečných klišé, ale se vším, co bychom očekávali, že se může stát. (05.04.2008)

Přepsáno v dubnu 2018. Americká noc je harmonickou ódou vlastní filmařské profesi. Vzletně oslavuje jednotlivé kousíčky pestrobarevné mozaiky, proces tvorby je s laskavou dobrosrdečností poodhalen v synchronizaci rozvětveného soukolí. Neskandalizuje, nehaní, s lehce nadnesenou jízlivostí předhazuje vnitřní světy a s pečlivou neúnavností je udržuje ve střehu a v ochraňující víře pospolitosti a očekávaného výsledku společného úsilí práce. S láskou a v estetické poetice. Dirigentem souboru, jménem film, je Ferrand (sympatický tvůrce filmu François Truffaut) v režisérském autoportrétu s gentlemanskou šlechetností a otcovskou ochranou rukou nad spletí vazeb. Zaškobrtnutí a nehody zvyšují pracovní zapálení, filtrovat zpět lze pouze pozitivní zaujetí a optimismus. Nejhýčkanější hvězdou souboru je Julie Baker (šarmantní Jacqueline Bisset), atraktivní lákadlo budoucího výsledku. Nedávno znovunabytá duševní rovnováha dostává zákeřný úder a úsměvná bezprostřednost zakolísá v kolenou při lapání po vyraženém dechu. Nejméně vyzpytatelným kouskem je Alphonse (příjemný Jean-Pierre Léaud), uvězněný ve své nezralosti a pocitu ublíženosti, se kterým se dožaduje svého posvátného místa životně důležitého rozhodnutí. Odchylky se nepřipouští. Uklidňující silou je Alexandre (sympatický Jean-Pierre Aumont), pozorný kavalír staré školy a dobrým srdcem. Obletovanou částí je také Séverine (velmi zajímavá Valentina Cortese), odkvétající filmová hvězda s trvale rozháranou duší. K výraznějším postavám patří Liliane (zajímavá Dani), naléhavostí otrávená lehkomyslná Alphonsova přítelkyně. Z dalších rolí: těhotenství skrývající herečka Stacey (příjemná Alexandra Stewart), bezstarostně nezatížená a pracovitá skriptka Joëlle (velmi zajímavá Nathalie Baye), nervózní producent Bertrand (příjemný Jean Champion), naivní maskérka Odile (Nike Arrighi), shovívavý Juliin novomanžel a zkušený doktor Nelson (David Markham), ochotný rekvizitář Bernard (Bernard Menez), snaživý asistent režie Jean-François (Jean-François Stévenin), Alexandrův objev Christian (Xavier Saint-Macary), nesmělý scénárista Lajoie (Gaston Joly), jeho žárlivá a pobouřená manželka (Zénaïde Rossi), zkušený kameraman Walter (Walter Bal), či ve dvou úrovních úspěšný kaskadér (Marc Boyle). Příjemná a lahodně opentlená poklona filmařské profesi. Truffautova poetická estetika zanechává zřetelné stopy důstojné elegance a podmanivosti stylu. (27.05.2009)

Tenhle film o filmu skrývá mnoho skvělých momentů, bohužel i pár momentů slabších. Dokonalá je hned úvodní scéna s obrovským počtem komparzistů - režisér přesně ví, kdo co má dělat a ještě během záběru jich polovinu usměrňuje¨. Výborný je také režisérův sen s plakáty na film Občan Kane. Ale místy mi přišel život ve studiu až příliš nereálný, občas méně reálný, než byl film, který se v něm natáčel. (04.07.2009)

No áno, veru tak. Nádherný film. Film je nádherný. (22.05.2010)

Aj keď zo začiatku som mala problém sa zžiť s filmom o filme, ale postupne som sa do toho dostala. Akoby som bola súčasťou filmového štábu a samotný Truffaut v roli režiséra, heh, úplná paráda, celkom zvláštny pohľad na celý proces natáčania. Zaujímalo by ma, čo všetko bral zo skúseností a čo bolo len dielo fantázie. Každopádne vcelku zaujímavý film, ktorý mi pripomína skôr staré talianske filmy ( a scéna, kde je malý chlapec zo sna, mi pripomína Dolce Vitu ). (17.12.2010)

Chápu, že (a proč) se to většině lidí líbí. Pro mě by to ale fungovalo leda jako čtvrthodinový krátký náhled do zákulisí. Ty dvě hodiny jsou ubíjející a i když vím, za jakým účelem to vzniklo, tak mě to naprosto minulo, protože mně je u prdele, jak filmy vznikají, chci výsledek, a ten je v tomto případě tristní. 20% (01.04.2022)

31. Zlatý Glóbus za rok 1973 - nominace (2) - Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Valentina Cortese, Nejlepší cizojazyčný (zahraniční) film - Francie (03.01.2009)

Mnoho filmařů má rádo svoji profesi, a také o tom i s chutí vypráví. Žádný z nich však nedával tak moc najevo svou lásku k filmu, jako právě Francois Truffaut... Perfektní vystižení atmosféry zákulisních příprav filmů jako takových, od první do poslední osoby, která se na natáčení podílí, s přibývajícími vlastními poznatky navíc doceňuji sebereflexivní, respektive ironické rozvržení postav (Truffaut jakožto autor vážných dramat je zde v roli režiséra komerčního filmu). Svůj prostor tu má i vyjádření vděku k jiným slavným tvůrcům, kdy poštou přichází balíček v podobě spisů Bergmana, Hitchcocka, Buňuela, Hawkse či Wellese. Ještě aby ne, když zmínění kolegové hráli významnou úlohu v inspiracích samotného francouzského génia, vždyť evokování amerického stylu byl důvodem, proč jsem jej začal tolik oceňovat jako součást extratřídy těch opravdu nejlepších tvůrců. Vrcholem snímku je však vložená, s dějem nesouvisející vzpomínka na to, kterak malý chlapec přičichl díky slavnému Citizenu Kaneovi k filmu a jeho kouzlu... Aneb scéna, která jen těžko může nezanechat emoční stopu, neboť mi to vždy připomene situaci, kterak jsem například viděl prvně Kubrickovu Vesmírnou odysseu, napoprvé viděnou s nulovým očekáváním a sakra velkým respektem. Zbytek nechť si dosadí jiný svůj oblíbený film, či nějakou příhodu spjatou s pohyblivými obrázky či návštěvou biografu. Významnou složkou je taktéž herecké obsazení, které dokresluje onu zmíněnou sebereflexi charakterů - např. dvorní spolupracovník Jean-Pierre Léaud jako kdyby mimo dějové kamery z oka vypadl Antoinu Doinelovi. Mojí největší hvězdou je však zde Jacqueline Bisset, jejíž talent a krásu jsem objevil právě díky tomuto filmu. Když jsem snímek viděl prvně, tak jsem si i přes zaujatost příběhem říkal, kdo to jen je... Plus její charakter hlavní hvězdy filmu, která však v osobním životě to nemá zrovna nejlehčí, jde krásně proti proudu diváckého očekávání. Od dob seznámení se s Americkou nocí jsem měl tu čest i s dalšími nádhernými reflexemi filmové profese - ať už v podání Wildera, Allena, Altmana, Donena, ale i Tarantina či Burtona. Ale takto komplexnímu ladění se žádná z nich nevyrovnala. Stručně shrnuto, filmový happening, který lze vidět kdykoliv. 100% (11.05.2009)

To co znamená Bio ráj pro distribuci filmu. To je Americká noc pro jeho tvorbu. (30.12.2009)

Film o filmu ... plný odhodlání i kompromisů, úspěchů i nezdarů, lásky i zklamání, štěstí i bolesti ... neboť svět stříbrného plátna vždycky bude pouhým odrazem skutečného života. (17.07.2012)

Nejzajimavejsi na Americke noci je sledovani filmu ve filmu a de facto zdvojena role a prace pro Truffauta, ktery se neztratil ani jako "herec-reziser" ve vlastnim filmu:-). Osudy a pribehy hercu zase nejsou az tak vyjimecne, zahrane to je ale dobre. Jacqueline Bisset v roli hvezdne herecky byla vyborna. Pro vsechny filmove fanousky je tento pocin povinnost videt. (03.07.2014)

Tento film me totalne minul, nudil jsem se, dej ani postavy mi neprisly extra zajimave, proste to ve mne nevyvolalo vubec nic. Skoda. Namet vypadal zajimave. Jedina * za "vtahnuti" do zakulisi nataceni filmu. Nic vic, nic min. (14.06.2020)

tak živé, ani jako by to nebyla noc ............ (27.04.2009)

Odstrašujúci film/dokument/reportáž z natáčania pre každého, kto sa chce vydať na dráhu režiséra/herca a hocikoho okolo filmu. Dokonca aj ja som na chvíľu zapochyboval :)!! Budú vám predstavené všetky možné aj nemožné problémy, ktoré sa môžu vyskytnúť pri vytváraní filmu ale hlavne vierihodná, hektická atmosféra. Herci dokonale hrajú hercov a režisér dokonale hrá režiséra. Jedinečné!! (12.11.2004)

Truffautova Americká noc má v sobě neobyčejně krásné kouzlo. Jedná se o snímek, ve kterém se divák ocitne v roli účastníka právě natáčeného filmu a zároveň má možnost nakouknout i do jeho zákulisí, takže může sledovat vztahy mezi lidmi ve filmovém štábu a mezi herci. Během natáčení je pak divák svědkem několika vtipných nepovedených záběrů, ovšem i samotná realizace a vše kolem ní působí takřka magickým dojmem. Téma Americké noci je tedy jasné - pocta filmovému umění. Z toho vyplývá, že film je natočen s opravdovou láskou, bez které by to, upřímně řečeno, vlastně ani nešlo. (12.02.2006)